Nasycená je jak svrchní vrstva do 40 centimetrů, tak na většině území i spodní vrstva do jednoho metru. Vyplývá to z informací, které v pondělí vědci zveřejnili na webu Intersucho.cz.
Sedm modelů z různých zemí světa, se kterými momentálně pracují vědci z Austrálie, naznačuje, že by k efektu El Niño skutečně mělo dojít. Otázkou zůstává, jak bude silné.
Aktuální situace zvyšuje obavy z nedostatku zásob vody pro lidskou spotřebu, zemědělství a výrobu energie v severní Itálii, Francii a Španělsku. Evropa navíc může letos zažít další extrémní léto.
„Sucho je způsobeno také tím, že se střídají různá období. Konec 90. let byl období častých povodní. Teď zase bylo sušší období. V rámci přirozeného cyklu se věci mění,“ vysvětluje Mark Rieder.
„Když je tráva posekána pět centimetrů, tak se to chová skoro jako suchá plocha. Ale když je posekaná na 20 centimetrů, chová se úplně jinak. Tráva zadrží vodu,“ shrnuje klimatolog Jan Pokorný.
Jsou teploty přesahující třicítku v červenci v Česku normální, nebo se i v nich projevují klimatické změny? Hostem Radiožurnálu byl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Mezi sledovaná rizika patří přímé dopady počasí, jako jsou silný vítr nebo mrazy, ale také možný výskyt chorob a škůdců, jejichž vývoj závisí na počasí. Předpověď je na tomto webu k dispozici zdarma.
Jen v roce 2016 se počet sebevražd indických farmářů vyšplhal k víc než 11 tisícům. Vláda se čím dál usilovněji snaží, aby se tyto informace nedostaly na veřejnost.
Ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit způsob využívání půdy i chování spotřebitelů.
Důležitá je podle Pitka především pestře strukturovaná krajina, příkopy na zadržovaní vody a smíšené lesní porosty. Smrkové kultury totiž nejsou schopny růst kvůli suchu a teplému podnebí.
Pěstitelé česneku hlásí prázdné sklady. Svoji úrodu už řada z nich vyprodala a do další sklizně je daleko. Na pultech obchodů proto český česnek zdražuje.
„Pokud bude panovat normální počasí, nebo bude dokonce méně srážek, než je dlouhodobý průměr, voda v půdě dojde již během května či června,“ uvedl Trnka.
Respekt informuje o ruských špionech, kteří měli v Česku dostat občanství a provádět hackerské útoky. Deník popisuje, jak vědci chtějí bojovat proti suchu.
Česko pokryl sníh. Postupné tání by mohlo do krajiny vrátit potřebnou vodu. Podle hydrologa Šimona Berchy se ale už dříve ukázalo, že i navzdory sněhu může nastat sucho s katastrofálními následky.
Sucho a nedostatek vody už od jara trápí Česko. Hrozí požáry, vysychají řeky, podzemní vody jsou pod normálem a v některých obcích vodu rozdělují na příděl. Zvládá stát boj se suchem?
S lesními požáry v jihoportugalském regionu Algarve bojuje už přes 700 hasičů. Informoval o tom v sobotu šéf místní civilní obrany na tiskové konferenci.
Severní Korea během čtvrtka upozornila, že nebývalá vlna veder v zemi způsobila těžké škody na úrodě rýže, kukuřice a dalších plodin. Rozsah však severokorejská vláda blíže neupřesnila.
Česká zemědělská krajina je nevhodně uspořádaná pro to, aby čelila klimatické změně a intenzivnějšímu suchu, říká bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Miroslav Trnka.
Indie čelí nejhorší dlouhodobé vodní krizi v dějinách. Poptávka po vodě značně převyšuje její dostupné množství a ohroženy mohou být milióny životů, uvedla expertní skupina indické vlády.
V červenci hořelo na více než 2600 místech, to je skoro o tisíc víc než ve stejném období loni. Hasiči tak museli zasahovat u rekordního počtu požárů. Podle nich za to může hlavně extrémně suché a horké počasí. Plameny zabily 20 lidí a dalších 140 zranily.
Česko bojuje se suchem. Ve velkých řekách i malých potocích je málo vody. Kvůli tomu už například v části Mostecka a na celém Ústecku platí zákaz používání vody z potoků nebo rybníků. Ústecká městská policie se proto v těchto dnech zaměřuje hlavně na zahrádky.