„Evropská unie je pro nás veliký úřad a ještě k tomu politicky angažovaný. Proto ji tak často nemáme rádi a nedůvěřujeme jí,“ řekl pro Český rozhlas Plus sociolog Martin Buchtík.
„Skoro každý třetí senior a seniorka čelí nějaké formě týrání,“ dodává socioložka se zaměřením na stárnutí Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity v Brně.
Od 1. Února můžou rodiče, respektive zájemci o studium na středních školách podávat přihlášky. „Tři školy na výběr je málo,“ říká sociolog Daniel Prokop v pořadu Českého rozhlasu Život k nezaplacení.
Vyšší nezaměstnanost nebo nižší mzdy v okrajových oblastech Česka nemusí nutně znamenat i nižší spokojenost se životem, upozorňuje sociolog Josef Bernard.
O tom, zda patří symboly, jako stromeček, jesličky, andělé či hvězdy, do veřejných prostor nebo zda mohou být diskriminační, diskutovali v Pro a proti sociolog Stanislav Biler a teolog Jan Jandourek.
„Nejsem si ale jist, zda protesty proti konsolidačnímu balíčku mají cíle jasné,“ řekl Daniel Prokop v rozhovoru pro Radiožurnál. Pochopení má pro stávku ve školství.
„Největším problém Ukrajiny a Ukrajinců je bezpochyby válka. Pokud se však zeptáte, jaké problémy mimo válku Ukrajince nejvíce trápí, 63 procent respondentů uvedlo korupci,“ uvádí institut.
Diskriminace kvůli vysokému věku je v české společnosti hlouběji zakořeněná než genderová nerovnost. „Přemýšlíme o seniorech jen jako o zátěži kvůli důchodovému systému,“ upozorňuje Lucie Vidovićová.
Podvodníci na internetu, kteří s obětí navazují romantický vztah a časem si řeknou o peníze, loni připravili 70 tisíc lidí o 1,3 bilionu dolarů, tedy 29 miliard korun.
„Slováci jsou velmi lidoví a mají jedno hezké přísloví: tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Teď se džbán rozbil, ale k tomu Slovensko směřovalo už dlouho,“ vysvětluje Vašečka.
Podle agentury DPA byl Bruno Latour považován za jednoho z nejvýznamnějších současných francouzských intelektuálů a mimo jiné za „obroditele sociálních věd“.
Docentka sociologie s dělníky pracovala na výrobě bot a přitom realizovala svá pozorování a výzkumné rozhovory. Psala si také terénní poznámky, z nichž ve své knize Tichá dřina cituje.
Plány na výstavbu metra D existují od 80. let, první část se začala stavět letos. Linka by měla časem končit na sídlišti Písnice. Na obavy a očekávání místních teď upozorňuje festival Čekání proměny.
Alexej Levinson už od 70. let minulého století zkoumá, co si Rusové myslí. „Putin je vojenský velitel a vůdce národa,“ popisuje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
„Zahrádkaření je pro společnost dobré. Jsou ale mýty, že jsou zahrádky socialistickým přežitkem. A to vede k tlakům na jejich rušení,“ upozorňuje sociolog a kulturní geograf Petr Gibas.
Vláda by proto měla podle expertů na tyto nálady reagovat. Třeba lepší komunikací svých kroků, vyvarováním se zbytečných skandálů a ekonomickou podporou nejvíce zasažených lidí.
Pracovat nebo si práci hledat je pro nás zkrátka přirozené. Po většinu lidských to tak přitom nebylo. Proč tedy vlastně pracujeme? To zkoumá ve své publikaci antropolog James Suzman.
Vojenské operace na Ukrajině v dubnu schvalovalo 53 procent Rusů dotázaných metodou, která je chránila před postihem. Respondenti byli převážně mladší a z měst, skutečná podpora války může být vyšší.
Americký deník se nyní v začínající sérii textů snaží lépe zmapovat, jaké dopady na nejmladší obyvatele USA má „epidemie“ násilí páchaného střelnými zbraněmi.
„V každé takové krizi vzniká tenze, solidaritu střídají rozbroje jednotlivých skupin a je nutné, aby stát udělal maximum pro zvýšení důvěry,“ míní sociolog Daniel Prokop.
Ředitel agentury STEM dodává, že zde nemáme dvě nesmiřitelné barikády, které by spolu bojovaly. Odkazuje tak na svůj výzkum s názvem Jedna společnost, různé světy.
Trend se přesto začíná měnit. Stále více Čechů připouští, že dnes už nakupují výrobky a potraviny, které si dříve vyráběli a pěstovali sami doma. Domácí výroba zůstává spíše doménou starších lidí.
Studie Katolické univerzity Adrése Bella uvádí, že z 28 milionů Venezuelanů žilo loni v extrémní chudobě takřka 68 procent lidí, letos se jejich počet zvýšil na 76,6 procenta.
„Jiřina Šiklová byla jedním z nejupřímnějších lidí, které jsem znal. Člověku vždy řekla do očí, co si myslí,“ vzpomíná pro Radiožurnál filosof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa.
Výzkum ukazuje, že se v názorech na klima do velké míry shodnou příslušníci všech společenských skupin. Liší se velikost uhlíkové stopy, kterou jednotlivé třídy ke změnám klimatu přispívají.
