„Nejsme tak pragmatičtí, nejsme tak vypočítaví jako zástupci jiných národů, ale naše duše je širší a v tom spočívá velikost naší země,“ tvrdí Putin o ruské nátuře.
Ruský soud poslal na 3,5 roku do vězení spolupracovníka hnutí Memorial Jurije Dmitrijeva. Co příběh historika, který odhaluje zločiny stalinského režimu, prozrazuje o vztahu Ruska k vlastní minulosti?
Chrudim udělila čestné občanství Klementu Gottwaldovi v roce 1946 coby tehdejšímu předsedovi vlády. Josif Vissarionovič Stalin byl vyznamenaný o rok dříve na počest osvobození Československa.
„Ve věci nebylo prokázáno, že by pohnutkou či motivem pro vydání morálně diskutabilních potisků na hrnky a trička, bylo cokoliv jiného než zisk v rámci ekonomické činnosti,“ napsala policie.
Dagmar Skálová řekla, že kromě Parkinsona má ještě jednu chorobu, ale na tu že je pyšná – že jí řekli, že má idiosynkrazii, díky ní pozná estébáka už na několik metrů: pokaždé jí naskáče husí kůže.
Dědeček Vladimira Putina pracoval jako kuchař pro Vladimira Iljiče Lenina i Josifa Stalina. V dokumentu, který se v neděli objevil na internetu, to řekl sám ruský prezident.
Hořká satira na mocenský boj v nejvyšších patrech sovětského systému po Stalinově smrti získala v Británii ocenění. Ruské ministerstvo kultury jí však odebralo povolení a z plánované premiéry sešlo.
Několik stovek lidí se v neděli v Moskvě zúčastnilo již tradičního uctění památky obětí stalinistických represí. Při akci se opět četla jména tisíců osob popravených v letech velkého teroru.
Na pražské Letné - v místech, kde v 50. letech stál Stalinův pomník - chystá společnost Post Bellum spolu s Českým rozhlasem velkou výstavu k výročí založení Československa.
Mezinárodní organizace Memorial uspořádala výpravu po místech hromadných hrobů obětí tzv. Velkého teroru. Stalin ho rozpoutal přesně před 80 lety – na počátku srpna 1937.
Učebnice o zločinech Stalinova režimu je dle ruských cenzorů "nebezpečná pro zdraví dětí" -
a tak nesmí do škol a je mládeži nepřístupná. Autor knihy, historik Andrej Suslov, za své dílo bojuje.
Projekt Poslední adresa chce připomenout poslední místa pobytu obětí stalinských represí. V Moskvě teď umístili památní tabulku na dům, ve kterém před popravou žil Čech Josef Kroul.
Mezi tzv. Poslední adresy přibyla v Moskvě tabulka se jménem české oběti stalinského teroru. Je ní účetní Josef Kroul, kterého popravili v roce 1938 na základě vykonstruovaného obvinění ze špionáže.
Popularita komunistického diktátora Josifa Stalina, kterému historici přičítají miliony obětí, dosáhla v Rusku historického maxima za posledních 16 let. Uvedl to list RBK s odvoláním na průzkum nezávislého sociologického střediska Levada.
Až do pozdního večera čtou lidé v Moskvě před budovou bývalé tajné policie KGB jména obětí stalinského teroru. Pietní akci s příznačným názvem Návrat jmen každoročně vpředvečer Dne památky obětí politických represí pořádá organizace Memorial. Ta v současné době čelí silnému tlaku ze strany ruských úřadů.
ROZHOVOR. Ruta Sepetysová studuje historii diktatur, deportací a válek, mluví s přeživšími a pátrá po historických reáliích. Nepíše o tom však odborné knihy, ale romány pro teenagery. Z jejich knih se tak mnohdy poprvé dozvídají o gulazích, sovětské okupaci nebo uprchlické krizi během druhé světové války. Je totiž přesvědčena, že mladí lidé musí být součástí diskuse o historii i politice.
Klement Gottwald a Josif Stalin už oficiálně nejsou čestnými občany západočeských Domažlic. Na odejmutí občanství se dohodli zastupitelé města. Pro bylo 16, dva se zdrželi. Informaci Českému rozhlasu potvrdila mluvčí radnice Kristýna Bublová. Stalin dostal čestné občanství Domažlic v srpnu 1945, Gottwald v říjnu 1948.
Na pražskou Letnou se na několik dní vrátila monumentální socha Stalina. Maketu z polystyrenu postavili filmaři pro snímek Monstrum, který natáčí Česká televize. Dnes u ní vzniká jedna ze stěžejních scén filmu.
Na pražskou Letnou se na pár dnů vrátila socha Stalina. Maketu z polystyrénu postavili nad Vltavou filmaři a dnes u ní natáčejí scény do filmu Monstrum. Původní šestnáctimetrový Stalin ze žuly stál nad Vltavou před více než půl stoletím. Kvůli dalším postavám v řadě za diktátorem a tehdejší situaci v zásobování lidé mluvili o pomníku jako o frontě na maso.
Na pražskou Letnou se vrací monumentální socha Stalina. Tentokrát se jedná o maketu z polystyrenu pro film Monstrum, který natáčí Česká televize. Snímek vypráví příběh sochaře Otakara Švece, autora pomníku, který ještě před odhalením sousoší spáchal sebevraždu.
Pátý březen je dnem oficiální smrti sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina. Tyran gruzínského původu ve skutečnosti zemřel o několik dnů dřív, ale tehdejší sovětské politbyro tuto informaci tajilo, jako ostatně mnohé z toho, co Stalin za svůj život napáchal. V současném Rusku ale Stalinova obliba opět roste.
Většina obyvatel Ruska se obává budoucnosti. Podle státní agentury VCIOM se 52 procent dotázaných domnívá, že to nejhorší v ekonomickém a sociálním smyslu teprve přijde.
Francouzský herec Gérard Depardieu se připravuje na nový film. Po desítkách chlapáckých a komediálních rolí tentokrát ztvární vraha Josifa Vissarionoviče Stalina. Film o sovětském diktátorovi a masovém vrahovi chystá legenda francouzské kinematografie, herečka a režisérka Fanny Ardantová. Informoval o tom zpravodajský server Hollywood Reporter.
Ruští komunisté otevřou v povolžské Penze první Stalinské centrum. Podle zakladatelů má šířit fakta o době i osobnosti Josifa Vissarionoviče Stalina. Slavnostní otevření plánují na 21. prosince.
Německo kapitulovalo před západními spojenci přesně před 70 lety. Samotná kapitulace byla podepsána v Remeši v nenápadné budově kousek od nádraží, kde tehdy sídlilo vrchní velení spojeneckých expedičních sil, nyní je tam muzeum. Sovětský svaz v té době zastupoval neznámý generál Susloparov. Stalin o podpisu nevěděl a vynutil si podepsání nové kapitulace o den později v Berlíně. V Remeši si tuto událost připomínají i dnes.
V Rusku obnovují kult sovětského diktátora Josifa Stalina. V rámci oslav 70. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce chtějí otevřít Stalinovo muzeum u Rževu ve Tverské oblasti, kde Stalin za druhé světové války krátce pobýval.
Pomník v centru města si zaslouží národní hrdinové, významní umělci nebo mimořádné osobnosti. V běloruském Minsku ale stojí na náměstích bolševičtí vůdci a tyrani, kteří mají na svědomí tisíce lidských životů. A místním to nepřijde vůbec divné.
Stovky tun nejlepšího českého mramoru spotřebovali sochaři a kameníci, když budovali v Praze na Letné Stalinův pomník. V padesátých letech to bylo největší, nejdražší a nejbizarnější sousoší v Evropě. Památník slavnostně odhalili 1. května 1955 a už v roce 1962 ho pyrotechnici odstřelili. Zbytek nahrnuli buldozery do obrovského bunkru, který pod sochou vznikl. A právě tento bunkr je dnes mimořádně otevřený veřejnosti.
