Největší hodnota Rozpůleného domu není v tom, že by objevoval v českých dějinách něco zásadně nového. Sudetské dějiny známe. Jde ale o detailní, nuancovaný a skvěle strukturovaný vícehlas.
„Otázkou je, jestli bylo přijetí mnichovské dohody správné, nebo ne. Z mého pohledu by zůstalo stejně nesprávné, i kdyby proběhlo podle ústavy,“ myslí si politolog a historik Stanislav Balík
Tento týden hrajeme v pravidelné knižní soutěži serveru iROZHLAS.cz o nový román Alice Horáčkové, který čtenáře zavede do malebné česko-německé vesnice první poloviny 20. století.
V historii českého státu přes naše území přešlo již několik vln uprchlíků. Nejmasovější odchod obyvatel Československa nastal po roce 1945, kdy se Němci ocitli na straně poražených.
Jak připomněl mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení, znělo v uplynulých měsících jedno z hesel na česko-německých demonstracích proti zavřeným hranicím, že se „potřebujeme navzájem“.
Spisovatel Jiří Padevět současné české společnosti nejvíce zazlívá, že se z odsunu Němců vytváří politická munice. Událost, která se stala v roce 1945, využívají politici proti svým oponentům dodnes.
Osada Morgenland v Jeseníkách bývala vyhledávaným místem pro turisty i lázeňské hosty. I teď tudy vede červená turistická značka, k zastavení ale láká už jen stín starého jasanu.
Na německé hranici u Přebuzi na Sokolovsku v nadmořské výšce přes 900 metrů stojí uprostřed rozsáhlých rašelinišť ruiny nacistické továrny, kde za války zajatci těžili a zpracovávali cín.
Dobrodružný román nejen pro malé vypráví události prvních měsíců samostatného Československa očima malého příznivce kopané. O novou knihu můžete tento týden hrát v knižní soutěži serveru iROZHLAS.cz.
V loňském roce zamířily do Českého rozhlasu hned dvě ze sedmi Česko-německých novinářských cen. Zvláštní cenou Mileny Jesenské byli oceněni například tvůrci rozhlasového dokumentu Yusra plave o život.
„Utlačování tří a půl milionu Němců v Československu musí přestat!“ Tahle věta zazněla přesně před osmdesáti lety, 12. září 1938, v projevu Adolfa Hitlera na sjezdu nacistické strany v Norimberku.
Kolem roku 1939 přijížděly do Opavy zvláštní vlaky plné dětí ze Sudet. Mnoho z nich skončilo v tamním ústavu pro postižené. Reportér Českého rozhlasu našel dvě dosud žijící „sudetské děti“.
Poloroubený měšťanský dům stál v České Kamenici téměř 400 let. Na jeho místě bychom dnes našli jen prázdnou parcelu. Stavení bylo v úterý zdemolováno, a to i přes to, že bylo památkově chráněno.
Miloš Zeman a Jiří Drahoš už urputně vymýšlejí taktiku, aby právě oni byli zvoleni prezidentem. Volba pravděpodobně dopadne těsným vítězstvím Zemana, nebo docela přesvědčivou většinou pro Drahoše.
Vicepremiér Bělobrádek bude na sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu. Účast má v plánu také místopředseda KDU-ČSL a ministr kultury Daniel Herman. Někteří politici je kritizují.
Čechoslováky vyhnané před válkou z Německem zabraného pohraničí připomíná nový pomník u plzeňské věznice Bory, jehož vznik inicioval Český svaz bojovníků za svobodu. Podle některých odhadů po podpisu Mnichovské dohody odešlo ze svého domova do vnitrozemí až čtvrt milionu lidí. Jejich osudy vtěsnal kameník do pískovcového monumentu, který stojí vedle borské věznice. Sudetoněmecká krajanská sdružení v Rakousku a Německu pomník kritizují.
Pohraničí je dodnes jiné než zbytek země. Přesně před sedmdesáti lety začal vládou schválený odsun sudetských Němců do sovětského pásma. Tři miliony německých starousedlíků rychle nahradili noví osadníci: Češi, Slováci, Maďaři, Řekové a Makedonci. Právě Slováci tvoří dodnes nejsilnější příhraniční menšinu. A hranice historických Sudet se dodnes zobrazují ve statistikách.
Sudetská osada Königsmühle přečkala odsun původních obyvatel i komunistické drancování pohraničí v padesátých letech. V poslední době slouží kulisa rozpadlých budov především jako místo setkání pro hudebníky, divadelníky a umělce. Budoucnost uměleckých dílen je ale kvůli dezolátnímu stavu hospodářských stavení nejistá.
Land Art 2014 - tak se jmenuje festival, který dnes oživí zaniklou osadu Königsmühle v Krušných horách. Do opuštěné krajiny někdejších Sudet se na víkend nastěhují umělci, řemeslníci a historici. Pořadatelé slibují umělecké dílny, koncerty a divadelní představení.
Do zchátralého kostela svatého Šimona a Judy v Žibřidicích na Liberecku by se po půl století mohli vrátit lidé. Pokud obec Křižany, pod kterou Žibřidice patří, sežene dost peněz, mělo by v něm vzniknout Muzeum Sudet.
Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese Sudetští Němci v krizovém roce 1938 nahlíží na její historii očima obyčejných sudetských Němců.
Velký příběh lidského osudu na pozadí dvou světových válek a několika změn režimů - to je nová rodinná sága z pera známého německého novináře a autora Teja Fiedlera, která by mohla zaujmout i české čtenáře.
Antifašisté byli i mezi Němci ze Sudet. Většina jejich krajanů oslavovala v roce 1939 příchod německé armády. Ti, kteří s nacisty nesouhlasili, většinou odešli do českého vnitrozemí. V některých českých školách vyprávěl svůj životní příběh Ernst Raim, antifašista ze sociálnědemokratické rodiny.
Prezident Václav Klaus slaví v neděli sedmdesátiny a jeho jubileum provází bezpočet rozborů a komentářů k jeho působení v polistopadové politice, od ministerského křesla po úřad nejvyšší - prezidentský. Klausovy kulatiny zaznamenávají nejen domácí média ale dnes otiskl jeho profil i přední německý list Die Welt.
