Kůrovec skutečně může mít pozitivní vliv na rozmanitost druhů v lese. Na padlých stromech se často začnou objevovat jiné druhy brouků nebo třeba houby.
Zástupci Spolku a také Hnutí Duha jsou přesvědčeni, že zásahy v přírodní rezervaci Suchý Vrch jsou zcela zbytečné. Šíření kůrovce podle nich nezastaví.
Stovky, možná tisíce smrků napadla v nižších polohách Ústeckého kraje mšice smrková. Rozmnožila se kvůli posledním dvěma teplým zimám. Města teď sčítají napadené stromy a plánují jejich kácení. Kalamita postihla území od Chomutova po Děčín.
Stovky stromů porazili dřevorubci v Národním parku České Švýcarsko. Místo smrků tam chtějí zasadit smíšené lesy. Ty totiž v kraji Labských pískovců původně převažovaly.
Debaty a otevřené spory ekologů s vedením Národního parku Šumava o kůrovci se stupňují. Z pohledu entomologů je na vině místní rozsáhlé kalamity především plošná výsadba stromů stejného stáří, která škůdcům nabízí potravu doslova ve velkém.
Ekologičtí aktivisté dál blokují lokalitu Ptačí potok u Modravy na Šumavě. Brání tak kácení stromů napadených kůrovcem. Na místo blokády se také během soboty dostavili policisté. Na ty se obrátili sami ekologové, aby prošetřili, jestli už pokácené stromy nebyly podťaty v rozporu se zákonem.
Objevili jsme původní šumavský smrk! I tak by mohla znít charakteristika práce malé laboratoře Gen-Lab z Kašperských Hor. Laboratoř je dnes totiž schopná identifikovat původní šumavské populace smrku a odlišit je od těch, které sem byly v minulosti uměle dodány odjinud, třeba po velké kalamitě v 19. století.