„Čím dál více lidí je ve velmi zbědovaném stavu. Jejich fyzické i psychické zdraví je na takové úrovni, že potřebujeme vyřešit, aby vůbec byli schopni základního fungování,“ upozorňuje Martin Šimáček.
V Česku se částečně budují nové kapacity. S navyšující se poptávkou, stárnutím populace a narůstajícím počtem osob, které trpí například demencí, se ale opět rychle plní.
Dovoz oběda pečovatelskou službou za 50 korun, samotný oběd za 105, vyžehlení kila prádla za 90 korun. Sociální služby budou moci od ledna zvednout ceny, umožní jim to novela úhradové vyhlášky.
Systém zdravotní a sociální péče má problémy s podchycováním lidí, kteří po náhlém onemocnění či úrazu potřebují podporu a pomoc. Změnu by v příštích letech měly přinést novely zákonů.
„Nemít domov, to není jen o tom, že nemám střechu nad hlavou, ale že nemám žádné zázemí. Nemám důvěru, že budu zítra ještě na živu, že budu někde bydlet, budu mít kde spát,“ tvrdí Jan František Krupa.
Poskytovatelé sociálních služeb protestují proti zvažovanému snižování teplot v sociálních zařízeních. Nařízení by navíc bylo obtížně realizovatelné i technicky.
Pro stárnoucí lidi vyžadující pomoc jsou určené domovy pro seniory. O lidi s mentálním hendikepem zase zařízení pro zdravotně postižené. Kde ale společně ubytují seniorku s dospělým autistickým synem?
Dospělí lidé mohou od 18. července na přeočkování proti koronaviru. Druhou posilující dávku získají bez registrace v nemocnicích a u praktických lékařů.
„Žádný poskytovatel, nebude muset uzavřít svoje zařízení, službu nebo propouštět zaměstnance. Někde to stačit nebude,“ říká prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký
Zatímco jejich kolegům z příspěvkové a soukromé sféry platy rostou, oni berou řádově o tisíce korun méně. Spustili proto kampaň Stejná odměna a chtějí jednat o změnách ve financování.
Karlovarský hejtman Petr Kulhánek je pro širší seznam nepostradatelných profesí. Kromě zdravotníků a zaměstnanců služeb by byl i pro zahrnutí řidičů nebo energetiků.
„Pokud by k něčemu obdobnému mělo dojít, tak jedině za přesně vyspecifikovaných podmínek a v případě, že nebude jiné zbytí,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.
Pravidla karantén, která mají platit od 17. ledna, se ještě pro některé profese upraví. Úpravy by se měly týkat zdravotnictví, sociálních služeb, školství a části klíčové infrastruktury.
Spolek ProLibertate, za kterým stojí právník Tomáš Nielsen, obeslal české domovy pro seniory. S odvoláním na informační zákon požaduje data o úmrtích a očkování jejich klientů.
Vyhlášku o povinném očkování, která má platit od března příštího roku, v pátek ministerstvo odeslalo do legislativní rady vlády. Příští týden by měla vyjít ve Sbírce zákonů.
Vymanit se z původního kriminálního prostředí, najít si práci, splácet dluhy. Asi tři čtvrtiny vězňů to po propuštění na svobodu nezvládnou. Recidiva v Česku je jednou z nejvyšších v Evropské unii.
Od 1. září také ministerstvo zdravotnictví ruší černou kategorii zemí s extrémním rizikem nákazy – státy z tohoto seznamu se automaticky přesouvají o úroveň níže, tedy do tmavě červené kategorie.
Maláčová žádá ještě 1,5 miliardy na provoz a 3,1 miliardy na platy. Na ostatních položkách je shoda. Po dvouhodinovém jednání to ministryně řekly novinářům.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chybovalo v letech 2017 až 2019 při rozdělování bezmála šesti miliard korun, které byly určené na dotování rozvoje sociálních služeb.
Tisíce lůžek můžou v budoucnu chybět v českých domovech pro seniory. Populace podle statistiků stárne, kapacity sociálních služeb se ale navyšují jen pomalu.
V sociálních službách vláda nařídila od ledna zvýšit platové tarify, a to o deset procent. Kraje už na jaře upozorňovaly na to, že letošní dotace mzdové náklady nepokryjí.
Kvůli koronaviru museli uzavřít domov důchodců. Jeden z klientů zkolaboval a byl covid pozitivní. A to i přesto, že byl očkovaný. Nákaza se projevila i u zaměstnankyně domova, která očkování odmítla.
„Přípravě věnujeme měsíce. Teď jsme v situaci, kdy se na nás pravděpodobně nedostane. Není to partnerské a vytváří to nejistotu,“ kritizuje výzvu hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).
Zatímco 30 tisíc rodičů se 18 až 24 hodin denně stará o své děti, odlehčovacích služeb pro děti je registrovaných 70. Síť podobných služeb v Česku chybí.
„Proč to dotyčný říká a čeho se vlastně opravdu bojí, ale není můj příběh. Ale věřím, že dobrých lidí je většina. Taky věřím, že rozumný člověk si v tom pravdu najde,“ říká Jan František Krupa.