Radnice v ruském Novosibirsku schválila stavbu pomníku sovětskému diktátorovi Josifu Stalinovi. Pomník prosadil oblastní výbor ruské Komunistické strany a slavnostně ho odhalí 9. května.
Středisko Levada ve zprávě uvedlo, že stýskající si účastníci průzkumu vysvětlují svůj názor hlavně tím, že postrádají jednotný hospodářský systém a že jim chybí pocit přináležitosti k velké mocnosti.
Policie a hasiči evakuovali lidi z blízké restaurace, obchodního domu a jednoho rodinného domu. Podle mluvčí policisté také asi na tři minuty uzavřeli autobusové nádraží.
Za polský a český národ a na památku Ryszarda Siwiece, který se na protest proti okupaci Československa 8. září 1968 ve Varšavě upálil, sloužil biskup Václav Malý mši v katedrále sv. Víta.
„Je skvělé, že Češi a Slováci už jsou svobodní. Za to jsme bojovali,“ říká pro Radiožurnál Pavel Litvinov, jeden z osmi statečných, kteří protestovali na Rudém náměstí proti okupaci Československa.
Nesouhlas s okupací Československa přišlo 25. srpna 1968 vyslovit na Rudé náměstí osm statečných. Většinu z nich čekaly tvrdé tresty vězení, vyhnanství nebo nucený pobyt v psychiatrické léčebně.
„Nevím, jestli v tom rozhovoru chtěl použít nějaký bonmot, ale to, jestli se Leonid Iljič Brežněv narodil na Ukrajině, to je skutečně irelevantní,“ říká Dolejš o výrocích předsedy KSČM.
Pavel Litvinov byl mezi těmi, kdo se odhodlali protestovat na Rudém náměstí proti okupaci Československa. Teď se zájmem pozoruje, jak se proměnila ruská práce s informacemi.
Československo by mělo být Sovětskému svazu vděčno za rok 1968, zdůraznil web ruské armádní televize Zvezda, řízené ruským ministerstvem obrany. Lubomír Zaorálek se proti materiálu ostře ohradil.
Desítky tisíc Čechů a Slováků skončily ve 40. a 50. letech minulého století v sovětských internačních táborech, takzvaných gulazích. Řada rodin přitom doteď neměla ponětí, kde jejich příbuzní byli.
Před 75 lety vznikl pod velením tehdejšího podplukovníka Ludvíka Svobody 1. československý samostatný polní prapor. Stal se základem tzv. Svobodovy armády, která 1944 osvobozovala Československo.
Svět byl možná mnohem blíž k vypuknutí třetí světové války, než se dosud předpokládalo. Naznačují to nově odhalené informace americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Přeměnu studené války v pořádně žhavý konflikt mohla podle britského deníku Times způsobit srážka jaderných ponorek obou někdejších supervelmocí USA a Sovětského svazu u skotských břehů.
Když prezidenti Ruska a Ukrajiny Boris Jelcin a Leonid Kravčuk, předseda Nejvyšší rady Běloruska Stanislav Šuškevič a další politici přijížděli do rezidence Viskuli v Bělověžském pralese, mohli se jen dohadovat, že jejich jména vstoupí do dějin. Měli jednat o ekonomice a bez konkrétních představ také o osudu hroutícího se Sovětského svazu. Přesně před 25 lety, 8. prosince 1991, ale podepsali takzvanou bělověžskou dohodu o vytvoření Společenství nezávislých států (SNS), která po 69 letech ukončila existenci kdysi tak mocného sovětského impéria.
Tři poslanci za ruskou komunistickou stranu navrhují změnu zákona o válečných veteránech. Podle jejich názoru by účastníci invaze do Československa v roce 1968 měli mít stejná privilegia jako veteráni druhé světové války. Cílem „vojensko-strategické operace Dunaj“ bylo prý potlačení převratu v ČSSR, který s podporou západních zemí připravovala československá opozice.
Přesně před 30 lety vybuchla jaderná elektrárna v Černobylu. Na Ukrajině v noci na dnešek tragédii připomnělo zvonění zvonů, ale vzpomínají i lidé v mnoha dalších zemích. Mluví se o tragédii samotné, jejích následcích i o tom, proč vedení tehdejšího Sovětského svazu trvalo skoro tři týdny, než havárii oficiálně přiznalo.
V litevském Vilniusu se chtějí zbavit soch z doby Sovětského svazu. Voják, farmář a student by tak mohli skončit v nedalekém ruském Kaliningradu. Tamní starosta se nabídl, že se sousoší ujme.
Dlouholetý sovětský ministr zahraničí a pozdější gruzínský prezident Eduard Ševardnadze zemřel ve věku 86 let po dlouhé nemoci. Ševarnadze byl šéfem moskevské diplomacie v období perestrojky na konci 80. let. Spolu s generálním tajemníkem Michailem Gorbačovem pomohl ukončit studenou válku.
Nevinné přízvisko „loupáček“ patří kromě pečiva i jedné z nejničivějších zbraní, jaderné vodíkové bombě. Od jejího prvního testovacího výbuchu v Sovětském svazu právě uplynulo 60 let. V současné době se podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Petra Kratochvíla závodí více ve vývoji nových typů letadlových lodí než v oblasti jaderných zbraní.
„Chtěl jsem postavit pomyslný most mezi Východem a Západem,“ tak komentoval Němec Mathias Rust svůj čin z 28. května 1987. Před 25 lety se svým čtyřmístným sportovním letadlem Cessna 172 přistál na Rudém náměstí v Moskvě. Skutečnost, že Sověti mladíka nesestřelili, tehdy všechny překvapila.
Jsou mladí a energičtí. V občance mají zapsaný stejný rok narození jako jejich vlast, kterou je Ruská federace, nástupník Sovětského svazu. Jak se děti „dětí perestrojky“ dívají na to, co se v jejich zemi dělo před jejich narozením? Co si generace ruských dvacátníků myslí o rozpadu impéria, které sice sama nezažila, ale s jehož dědictvím se i ona sama – možná nevědomky – dodnes potýká?
