„Cílem národního parku totiž je ochránit biodiverzitu, zachovávat území ve smyslu ochrany přírody. Nemá tam v žádném případě přednost ekonomická funkce,“ vysvětluje geolog Jakub Hruška.
Od požáru z července 2022 se toho dle botaničky Ivany Markové změnilo hodně. „Všude vyskočily semenáčky břízy a dnes už jsou to mladé stromky výšky po kolena, místy až po ramena,“ říká.
Bobři likvidují stromy, škody už jdou do desítek tisíc korun. Poškozené dřeviny jsou také nebezpečné pro turisty, kteří do lesů často chodí na procházky.
Odborníci prozkoumali kořenový systém stromů vysázených před pěti lety, které měly stálé zavlažování. Sebraná data by měla pomoci odborníkům v další péči o zeleň.
Podle Jaroslava Jačka, vedoucího polesí Višňová, se kdysi koně zkoušeli nahradit navijáky. „Tomu zařízení se říkalo železní koně. Nicméně v praxi se to moc neosvědčilo,“ popisuje.
Nejžádanější jsou stromky od 50 do 200 centimetrů. Na plantáži rostou i větší stromy, které dosahují až pěti metrů. Ty většinou zdobí náměstí měst a obcí.
Boubínský prales není jediným místem na Šumavě, kde je k vidění člověkem málo ovlivněná krajina. Na osmi hektarech Zámeckého lesa rostou stromy staré až 300 let.
V Pardubickém kraji zmizely celé lesy. Kácení stromů zapříčinil kůrovec, který se v lesích přemnožil. Majitelé se snaží škody postupně nahradit a sázení nových stromků teď nabírá na tempu.
Lesníci se s ochranáři přírody dohodli, že drtivou většinu olší, lip, dubů a jasanů nechají tak, jak jsou – vyvrácené a polámané nebo popadané. Riziko zranění pak hrozí i na tocích v Povodí Moravy.
Každý občan Saúdské Arábie v současnosti spotřebuje 263 litrů vody denně. Například v Německu je to 128 litrů. Navzdory situaci se ale vláda zdráhá nabádat veřejnost k šetření s vodou.
Ovocné sady v Lednici na Břeclavsku se mohou pyšnit největším meruňkovým genofondem ve střední Evropě. Právě zde vědci z Mendelovy univerzity šlechtí odrůdy, které by byly odolné a zároveň chutné.
Jaký les odolá horkému a suchému podnebí, které přináší změna klimatu? Mendelova univerzita na tuto otázku hledá odpověď ve svém Školním lesním podniku Křtiny.
„Zeleň je sice nejlepší klimatizace, ale za cenu velkého odparu. Spotřebuje to hodně vody. Musíme si uvědomit, že pokud je vedro, tak je vedro nezávisle na tom, jak naše města vypadají,“ tvrdí Storch.
„Modrým trojúhelníkem značíme doupné a jinak významné stromy v lesích,“ říká ornitolog Ivo Hertl. Doupný strom je ten, ve kterém může zahnízdit nějaký živočich, například pták, veverka nebo netopýři.
Podle ochranářů i zástupců města byly smrky s ohledem na svůj stav nebezpečné a hrozil jejich pád na turistickou stezku. Oba byly úplně uschlé a napadené hnilobou.
Čeští vědci zkoumají hydrogely, které do sebe mají při dešti nasát vodu a pak ji uvolňovat. Zasadili i sazenice dubů, některé s hydrogely a jiné bez nich. Teď se vydali podívat, jak se stromkům daří.
„Musíme s lidmi neustále komunikovat a vysvětlovat jim, proč to není žádoucí, aby tam jezdili na kolech,“ vysvětluje Starosta Václav Krtek (Osek všem).
Meteorologové uvedli, že zeleninu a nízké rostliny mohou lidé zakrýt světlou netkanou textilií. Kvetoucí stromy ochrání speciální postřiky nebo takzvané dýmování.
„Duby se vysazují hlavně pro brouka páchníka hnědého, aby měl kde být za pár desítek let. Ptačí třešně se sem dávají, aby měli potravu i jiní živočichové,“ vysvětluje lesní hospodář Lešák.
Podle předpovědi ústavu se budou teploty v noci na pondělí pohybovat mezi plus jedním až minus třemi stupni Celsia, ale při slabším větru mohou klesnout na minus pět stupňů.
Hlodavců se zploštělým ocasem v hlavním městě každý rok přibývá. Do jednoho bobřího teritoria v Komořanských a modřanských tůních se podívala i redaktorka Tereza Cedidlová.