Cibulka v žalobě tvrdil, že plošné shromažďování údajů zasahuje do práv na soukromí a informační sebeurčení a odporuje unijnímu právu i judikatuře Soudního dvora Evropské unie.
Po téměř dvou letech padl před tribunálem Soudního dvora Evropské unie rozsudek ve sporu Česka a Evropské komise kvůli pokutě asi 1,15 miliardy korun, která padla za chyby v dotacích.
Ústavní soud, který jeho kritici označují za zpolitizovaný, už předloni došel k závěru, že některé články základních smluv o EU odporují polské ústavě.
Komise v prvním nálezu dospěla k závěru, že se Intel snažil zbavit konkurenční firmy Advanced Micro Devices (AMD) tím, že výrobcům počítačů dával za určitých podmínek slevy, aby preferovali jeho čipy.
Konzervativní CSU prosadila zavedení dálničního mýtného pro osobní vozy, které však de facto měli platit pouze zahraniční řidiči. Vše zablokoval Soudní dvůr EU, protože to považoval za diskriminační.
Komise zažalovala Česko v březnu kvůli tomu, že tuzemští zákonodárci nezapracovali několik let do české legislativy pravidla pro ochranu oznamovatelů. Pokuta už tehdy přesahovala 50 milionů korun.
Už od loňského listopadu ministerstvo spravedlnosti řeší, zda veřejný přístup do evidence není protiprávní. K tomu totiž došel Soudní dvůr Evropské unie.
Za vydírání a vyhrožování si proto odpyká celý vyměřený trest. Proč se soud rozhodl odvolání zamítnout? Server iROZHLAS.cz přináší celé znění jeho usnesení.
Zákonodárci nebyli schopni přijmout třeba insolvenční zákon, energetický zákon či vyhlášku o měření elektřiny. Vyplývá to ze seznamu, který poskytl kabinet ministra pro legislativu Michala Šalomouna.
Sankce kvůli neprovedení směrnice o oznamovatelích činí 4900 eur za každý den prodlení. To začalo dnem uplynutí transpoziční lhůty, což bylo 17. prosince 2021.
Komise s Českem zahájila řízení, které mohlo skončit až u unijního soudního dvora, v polovině listopadu roku 2021. Nelíbilo se jí promítnutí směrnice o praní špinavých peněz do české legislativy.
Tento mechanický postrach absentérů a opozdilců měli na začátku minulého století skoro ve všech továrnách a kancelářích. Nešlo jen o kontrolu docházky, ale i nákladů na pracovní sílu a materiál.
Před pěti lety soud řešil zhruba 70 podnětů a nevyhověl žádnému. Neúspěšný uchazeč Karel Janeček si je vědom toho, že se oficiální výsledky voleb již nezmění, chce ale učinit zadost spravedlnosti.
Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že přístup veřejnosti k informacím o vlastnících firem je v rozporu se zákonem. Ustanovení unijní směrnice zrušil. Jde verdikt správným směrem?
Během rozdělování energetických zdrojů Evropská komise (EK) označila zemní plyn a jadernou energii za udržitelné zdroje. Tímto rozdělením chtěla dát najevo, které investice jsou šetrné ke klimatu.
Koncern se na tribunál obrátil loni v červnu protože mu europarlament odmítl přístup k dokumentům, na jejichž základě v roce 2020 europoslanci schválili rezoluci o střetu zájmů expremiéra Babiše.
Google podle soudu uložil výrobcům mobilních zařízení s operačním systémem Android a provozovatelům mobilních sítí nezákonná omezení s cílem upevnit dominantní postavení svého vyhledávače.
„Chceme, aby státy přijaly opatření pro jmenování a odvolání šéfů veřejnoprávních médií, tak aby to bylo transparentní a objektivní,“ uvedla Jourová v podcastu Bruselské chlebíčky.
Podle Evropského soudu pro lidská práva Polsko porušilo právo na přístup k soudu a také právo na svobodu projevu. Stát musí zaplatit soudci Žurkovi 25 tisíc eur.
