Sudety

Praha| |Lída Rakušanová |Komentáře |Komentář

Život je setkávání

Jak připomněl mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení, znělo v uplynulých měsících jedno z hesel na česko-německých demonstracích proti zavřeným hranicím, že se „potřebujeme navzájem“.

|Lukáš Milota |Regiony

Čechoslováci vyhnaní z pohraničí mají v Plzni pomník, iniciátorem je Český svaz bojovníků za svobodu

Čechoslováky vyhnané před válkou z Německem zabraného pohraničí připomíná nový pomník u plzeňské věznice Bory, jehož vznik inicioval Český svaz bojovníků za svobodu. Podle některých odhadů po podpisu Mnichovské dohody odešlo ze svého domova do vnitrozemí až čtvrt milionu lidí. Jejich osudy vtěsnal kameník do pískovcového monumentu, který stojí vedle borské věznice. Sudetoněmecká krajanská sdružení v Rakousku a Německu pomník kritizují.

|Jan Boček, Jan Cibulka |Zprávy z domova

Existují Sudety? Hranice jsou zřetelné i sedmdesát let po vysídlení Němců

Pohraničí je dodnes jiné než zbytek země. Přesně před sedmdesáti lety začal vládou schválený odsun sudetských Němců do sovětského pásma. Tři miliony německých starousedlíků rychle nahradili noví osadníci: Češi, Slováci, Maďaři, Řekové a Makedonci. Právě Slováci tvoří dodnes nejsilnější příhraniční menšinu. A hranice historických Sudet se dodnes zobrazují ve statistikách.

|Igor Maňour, Pavel Polák |Historie

Výpověď sudetského antifašisty: Ničeho nelituji

Antifašisté byli i mezi Němci ze Sudet. Většina jejich krajanů oslavovala v roce 1939 příchod německé armády. Ti, kteří s nacisty nesouhlasili, většinou odešli do českého vnitrozemí. V některých českých školách vyprávěl svůj životní příběh Ernst Raim, antifašista ze sociálnědemokratické rodiny.