Podle experta z univerzity v Haifě Dora Adelista jde o nejhorší ekologickou katastrofu svého druhu za víc než 40 let, spousta ropy se ještě blíží k pobřeží.
„Turecko se bohužel angažuje v jednostranných akcích a provokacích a vyostřilo svoji rétoriku vůči Evropské unii, členským státům a evropským lídrům,“ uvádí se v přijatých závěrech summitu.
Kandidáti na amerického prezidenta vědí, že musí oslovit početnou menšinu obyvatel USA s kořeny z jihovýchodní Evropy a východního Středomoří. Oba již načrtli své úmysly v oblastech.
Ersin Tatar má podporu Ankary a přiklání se k řešení kyperské otázky prostřednictvím dvou států. Akinci naopak prosazuje znovusjednocení ostrova ve východním Středomoří.
O regionu východního Středomoří jedná pravidelně NATO a věnovali se mu i politici na posledním unijním summitu. Hrozba války a ohrožení zájmů mnoha stran jsou každodenní realita.
Turecko mezi Krétou a Kyprem provádí průzkum nalezišť ropy a zemního plynu, což Řecko považuje za narušení své suverenity. Ankara porušení mezinárodního práva popírá.
Ve východním Středomoří v posledních týdnech narůstá napětí kvůli sporu Řecka a Turecka o průzkum těžby ropy a zemního plynu. Řecko považuje průzkumy za narušení suverenity.
„Nevím, co muselo mezi Řeckem a Tureckem nastat, aby situace eskalovala do bodu otevřeného vojenského střetu,“ říká analytička Karolína Lahučká z Asociace pro mezinárodní otázky.
„Turecko uskutečnilo v Černém moři největší nález zemního plynu ve své historii,“ prohlásil Erdogan. Naleziště obsahuje 320 miliard metrů krychlových plynu.
Řecko a Turecko řeší spor o využívání nerostného bohatství v Egejském moři a Středomoří. Podle Atén je turecký průzkum nezákonný, Ankara ale vody okolo Kréty nepovažuje výlučnou ekonomickou zónu.
Středozemní moře je strategická oblast skýtající výhody obchodní i vojenské. Napříč staletími si to uvědomovaly jednotlivé mocnosti, které se snažily ovládnout obchodní cesty a stavět základny.
Oznámení přišlo několik hodin před schůzkou Itálie, Malty, Francie, Německa, Finska a Evropské komise, jejichž zástupci mají na Maltě jednat o přerozdělování běženců zachráněných v Středomoří.
Dudy a dudáky si téměř automaticky ztotožňujeme se Skotskem. Jejich popularita i historie je ale nesrovnatelně pestřejší a širší, zdůrazňuje německá agentura DPA.
Podle organizace se evropští politici snaží normalizovat utrpení uprchlíků, kteří míří do Evropy z Libye a dalších zemí severní Afriky. Plavidlo do Středomoří vypluje pod norskou vlajkou.
Člun, jehož předlohou je 8000 let staré neolitické plavidlo, které bylo v roce 1994 objeveno v jezeře Bracciano u Říma, se na poslední zhruba desetikilometrový usek vydal z ostrova Dia okolo 08.00.
Ve východoasijských zemích se prý dovedou usmívat na 32 způsobů. Úsměvem se tam vyjádří vše, smrtonosnou nenávistí počínaje a nejhlubší oddaností konče. Evropané k téže rafinovanosti ještě nedorostli.
Zájem turistů o dovolené na výletních lodích ve světě výrazně roste. Zatímco v roce 2007 přepravily necelých 15 milionů lidí, letos to podle odhadů bude 24 milionů lidí. Zájem o roste i mezi Čechy.
Kvůli nepříznivému počasí ve Středomoří je zničena velká část tamní produkce ovoce a zeleniny. Kvůli tomu mají některé obchodní řetězce problém je dovážet. Proto podraží anebo bude nekvalitní.
Ruský víceúčelový stíhací letoun Su-33 havaroval ve Středozemním moři při pokusu o přistání na letadlové lodi Admirál Kuzněcov. O nehodě, která se stala v sobotu, informovalo v pondělí ruské ministerstvo obrany. Jedná se o druhou havárii ruských letadel za poslední měsíc.
Státy Evropské unie by se dnes měly domluvit, jak si během dvou let rozdělí 40 tisíc uprchlíků z Itálie a Řecka. Na schůzce v Bruselu o tom budou jednat ministři vnitra zemí osmadvacítky. Státy unie se už dřív zavázaly přijmout běžence ze Sýrie a Eritreje, kteří mají prokazatelně nárok na azyl. Česko slíbilo, že přijme 1100 uprchlíků.
Evropské země by mohly poslat své armády, aby u Libye potápěly prázdné lodě pašeráků lidí. Evropská komise to navrhuje jako jednu z možností, jak čelit rostoucímu počtu běženců, kteří umírají při nebezpečné plavbě přes Středozemní moře. Ve čtvrtek se kvůli tomu v Bruselu mimořádně sejdou lídři členských zemí Evropské unie.
Jih Evropy se kvůli extrémně teplému a suchému počasí dál potýká s lesními požáry. Nejinak je tomu v Itálii, kde hořelo už dokonce i v Římě. Příští týden by sem navíc měla dorazit už v pořadí šestá vlna afrických veder – Kaligula. Rtuť teploměru se má znovu přehoupnout přes 35 stupňů Celsia.
Rusko a Írán dosud torpédovaly veškeré mezinárodní snahy o ukončení krutovlády Bašára Asada. Teď ale svitla nová naděje na zastavení násilností v Sýrii, alespoň ze strany Ruska. Syrští opozičníci se dnes pokoušejí naklonit na svou stranu Moskvu a podle analytiků nejsou dlouhodobě bez šancí.