„Dnes dávky může čerpat i domácnost, která má miliony na účtu,“ upozorňuje Daniel Prokop s tím, že paradoxně stát odebírá dávky v hmotné nouzi těm nejchudším, když si pár tisíc korun odloží stranou.
Sociální dávky už by neměly být čtyři, ale jen jedna. Začalo se jí přezdívat superdávka. „Chceme dětem pomáhat i tak, že budeme rodiny motivovat, aby je posílaly do školy,“ tvrdí Šárka Jelínková.
„Buď by se měly odvody vymazat úplně, anebo se sníží odvody a zároveň bude růst důchod. Potřebujeme motivovat lidi, aby zůstali v práci,“ říká sociolog Prokop k nové důchodové reformě.
Ruská invaze na Ukrajinu začala předloni 24. února. Podle ministerstva vnitra v Česku k začátku tohoto týdne pobývalo zhruba 383 000 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k dočasné ochraně.
Kvůli nároku na pomoc od státu by se měl kromě příjmu žadatelů posuzovat také jejich majetek. Podle ekonoma Petra Janského to může vést ke snahám systém obcházet. „Proto s tím musíme pracovat,“ říká.
Ivana začala žít s partnerem v patnácti, když otěhotněla. Má proto dokončenou jen základní školu. Když porodila podruhé těžce nemocného a otec zmizel za mřížemi, byla na všechno sama.
„Když je většina žádostí vyřízena až za půl roku, tak to neplní základní účel,“ komentuje pomalé zpracovávání žádostí o pomoc advokátka Bílého kruhu bezpečí Pavlína Komedová.
Dávka státní sociální pomoci by vedle příjmu domácnosti zohledňovala čtyři kritéria: kolik člověk platí za bydlení, kolik má dětí, jestli pracuje a jestli má na základní životní potřeby.
„Žadatelé o dávku musí už teď doložit bankovní účty, ale nově se úřady práce budou ptát rovnou bank,“ kritizuje změnu šéf neziskové organizace Iuridicum Remedium.
„Nechci démonizovat, že dávku extrémně čerpají středněpříjmové rodiny. To je výjimka. V našich datech to jsou asi dvě procenta. Ale je to něco, kam by výdaje státu šly zbytečně,“ upozorňuje Prokop.
„Rád bych zlepšil vnímání úřadu práce, aby to nebyl pracák a sociálka, a aby se občané nebáli říct o pomoc,“ říká generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.
Minimální výživné by se podle Ondřeje Stravy mohlo odvíjet právě od částek životního minima. Nižší alimenty by mohli platit třeba rodiče, kteří mají více dětí.
„75 893 Kč/měsíčně z tvých daní,“ pobírají devětačtyřicetiletá prababička, třiatřicetiletá babička, patnáctiletá matka a malý dvouletý synek,“ říká koláž, která se šíří po sociálních sítích.
Změny daní by podle šéfa PAQ Research měly více reagovat na zrušení superhrubé mzdy před třemi lety. Systém sociálních dávek by měl být jednodušší a více motivovat k práci, říká.
Průzkum agentury INSA ukázal, že 52 procent Němců nevěří, že se v zemi vyplatí pracovat. Ministr financí přitom říká, že práce je nejlepším způsobem překonání chudoby.
Jurečka se hájí, že chtěl plakátem upozornit na zjednodušení sociálních dávek. Vymezoval se prý vůči konkrétnímu člověku, ne etnické skupině. Příspěvek vyvolal nesouhlasné reakce koaličních partnerů.
Loni solidární ubytovatelé od státu dostali 1,62 miliardy korun a letos v prvním pololetí 1,04 miliardy korun. Podle dřívějších informací dvě třetiny ubytovaných měly bydlení v samostatném bytě.
V Česku, kde je nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii a kde si zaměstnavatelé notoricky stěžují, že „nejsou lidi“, je spíš problém se práci vyhnout než ji nedostat.
Systém by měl mít dvě základní dávky. Jedna by mířila na pomoc při hmotné nouzi a druhá by byla výrazně širší, byla by to tedy nějaká dávka sociální podpory, říká v rozhovoru sociolog Daniel Prokop.
Nejistota spojená s bydlením může podle Ústavního soudu ohrozit důvěru lidí v demokratický právní stát. Jde prý o dlouhodobě neudržitelný stav, odporující mezinárodním závazkům státu, uvedl soud.
Alimenty na dítě nepobírá zhruba třetina sólo matek. O náhradní výživné ale není takový zájem, jak se čekalo. V lednu ho dostávalo 9100 dětí. A za loňský rok stálo 160 milionů korun.
Místo pár týdnů čekají lidé na sociální dávky i několik měsíců. V Praze někdy i půl roku. Někteří lidé tak nemají na nájem, na jídlo ani na léky. Proč úřady práce hrubě porušují zákonné lhůty?