Ministerstvo školství vládě předložilo novelu vysokoškolského zákona bez úpravy sociálních stipendií, přestože s tím návrh původně počítal. Podporu teď pobírají jen stovky z 300 tisíc studentů.
Motivace, rozpočet a vhled do oboru. Desítky mladých českých talentů bojují o pomoc s financováním studia na prestižních univerzitách ve Spojených státech nebo Velké Británii.
Pilotní ročník stipendijního programu pro střední školy je u konce. Jde o jednu z nových cest, jak se náboráři pod vedením plukovnice Ivy Bednářové snaží nalákat mladé lidi do armády.
Získají doktorandi nárok na vyšší stipendium? Jak může univerzitám pomoci nová vláda? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je rektor Anglo-americké vysoké školy Jaroslav Miller.
Školáci by se měli učit jen v oddělených skupinách, problémem jsou ale družiny a zájmové kroužky, kde se nakonec děti mísí, píší Lidové noviny. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Kvůli nedostatku zaměstnanců firmy nabírají na práci studenty. Lákají je na stáže nebo takzvané trainee programy. A nenabízejí už pouze získání zkušeností, ale čím dál častěji také peníze.
Hana Dvořáková spolupracovala na vývoji antivirových látek s profesorem Antonínem Holým. Peníze z patentu se spolu s manželem rozhodli vrátit do výzkumu.
Vysoké školy letos dostanou na stipendium pro každého doktoranda měsíčně o téměř čtyři tisíce korun víc. Ministerstvo příspěvek zvýšilo na 11 250 korun. Navýšení vyjde asi na 400 milionů korun.
Z Jordánska do České republiky dnes odlétá skupina dvaceti syrských studentů. Od české vlády získali pětiletá stipendia na vysokoškolské studium. V rámci programu Nové elity pro Sýrii budou studovat obory, které nemohli ve své zemi kvůli válečnému konfliktu dokončit. Dvacítku mladých lidí vybraly české úřady mezi Syřany, kteří během války uprchli do sousedního Jordánska.
Ekonomii, stavařinu nebo hotelový management přijede do Česka studovat dvacítka mladých Syřanů. Válka jim znemožnila v Sýrii studovat a žít. Proto jejich rodiny utekly do Jordánska. Česká vláda schválila peníze na jejich pětiletá stipendia, první dorazí do Česka už v listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se setkal se čtyřmi z nich v jordánském Ammánu, kde je na oficiální návštěvě.
Zatímco o strojírenství nebo informační technologie mají děti stále větší zájem, skoro nikdo nechce studovat zemědělské obory. I proto se soukromé družstvo z Brniště na Českolipsku rozhodlo podpořit jejich studium v Libereckém kraji stipendijním programem.
Přesně před dvanácti lety vznikl na půdě Mezinárodního olympijského výboru projekt, díky kterému dostávají vybraní sportovci z desítek zemí peníz určený na olympijskou přípravu. Takovéto pomoci se už dostalo i početné skupině českých olympioniků.
Optimální příprava na takovou ostře sledovanou akci, jakou jsou olympijské hry, není pro sportovce zrovna levnou záležitostí. Také proto nabízí Mezinárodní olympijský výbor stipendium alespoň některým talentovaným borcům. Pokud se týká letních her 2016, do tohoto projektu bylo zahrnuto i 14 českých reprezentantů.
Uniknout válce na Ukrajině se na rok podařilo sedmi vysokoškolákům z Doněcka. Na olomoucké univerzitě získali mimořádné humanitární stipendium. Za podobných podmínek studuje několik mladých Ukrajinců i na pražské Univerzitě Karlově. V Olomouci ukrajinští studenti zamířili na filozofickou, právnickou a lékařskou fakultu.
Mladá ukrajinská studentka Ievgeniia Severynetsová zažila na kyjevském Majdanu nejvypjatější chvíle svého života. Vzpomínky na střelbu do lidí, zraněné a mrtvé má v čerstvé paměti a provází ji i teď, kdy je v bezpečí. V Česku si momentálně dodělává studium a její hostitelská Univerzita Pardubice se rozhodla, že v tom podpoří všechny své studenty z Ukrajiny.
Stipendium jako kapesné dostávají středoškoláci oboru mechanik plastikářských strojů Střední odborné školy ve Svitavách. Platí jim ho firma Rehau Moravská Třebová a dostává ho padesát studentů zmíněného oboru.
Stipendijní program v Libereckém kraji pomohl na středních školách zachovat řemeslné obory, které by možná už zanikly. O některé obory je dokonce větší zájem. Na Českolipsku jsou dvě školy, kde se mohou děti vyučit řemeslu a pobírat každý měsíc za docházku a pololetně za prospěch peníze.
I v tomto roce připravil Olomoucký kraj stipendia pro zájemce o středoškolské a vysokoškolské studium v zahraničí. Přednost mají studenti oborů perspektivních pro kraj na školách v partnerských regionech.
Hokejbal nebo i curling může vysokoškolákům přinést něco málo do studijní peněženky. Stačí reprezentovat univerzitu a požádat o sportovní stipendium. Ti nejlepší dostanou mimořádnou odměnu. Takové jako v USA, kde stipendium vynikajícím sportovcům pokryje celé náklady na studium, to však v Česku není a zřejmě v dohledné době nebude.
Ve Spojených státech mají sportovní stipendia dlouhou a silnou tradici. Ta je z velké části daná vysokoškolským systémem. Studenti musejí platit obvykle desítky tisíc dolarů školného ročně a mnozí z nich by si bez sportovního stipendia školu nemohli dovolit.
Průmyslové podniky mají nedostatek odborníků. Více než polovina volných pracovních míst je v průmyslu. Děti ale nemají o učňovské obory zájem. Šikovný řemeslník si dnes přitom vydělá více, než absolvent humanitního oboru. Pardubický kraj spustil projekt, který má děti přilákat do lavic průmyslových učilišť a středních škol.
Průmyslová střední škola v Letohradu chce zavést speciální stipendia pro své studenty. Škola a letohradská radnice nyní jedná s několika firmami, které by žákům mohly poskytnout finanční podporu během jejich studií a později také nabídnout zaměstnání.
Univerzita Pardubice bojuje o přízeň budoucích nováčků. Nabízí jim peněžité odměny. Jednorázová stipendia ve výši pět tisíc korun ale mohou získat jen ti nejlepší. Dočkat se jich může až dvě stě nových studentů.
Z rekordních darů oxfordské univerzitě budou těžit studenti z chudých rodin. Slavná škola se jim totiž rozhodla nezvyšovat školné, jak měla původně v úmyslu. Hůře situovaní studenti se naopak mohou těšit na stipendium, které se zaplatí právě díky darům od mecenášů.
