Na konci roku přestane v Duchcově na Teplicku fungovat organizace, která pracuje s obyvateli problémových lokalit. Sdružení Květina skončí kvůli neshodám s radnicí. Liší se totiž v názoru na to, jakým způsobem zmírnit sociální napětí ve městě.
Problémy vyloučených lokalit na Šluknovsku pojedou dnes řešit hned tři ministři. Vláda tak reaguje na výzvu 18 starostů, kteří si stěžují, že dlouhodobě špatnou sociální situaci v regionu nikdo neřeší. Mezi taková místa patří například i sídliště v Kovářské ulici ve Varnsdorfu.
Stále více chudých lidí z Vysočiny končí na ubytovně pro sociálně slabé. Placení nájmu je totiž bez starostí. Peníze odcházejí majiteli ubytovny rovnou ze sociálky a nikdo nemusí platit několik nájmů dopředu. Hodnoty, které nájemníci takových ubytoven mají, jsou často běžnému smrtelníkovi nepochopitelné, oni jsou ale šťastní.
Karviná chce zastavit zneužívání příspěvků na bydlení. Nelíbí se jí, že ve městě i regionu přibývá lidí, kteří si udělali výnosný byznys z lidské chudoby. I proto chce tlačit na stát, aby upravil zákony, které dnes podobným podnikatelům nahrávají. Mnohým lidem se nezamlouvá, že byznysmeni sestěhovávají sociálně slabé a těží z jejich nelehké životní situace.
Sociálně slabí musí často platit vysoké nájmy za byty, ve kterých neteče teplá voda a nejde topení. Realitní agentury nebo majitelé nemovitostí chtějí za takové bydlení vysoké částky, které zaplatí stát formou dávek na bydlení. Je to případ i paneláku v Obrnicích u Mostu, které získaly ocenění od Rady Evropy za příkladný přístup k menšinám. Obec je ale na praktiky spekulantů krátká.
Město Kladno se zaměřilo na soukromé ubytovny, kde bydlí chudí a nezaměstnaní lidé. Na území města je takových míst pětatřicet a radnice nad nimi prakticky nemá žádnou kontrolu. Předseda Svazu měst a obcí České republiky a primátor Kladna Dan Jiránek upozorňuje, že městům problém začíná přerůstat přes hlavu. Do ubytoven proto poslal hygienu, policii nebo úřady práce.
Obce, kde se podnikatelé chystají otevřít v soukromých objektech ubytovny pro sociálně slabé, často cítí bezradnost i vztek. Ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček uznává, že zabránit byznysu s dávkami na bydlení není snadné, obce ale podle něj mohou na spekulanty vyvíjet tlak přes stavební úřady nebo hygienické stanice.
Problémy s ubytovnami v ostravské části Jih bují. Přibyla tam totiž další, podle dostupných údajů už jedenáctá v řadě. Ubytovna na Čujkovově ulici sice v obvodě funguje už desítky let, jenže dříve v ní bydleli hlavně přespolní dělníci, kteří do Ostravy dojížděli za prací. Teď ji koupil nový majitel a nastěhoval tam sociálně slabé, hlavně Romy. Místním se to nelíbí, stěžují si na hluk, vandalství a množící se krádeže.
Obyvatelé Vimperku se bojí zvýšení kriminality, pokud by byl hotel Vltava obydlen sociálně slabými a nepřizpůsobivými. Proměnit hotel na ubytovnu chtějí podnikatelé, kteří mají budovu v pronájmu. Záměr přestavby se nelíbí ani vimperské radnici.
Obyvatelům Bystřice pod Hostýnem vadí ubytovna v centru města. Sociálně slabé rodiny, které tam žijí, podle nich vyvolávají časté konflikty. Ubytovnu vytvořil z bývalého hotelu Podhoran soukromý podnikatel. Více než stovku nájemníků tvoří lidé většinou závislí na podpoře a dávkách na bydlení.
Krátce poté, co se ostravská radnice pochlubila novými byty pro sociálně potřebné, přišla zpráva o zrušení ubytovny na Božkově ulici. Bez střechy nad hlavou může kvůli tomu skončit několik dlouholetých nájemníků.
Čtyři ostravské sociálně slabé rodiny si převzaly klíče od nových bytů. Dostaly je od města v rámci programu Sociální inkluze. Převážně romské rodiny, které doporučily neziskové organizace, teď platí nájemné na úrovni sociálního bydlení, tedy 40 korun za metr čtvereční měsíčně.
Obyvatelé Třebíče se obávají zřízení ubytovny pro nepřizpůsobivé. Jak vyplynulo ze čtvrtečního jednání zastupitelů města, skutečně prý hrozí, že takové zařízení vznikne z budovy bývalého Telecomu na Míčově ulici. Budoucí provozovatel to ale odmítá.
Počet lidí infikovaných v Ostravě a okolí úplavicí vzrostl už na 102. Nakažlivá choroba postihuje hlavně sociálně slabší rodiny v ubytovnách. Jak šíření nemoci zabránit, řešila dnes skupina odborníků, které svolal kraj.
Provoz ostravské potravinové banky je čím dál úspěšnější. Trvanlivé jídlo počínaje moukou, těstovinami nebo rýží a konče cukrovinkami a čaji do ní nosí čím dál více dárců. Banka je pak přiděluje organizacím, které z nich vaří jídlo například pro lidi bez domova.
Nájemné bydlení pro sociálně slabší skupiny včetně seniorů se má stát dostupnějším. Vláda schválila nová pravidla pro poskytování úvěrů, dosáhnout na ně by mělo být snadnější. Žádosti bude Státní fond rozvoje bydlení přijímat od začátku srpna, k dispozici má letos tři sta milionů korun.
V Rychvaldě na Karvinsku se rozhodli podat mladým a sociálně potřebným pomocnou ruku. Požádali o dotace, něco přidali z městské pokladny a nevyužitý objekt v centru přestavěli za devět miliónů korun na malé byty s podporovanou činží, do kterých se už teď stěhují noví nájemníci.
Ubytovnu Průkopník v Karviné dnes obsadí hygienici. V sociálně vyloučené lokalitě chtějí provést mimořádné očkování proti žloutence. Mají vakcíny pro více než 200 lidí.
Organizace Social Watch vydala zprávu o sociálních dopadech protikrizových opatření a o boji za rovnost pohlaví v České republice. Vládní reformy se podle ní obracejí výlučně proti nejbezbrannějším občanům, naopak ženy jsou v české politice zastoupeny ve větším počtu než dříve.