Politika zaměřená zjevně proti zájmům jiných zemí je podle něj nepřípustná. „Na tyto hrábě nyní šlapou vůdčí země Západu,“ prohlásil šéf Kremlu. O válce na Ukrajině se v této souvislosti nezmínil.
Praha||Mikuláš Kroupa, Miloslav Lubas, Barbora Šťastná|Historie|Příběhy 20. století
Osmnáctiletý Karel Kovařovic se v srpnu 1968 pokusil zachránit raněného a sám byl dvakrát postřelen. Dvaadvacetiletý Miroslav Jeník se svým bratrem vytáhli z požáru zraněnou ženu.
Navzdory snaze okupantů o přerušení vysílání se ho podařilo pracovníkům rozhlasu udržet. Když se pražský rozhlas 21. srpna na pár minut odmlčel, převzalo vysílání plzeňské studio.
17. srpna 1968 odletěla z Prahy rumunská delegace, která ujistila Československo o svém přátelství a podpoře. V té době všichni doufali, že vojenský zásah ze strany Moskvy nepřijde.
21. srpna 1968 do Československa přijela vojska Varšavské smlouvy a začala okupace značící začátek normalizace. Jakou roli hrál tehdy Československý rozhlas a jak na okupaci vzpomínají pamětníci?
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Student Miloň Novák byl v srpnu 1969 zatčen na Václavském náměstí, kde si připomínal rok od okupace. Po brutálním výslechu na stanici Veřejné bezpečnosti se na tři týdny ocitnul v pankrácké věznici.
Hlavním důvodem současné ruské agrese na Ukrajině je to, že Rusko je v situaci hospodářské, morální i demografické krize. V pořadu Leonardo Plus to řekl katolický kněz a teolog Tomáš Halík.
Je správné porovnávat srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a současnou ruskou agresi na Ukrajině? Hostem Radiožurnálu byl historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny.
Ruská invzae Ukrajiny vrátila do české veřejné debaty jeden z nejvýznamnějších momentů našich dějin - Invazi Československa v srpnu 1968. Proč jsme se nebránili a jaký byl její dopad na společnost?
Ještě nedávno to bylo téma, které historici opomíjeli. O invazi vojsk 21. srpna 1968 a o následném odchodu sovětských vojsk z Československa v roce 1991 vznikla celá řada prací. Co ale bylo mezi tím?
Okupační vojska Varšavské smlouvy pod vedením SSSR před 53 lety násilně ukončila uvolňování a euforii Pražského jara. Okupanti zůstali v zemi více než 20 let.
21. srpen se mezi nejdůležitější data zapsal hned dvakrát. Zatímco v roce 1968 přivezly „bratrskou pomoc“ tanky Varšavské smlouvy, o rok později už stříleli do demonstrantů domácí síly.
Text poučení byl masově šířen. Vyšel jako příloha deníku Rudé právo nebo jako samostatná brožura ve vysokém nákladu. Několik debat s nejvyššími členy rady odvysílal také Československý rozhlas.
Když vojáci zastavili vysílání ze sídla televize ve Vladislavově ulici, pokračovala Kamila Moučková v komentování z provizorního studia ve sklepě hloubětínské Tesly. I kvůli tomu se stala nežádoucí.
Praha||Adam Drda, Jitka Andrysová|Historie|Příběhy 20. století
Profesor Miroslav Šik je u nás i v cizině uznávaný architekt a pedagog. Vypráví ale o svých rodičích, o bratrovi Jiřím, o tom, co pro něho znamenala emigrace a jak obtížně se s ní vyrovnával.
V Ostravě se podařilo odhalit další podrobnosti o událostech spojených se srpnem roku 1968. Součástí dokumentů jsou i podpisy, které zřejmě stály za tím, že se listiny na dlouho ztratily.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 sebrala Československu naději, že socialismus může mít lidskou tvář. Tragické události připomněla tradičně pieta před Českým rozhlasem.
„Vojenská okupace Československa je důsledkem dohody mezi USA a SSSR. Moskva ztratí zásahem jakékoliv morální právo kritizovat Američany za to, co dělají ve Vietnamu,“ odvysílal záhřebský rozhlas.
Díky příbuzným nastoupila Borkovcová v roce 1955 jako technička do Československého rozhlasu, kde zažila i srpnovou okupaci. V letech normalizace se v rozhlase věnovala rozvoji stereofonního vysílání.
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, podle kterého si budeme 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že krok sotva přispěje ke spolupráci.
Místopředseda KSČM a poslanec Stanislav Grospič se omluvil za výrok o obětech invaze v srpnu 1968, který vyvolal ostré reakce politiků i veřejnosti. Co kauza ukázala o postoji komunistů k minulosti?
Grospič vystoupení označil za nešťastné, vstup vojsk Varšavské smlouvy podle něj byl špatný. „Mé nešťastné vyjádření tak nebylo myšleno,“ řekl v úterý na tiskové konferenci.
V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz komunistický poslanec Jiří Dolejš řekl, že o návrhu na klubu bouřlivě nediskutovali, pro něj ale bylo hlasování pro návrh samozřejmostí.
Předpokládá to poslanecká novela, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna zrychleně už v prvním čtení. Předlohu podepsalo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, nyní zamíří do Senátu.