Sudetoněmecký sněm už není, co býval. Stejně tak se zachvěl v základech neotřesitelný étos české politiky považovat sudetoněmecký “lancmanšaft” za neomalenou bandu nepoučitelných revanšistů.
Pohraničí je dodnes jiné než zbytek země. Přesně před sedmdesáti lety začal vládou schválený odsun sudetských Němců do sovětského pásma. Tři miliony německých starousedlíků rychle nahradili noví osadníci: Češi, Slováci, Maďaři, Řekové a Makedonci. Právě Slováci tvoří dodnes nejsilnější příhraniční menšinu. A hranice historických Sudet se dodnes zobrazují ve statistikách.
Letošní sraz sudetoněmeckého krajanského sdružení v Augšpurku začal smířlivě. V úvodních projevech se mluvilo o vzájemném dialogu a tom, že Češi a sudetští Němci dělají vůči sobě vstřícná gesta. Naopak vůbec nezazněla tradiční kritika Benešových dekretů, které sudetští Němci dlouhodobě odmítají. Vůbec poprvé v historii přijel na sudetoněmecké dny oficiální zástupce české diplomacie, generální konzul v Mnichově Milan Čoupek.
Spolková agentura pro výchovu k občanství dotovala i přednášky krajně pravicových historiků. Mělo k tomu dojít v Bad Kissingenu v sudetoněmeckém vzdělávacím středisku. S informací přišel časopis Spiegel.
V Česku se v poslední době začíná více mluvit o excesech nebo přímo o zločinech, kterých se krátce po válce dopouštěli Češi na sudetských Němcích. Je to téma, které je v české společnosti kontroverzní.
O divokém odsunu, o kolektivní odpovědnosti sudetských Němců za druhou světovou válku, o českém poválečném násilí a o tom, jak poznamenalo českou společnost v následujících letech, mluvil Pavel Polák s historikem Matějem Spurným z Ústavu pro soudobé dějiny a z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Oficiální návštěva bavorského premiéra Horsta Seehofera v Česku má historický rozměr. Předseda bavorské vlády v sousední České republice ještě nikdy nebyl. Návštěva má tedy značnou symboliku.
Sudetští Němci budou mít v Ústí nad Labem první a jedinou stálou expozici. Otevře se začátkem roku 2012. Na její koncepci už ale druhým rokem pracuje tým českých historiků a muzejníků.
Událost označovanou jako postoloprtský masakr bude připomínat pamětní deska s textem "Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945". Je to kompromis.
Tradiční výzvy k přehodnocení poválečných československých zákonů zazněly první den 61. sudetoněmeckého srazu v Augsburku. Většina řečníků včetně bavorské ministryně školství vyzvali Čechy k odsouzení odsunu Němců jako nespravedlivého činu, kdy byl vůči všem příslušníkům menšiny použit nepřípustný princip kolektivní viny.
V bavorském Augsburgu začínají 61. sudetoněmecké dny. V jejich úvodu převezme letošní sudetoněmeckou Evropskou cenu Karla IV. kontroverzní politička a předsedkyně německého Svazu vyhnanců Erika Steinbachová.
Právě dnes uplynulo 65 let od chvíle, kdy někdejší československý prezident Edvard Beneš podepsal nechvalně proslulý dekret číslo 5. O nadcházejícím víkendu navíc nejen tuto událost připomenou 61. sudetoněmecké dny, které se konají v Augsburku. V minulosti tématický evergreen různých typů voleb v ČR ale tentokrát v programech stran pro volby do PS chybí.