„Švédsko má jistá očekávání, to ale neznamená, že je naplníme,“ uvedl Erdogan. „Abychom splnili tato očekávání, musí Švédsko především splnit svůj díl povinností,“ dodal státník.
Vydání Kurda zpět do Turecka nepochybně neuškodí švédskému vstupu do NATO. „Bude to první vítaná vlaštovka, která navíc přichází ve vhodný čas,“ říká Jan Lucký.
Aliance proti NATO organizuje na neděli demonstraci proti vstupu Švédska do obranného seskupení. Na přípravách se podílí také prokurdský spolek Rojavský výbor. Turecká vláda vystoupila proti protestu.
Turecko v neděli provedlo nálety na proti kurdským milicím YPG a Straně kurdských pracujících. Prezident Erdogan v pondělí řekl, že nevylučuje pozemní ofenzivu proti kurdským milicím v Sýrii.
Mezi lidmi ve vazbě je i hlavní podezřelá z nastražení bomby, Syřanka Ahlam Albašírová, která podle policie vypověděla, že ji vycvičili kurdští radikálové v Sýrii.
Vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nechce podpořit vstup Švédska a Finska do NATO a jako podmínku si klade mimo jiné vydání tří desítek lidí z těchto dvou zemí do Turecka.
Turecká média v pondělí informovala, že Stockholm a Helsinky nevydaly do Turecka 33 lidí, kteří podle tureckých úřadů jsou členy Strany kurdských pracujících (PKK) či příznivci klerika Gülena.
Severským zemím nebude Turecko, jehož prezident v pátek řekl, že země není tomuto rozhodnutí nakloněna, ve vstupu do NATO bránit. Bude ale vyžadovat diplomatické dialogy.
Novinář dostal trest za zprávu z tiskové konference, která odsuzovala tureckou intervenciv oblasti syrského Afrínu. Byla zde přečtená deklarace nazvaná „Jsme na straně míru, nikoli války“.
„Vládní blok nám nemůže čelit na politické úrovni, a proto zahájil válku proti HDP za použití justičního a bezpečnostního systému, který ovládá,“ uvedla předsedkyně HDP Pervina Buldanová.
Letadla přepravila příslušníky tureckých speciálních sil do oblasti severoiráckého údolí Haftanin. Podle tureckého ministerstva obrany předcházelo výsadku intenzivní ostřelování tohoto území.
Muž je údajný člen strany PKK, kterou považují Spojené státy, Evropská unie a Turecko za teroristickou organizaci kvůli jejímu boji proti tureckému státu. Policie muže umístila do vyšetřovací vazby.
Ministerstvo vnitra rovněž informovalo, že policie v pondělí provedla rozsáhlou operaci, během níž pozatýkala kvůli podezření ze spolupráce se Stranou kurdských pracujících 418 lidí ve 29 provinciích.
Vytvoření společného operačního centra za účelem spravování území na hranici s Tureckem Damašek vnímá jako agresi vůči Sýrii ze strany Spojených států a Turecka.
Ankara ignorovala protesty ze strany Bagdádu, který opakující se turecké nálety označil již dříve za narušování irácké svrchovanosti a za ohrožení civilistů.
Turecká policie zadržela po sobotním teroristickém útoku v Istanbulu více než stovku členů opoziční Lidové demokratické strany. Viní je z vazeb na kurdské separatisty, kteří stojí za istanbulským útokem. V pondělí o tom informoval deník Daily Sabah. Počet obětí sobotního atentátu vzrostl na 44.
Vražda tří kurdských aktivistek v Paříži může ohrozit vyjednávání mezi Ankarou a Stranou kurdských pracujících. Podle turecké vlády jde o provokaci s cílem zabránit dalším diskuzím nebo vnitřní spor PKK. Kurdové naopak podezřívají vedení Turecka.