„Slováci jsou velmi lidoví a mají jedno hezké přísloví: tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Teď se džbán rozbil, ale k tomu Slovensko směřovalo už dlouho,“ vysvětluje Vašečka.
Podle agentury DPA byl Bruno Latour považován za jednoho z nejvýznamnějších současných francouzských intelektuálů a mimo jiné za „obroditele sociálních věd“.
Docentka sociologie s dělníky pracovala na výrobě bot a přitom realizovala svá pozorování a výzkumné rozhovory. Psala si také terénní poznámky, z nichž ve své knize Tichá dřina cituje.
Plány na výstavbu metra D existují od 80. let, první část se začala stavět letos. Linka by měla časem končit na sídlišti Písnice. Na obavy a očekávání místních teď upozorňuje festival Čekání proměny.
Alexej Levinson už od 70. let minulého století zkoumá, co si Rusové myslí. „Putin je vojenský velitel a vůdce národa,“ popisuje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
„Zahrádkaření je pro společnost dobré. Jsou ale mýty, že jsou zahrádky socialistickým přežitkem. A to vede k tlakům na jejich rušení,“ upozorňuje sociolog a kulturní geograf Petr Gibas.
Vláda by proto měla podle expertů na tyto nálady reagovat. Třeba lepší komunikací svých kroků, vyvarováním se zbytečných skandálů a ekonomickou podporou nejvíce zasažených lidí.
Pracovat nebo si práci hledat je pro nás zkrátka přirozené. Po většinu lidských to tak přitom nebylo. Proč tedy vlastně pracujeme? To zkoumá ve své publikaci antropolog James Suzman.
Vojenské operace na Ukrajině v dubnu schvalovalo 53 procent Rusů dotázaných metodou, která je chránila před postihem. Respondenti byli převážně mladší a z měst, skutečná podpora války může být vyšší.
Americký deník se nyní v začínající sérii textů snaží lépe zmapovat, jaké dopady na nejmladší obyvatele USA má „epidemie“ násilí páchaného střelnými zbraněmi.
„V každé takové krizi vzniká tenze, solidaritu střídají rozbroje jednotlivých skupin a je nutné, aby stát udělal maximum pro zvýšení důvěry,“ míní sociolog Daniel Prokop.
Ředitel agentury STEM dodává, že zde nemáme dvě nesmiřitelné barikády, které by spolu bojovaly. Odkazuje tak na svůj výzkum s názvem Jedna společnost, různé světy.
Trend se přesto začíná měnit. Stále více Čechů připouští, že dnes už nakupují výrobky a potraviny, které si dříve vyráběli a pěstovali sami doma. Domácí výroba zůstává spíše doménou starších lidí.
Studie Katolické univerzity Adrése Bella uvádí, že z 28 milionů Venezuelanů žilo loni v extrémní chudobě takřka 68 procent lidí, letos se jejich počet zvýšil na 76,6 procenta.
„Jiřina Šiklová byla jedním z nejupřímnějších lidí, které jsem znal. Člověku vždy řekla do očí, co si myslí,“ vzpomíná pro Radiožurnál filosof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa.
Výzkum ukazuje, že se v názorech na klima do velké míry shodnou příslušníci všech společenských skupin. Liší se velikost uhlíkové stopy, kterou jednotlivé třídy ke změnám klimatu přispívají.
Víc než tři čtvrtě roku po vyhlášení opatření proti koronaviru v Česku roste únava z pokračujících vládních nařízení. Jak na společnost dopadá jejich nedodržování, které často zůstává bez postihu?
„Kdo byl v Ohiu nebo Pensylvánii, tak ví, že voliči Donalda Trumpa nevěří institucím, proto nevěří ani agenturám a můžou díky tomu vychylovat vzorek,“ říká sociolog Daniel Prokop.
35 žen popsalo Deníku N své zkušenosti se sexuálním obtěžováním. Odstartovaly české Metoo? Povedou jejich svědectví ke smysluplné společenské debatě? A jak se česká veřejnost k obtěžování staví?
Letní tábory letos budou jiné než v minulosti. Pořadatelé by měli dbát na dodržování přísnějších hygienických opatření nebo omezit výlety mimo tábořiště, například do měst či na koupaliště.
Pandemie koronaviru zasahuje do životů lidí na celém světě. Zastavil se společenský život i ekonomika, kterou podle odborníků čeká krize. Jak se s tím česká i světová společnost vyrovná?
Vyplývá to z unikátního průzkumu Českého rozhlasu v rámci projektu Rozděleni svobodou. Sklony k autoritářství jsou podobně silné ve všech vrstvách společnosti.
Proč se tuzemská společnost dělí zrovna na šest tříd? Kolik lidí sociologové při výzkumu pro projekt Rozděleni svobodou vyzpovídali? Odpovídají dva z autorů výzkumu Daniel Prokop a Martin Buchtík.
V poslední reportáži cyklu Rozděleni svobodou reportéři Radiožurnálu mluvili s Jaroslavou Duškovou. Je zástupkyní strádající třídy, která jako jediná nedisponuje žádným typem společenského kapitálu.
Ohrožená třída se označuje také jako zapomenutá, i když patří k početně největším. S jejím zástupcem natáčeli reportéři Radiožurnálu v souvislosti s projektem Rozděleni svobodou.
Společenské třídy nejvíc odlišují postoje k migraci, názory na západní směřování země a na nerovnosti ve společnosti. „Málokdo ale zastává vyhraněné černobílé postoje,“ říká sociolog Martin Buchtík.