Rodiče a žáci v Česku vyhlíží pondělní stávku ve školách. Odbory očekávají, že půjde o jednu z největších takových akcí od roku 1990. Ve středu uplyne lhůta, dokdy musí mít ředitelé o stávce jasno.
Česko čeká stávka na základních, středních a mateřských školách. Odbory ji vyhlásily na 27. listopadu. Ředitelé se nyní snaží zjistit, zda se do ní učitelé zapojí. Pokud ano, může část škol zavřít.
„Znamená to, že se na den přeruší práce. Bude záležet na tom, jestli se do toho zapojí celá škola, nebo jenom někteří zaměstnanci – pak bude na řediteli, jak zajistí provoz,“ popisuje odborářka.
„Největší změna pro žáky je skutečnost, že budou moci podat přihlášky ne jen na dvě střední školy, ale na tři. To znamená, že budou mít o jednu volbu více,“ vysvětluje v rozhovoru Krejčí.
Kyjevská vojenská správa uvedla, že policie přijala „potřebná opatření“ a že o evakuaci studentů rozhoduje vedení jednotlivých škol. V pátek se po prohledání škol ukázalo, že nikde žádná nálož nebyla.
„Problém byl víc v systému než ve špatně rozložených kapacitách,“ popisuje potíže kolem letošních přijímacích zkoušek na střední školy ředitel odboru vzdělávání na ministerstvu. Co se má změnit?
Po dvouměsíčních prázdninách usedne do lavic přes milion žáků základních škol a téměř půl milionu studentů středních škol. Na některých školách přivítají děti vedle učitelů jako každý rok i politici.
Škody jsou jak na plochých střechách, tak v jednotlivých třídách. Rekonstrukce školy za 30 milionů korun byla téměř hotová. Kvůli krupobití se ale dokončení plánovaných oprav posunulo o tři týdny.
Ukrajinských školáků přibylo ve školním roce 2022/23 oproti předchozímu roku pětinásobně, říkají data Českého statistického úřadu. Podle nich přibývá i deváťáků nebo dětí v přípravných třídách.
„Počítá se s tím, že uchazeči budou mít možnost podat až tři přihlášky, na kterých budou prioritizovat volbu školy nebo oborů, a budou moci podávat přihlášku elektronicky,“ uvedla mluvčí resortu.
Pilotní ročník stipendijního programu pro střední školy je u konce. Jde o jednu z nových cest, jak se náboráři pod vedením plukovnice Ivy Bednářové snaží nalákat mladé lidi do armády.
Dospívající Ukrajinci jsou v Česku méně integrovaní než jejich mladší krajané. Ze zhruba 20 tisíc jich navštěvuje českou střední školu jen 3 368. Co za tím stojí?
Daniel Prokop uvedl, že je třeba, aby gymnázia, která mají čtyřletý i víceletý obor, otevřela co nejvíce čtyřletých tříd a je nutné omezit extrémní specializaci středních odborných škol.
„Je zavádějící hodnotit budoucí potřeby na základě aktuální poptávky. Nyní jsou v důsledku války, geopolitických změn extrémně rychlé změny ve firmách a adaptace na nové technologie,“ míní Dombrovský.
Rodiče dětí, které neuspěly v prvním kole přijímaček, si stěžují na nedostatek možností, jak situaci řešit. Kritici dodávají, že do volné kapacity škol se započítávají například i nematuritní obory.
Odborný konzulant a člen správní rady informačního centra o vzdělávání EDUin Tomáš Feřtek si myslí, že klíčové jsou pro motivaci studentů dovednosti a ne znalosti.
Někteří deváťáci stále neví, zda budou studovat střední školu. Kolik dětí se na střední školy opravdu nedostalo, bude jasné až v září, popisuje Renata Schejbalová, šéfka Asociace ředitelů gymnázií.
„Praha přece musí mít dost míst. Takto to například řešíme na Praze 7 se školkami a školami. Není možné, abychom řekli: jsou i soukromé základní školy. Ne, my musíme mít dost míst,“ míní Čižinský.
„Je také na zvážení, jestli by školy neměly mít větší volnost, nakolik se řídí zkouškou v češtině a matematice,“ zamýšlí se v rozhovoru pro Radiožurnál Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
Návrh na prodloužení povinné školní docházky zdůvodňuje ministr školství snahou vtáhnout co nejvíce dětí i do středního vzdělávání, včetně těch, kteří se o vstup na střední školu ani nepokusí.
Podobný, avšak nepravidelný vzorec byl patrný i v minulých letech. Příčiny mohou být různé, jako nejpravděpodobnější se však jeví rozdílná obtížnost obou termínů.
Studenti ze středních škol z Česka, Polska a Slovenska mají na cvičení Czech Cybertron k dispozici nejmodernější technologie včetně funkčního modelu provozu jaderné elektrárny.
Důvodem je nejen demografická křivka, kdy se na školy hlásí silné populační ročníky, ale i fakt, že spolu s rozšířením vysokoškolského vzdělání v minulých letech nedošlo i k úpravě středoškolského.
Programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký tvrdí, že varování expertů, že jednotné přijímací zkoušky budou zvyšovat nerovnosti ve vzdělávání, se naplnila.
Přijímačky na střední jako bod zlomu. České základní školy upřednostnily sociální adapci ukrajinských žáků před tou akademickou, uvádí studie, kterou v rozhovoru přibližuje výzkumník Petr Hlaďo.