Sudetští Němci chtějí pokračovat v cestě usmíření s Čechy, ujistil jejich šéf Posselt. Na sjezdu také vyjádřil přesvědčení, že rozhodnutí o případném zrušení takzvaných Benešových dekretů je na Česku.
Šéf sudetských Němců Bernd Posselt kritizoval bývalého českého prezidenta Václava Klause za jeho podporu protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD).
Kdyby se spolek dobrovolných hasičů kdesi v Horní Dolní hádal o využívání obecní hasičárny, dostala by se celá kauza určitě do věstníku a možná jako kuriozita i na stránky celorepublikového deníku.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére přirovnal zkušenosti Němců vysídlených po válce ke zkušenostem dnešních běženců. Ani jedné skupině se podle něj často nedostalo pomoci, jakou by potřebovala.
Vicepremiér Bělobrádek bude na sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu. Účast má v plánu také místopředseda KDU-ČSL a ministr kultury Daniel Herman. Někteří politici je kritizují.
Německý prezident Joachim Gauck vyzdvihl snahy brněnského primátora Petra Vokřála o usmíření s Němci. Ve svém projevu v Berlíně při příležitosti Dne vlasti se zmínil také o českých spisovatelkách Kateřině Tučkové a Radce Denemarkové, které se ve svých dílech věnují problematice odsunu Němců z Československa. Den vlasti pořádá každoročně německý Svaz vyhnanců, zastřešující organizace Němců vysídlených po druhé světové válce ze zemí střední a východní Evropy.
Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) vypustilo ze svých stanov zmínku o snaze získat zpět majetek zkonfiskovaný vysídlencům po druhé světové válce. Rozhodlo o tom na svém víkendovém zasedání v Mnichově Spolkové shromáždění SL. Stejnou změnu stanov schválili sudetští Němci už před rokem, soud ji však letos zrušil, protože vedení SL tehdy neposkytlo dostatek času na vypořádání všech připomínek.
Valné shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení dnes v Mnichově opět hlasuje o nových stanovách. V nich se vzdávají nároku na odškodnění vyvlastněného majetku. Očekává se, že pro návrh bude, stejně jako loni, hlasovat většina členů. Odpůrci se ale chtějí znovu bránit soudní cestou.
V Ústí nad Labem si dnes lidé připomněli památku obětí takzvaného ústeckého masakru. Přesně před sedmdesáti lety vybuchl ve městě muniční sklad. Češi to připisovali německé sabotáži a začali místní Němce bít a zabíjet.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ocenil gesto místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) ke smíření se sudetskými Němci. Bělobrádek v Bavorsku minulý týden uctil památku obětí poválečného odsunu Němců z Československa.
Rozporuplné reakce vyvolal na české politické scéně vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL. Během návštěvy Bavorska, kam jel kvůli prohloubení spolupráce mezi Českem a Bavorskem v oblasti vědy, také uctil památku obětí poválečného odsunu Němců z Československa. Za to ho ostře kritizuje především opoziční KSČM, podle které jde o výsměch obětem druhé světové války. Bělobrádek kritiku odmítá.
Letošní sraz sudetoněmeckého krajanského sdružení v Augšpurku začal smířlivě. V úvodních projevech se mluvilo o vzájemném dialogu a tom, že Češi a sudetští Němci dělají vůči sobě vstřícná gesta. Naopak vůbec nezazněla tradiční kritika Benešových dekretů, které sudetští Němci dlouhodobě odmítají. Vůbec poprvé v historii přijel na sudetoněmecké dny oficiální zástupce české diplomacie, generální konzul v Mnichově Milan Čoupek.
Sudetoněmecké krajanské sdružení se proměňuje. Předsednictvo nedávno z jeho stanov vyškrtlo požadavek na znovuzískání vlasti, restituci a odškodnění a také přijalo nové programové prohlášení o dalším směřování spolku. „Jsem pro smíření,“ řekl Českému rozhlasu šéf sudetoněmeckého spolku a také iniciátor změn Bernd Posselt. Nový přístupu k věci však má mezi sudetskými Němci i kritiky, podle nich jdou změny příliš daleko.
Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) vypustilo ze svých stanov formulaci, že bude usilovat o vrácení majetku zkonfiskovaného vysídlencům po druhé světové válce. V novém znění stanov, které spolek tento víkend přijal, se místo toho mluví o odsouzení nezákonných vyvlastňování kdekoli ve světě a o vytvoření spravedlivého uspořádání, v němž bude garantováno právo národů na sebeurčení.
Národní památník na pražském Vítkově ve čtvrtek otevře výstavu o českých Němcích, kteří museli po válce nuceně odejít do Rakouska. Poslechnout si tam můžete životní příběhy několika desítek pamětníků, kteří vzpomínají na vysídlení i na problémy, se kterými se setkali v cizí zemi.
Nejvyšší sudetoněmecké ocenění Cenu Karla Velikého převezme v Augsburgu Horst Seehofer. Ten jako první bavorský premiér navštívil Českou republiku a letos v únoru přivítal v Mnichově premiéra Nečase.
|Vojtěch Berger, David Bernardy, Martin Ježek|Zprávy ze světa
Jednou z priorit České republiky v zahraniční politice by měl být boj proti mezinárodnímu terorismu. V rozhovoru pro dnešní vydání rakouského týdeníku Profil to řekl prezident Miloš Zeman. Podle něj je Evropská unie vůči teroristům příliš mírná a opakuje 80 let staré chyby.
Český prezident dnes končí návštěvu Rakouska, v pořadí druhé země, kam se vydal po nástupu do funkce. Hlavní část programu, schůzku se svým protějškem Heinzem Fischerem absolvoval už včera a nepoznamenaly ji žádné příliš kontroverzní výroky - na rozdíl od rozhovoru, který Zeman poskytl rakouské agentuře APA ještě před odjezdem do Vídně.
Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese Sudetští Němci v krizovém roce 1938 nahlíží na její historii očima obyčejných sudetských Němců.
Bavorský ministerský předseda Horst Seehofer chce prosadit odškodnění Němců, kteří byli po válce jako civilisté nuceni v různých zemích k otrocké práci. Podobný požadavek zazněl už v minulosti, nyní jej premiér na sudetoněmeckém setkání dostal opět do centra pozornosti.
|Markéta Bartošová, Ondřej Bouda, Kristina Winklerová|Zprávy z domova
Nejvyšší představitel sudetoněmeckého Landsmannschaftu Bernd Posselt vyzval německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho, aby na dnešní schůzce se svým českým protějškem Karlem Schwarzenbergem vznesl požadavek sudetských Němců na přímá jednání s českou vládou. Oba ministři se ale na svých veřejných vystoupeních sudetoněmecké otázce pečlivě vyhýbali.
Pietní místo věnované původním německým obyvatelům vyrostlo v Kravařích na Českolipsku. Na Českolipsku dochází často ke sporům o to, zda si tito lidé zasluhují dnes úctu či nikoliv.
Před pětašedesáti lety vyjel z Československa první organizovaný transport Němců do americké zóny poraženého Německa. A to s posvěcením všech světových mocností. Z Československa bylo odsunuto na tři miliony Němců.
O divokém odsunu, o kolektivní odpovědnosti sudetských Němců za druhou světovou válku, o českém poválečném násilí a o tom, jak poznamenalo českou společnost v následujících letech, mluvil Pavel Polák s historikem Matějem Spurným z Ústavu pro soudobé dějiny a z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Do Česka míří na historicky první návštěvu předseda bavorské vlády. Politik, který je současně předsedou bavorské CSU, dorazí ještě před vánočními svátky na pozvání premiéra Petra Nečase. Seehofera má doprovázet nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt.
