Do zchátralého kostela svatého Šimona a Judy v Žibřidicích na Liberecku by se po půl století mohli vrátit lidé. Pokud obec Křižany, pod kterou Žibřidice patří, sežene dost peněz, mělo by v něm vzniknout Muzeum Sudet.
Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese Sudetští Němci v krizovém roce 1938 nahlíží na její historii očima obyčejných sudetských Němců.
Velký příběh lidského osudu na pozadí dvou světových válek a několika změn režimů - to je nová rodinná sága z pera známého německého novináře a autora Teja Fiedlera, která by mohla zaujmout i české čtenáře.
Antifašisté byli i mezi Němci ze Sudet. Většina jejich krajanů oslavovala v roce 1939 příchod německé armády. Ti, kteří s nacisty nesouhlasili, většinou odešli do českého vnitrozemí. V některých českých školách vyprávěl svůj životní příběh Ernst Raim, antifašista ze sociálnědemokratické rodiny.
Prezident Václav Klaus slaví v neděli sedmdesátiny a jeho jubileum provází bezpočet rozborů a komentářů k jeho působení v polistopadové politice, od ministerského křesla po úřad nejvyšší - prezidentský. Klausovy kulatiny zaznamenávají nejen domácí média ale dnes otiskl jeho profil i přední německý list Die Welt.
Omluvu sudetským Němcům za minulá příkoří chce po Václavu Klausovi předseda sudetoněmecké organizace Franz Pany. Při zahájení 62. sudetoněmeckého sjezdu v bavorském Augsburgu vyzval českého prezidenta k omluvě, jak to nedávno učinila britská královna Alžběta II. vůči Irsku.
O divokém odsunu, o kolektivní odpovědnosti sudetských Němců za druhou světovou válku, o českém poválečném násilí a o tom, jak poznamenalo českou společnost v následujících letech, mluvil Pavel Polák s historikem Matějem Spurným z Ústavu pro soudobé dějiny a z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Za počátek nové kapitoly ve vztazích mezi Českem a Bavorskem označuje bavorský premiér Horst Seehofer dnešní historickou návštěvu Prahy. Bavorští premiéři jsou už tradičně patroni sudetských Němců. Požadavek na zrušení Benešových dekretů dlouhé roky bránil setkání nejvyšších představitelů Česka a Bavorska.
Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt nesouhlasí s prezidentem Václavem Klausem, podle kterého v české společenské diskusi narůstá asymetrie ve prospěch událostí po skončení druhé světové války.
Sudetští Němci budou mít v Ústí nad Labem první a jedinou stálou expozici. Otevře se začátkem roku 2012. Na její koncepci už ale druhým rokem pracuje tým českých historiků a muzejníků.
V českém pohraničí zanikly po odsunu Němců stovky obcí a vesnic. Někdy po nich zbylo jen základové zdivo a někdy ani to. Do českého pohraničí vyrazila tento týden dvacítka cyklistů, Čechů a Němců, aby společně hledali stopy zaniklých obcí. Kulturní putování po zmizelých Sudetech už šestým rokem připravuje české občanské sdružení Antikomplex.
Památník obětem masakru sudetských Němců dnes odhalili v Postoloprtech na Lounsku. Revoluční gardy tam po druhé světové válce zastřelili asi osm stovek civilistů.
Právě dnes uplynulo 65 let od chvíle, kdy někdejší československý prezident Edvard Beneš podepsal nechvalně proslulý dekret číslo 5. O nadcházejícím víkendu navíc nejen tuto událost připomenou 61. sudetoněmecké dny, které se konají v Augsburku. V minulosti tématický evergreen různých typů voleb v ČR ale tentokrát v programech stran pro volby do PS chybí.
V sousedním Polsku je doslova démonizovaná a po Angele Merkelové je druhou nejznámější německou političkou. V Německu samotném, ale koneckonců i u náš, ji řada lidí vůbec nezná. Na mysli máme kontroverzní předsedkyni Svazu vyhnanců Eriku Steinbachovou.
Jako každý rok, i letos o letnicích se v bavorském Norimberku scházejí sudetští Němci. Sudetoněmecký den proslul jako fórum, odkud pováleční němečtí vysídlenci vyzývali Českou republiku ke zrušení takzvaných Benešových dekretů. Skrze ně ztratili po válce němečtí obyvatelé Sudet majetek a občanská práva.
Za celoevropský problém označil poválečné vyhnání Němců z Československa bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber. Na závěr tradičního sudetoněmeckého srazu taky apeloval na českou vládu, aby se nebránila přímým rozhovorům se sudetskými Němci. Na adresu Benešových dekretů pak dodal, že se na nich nedá stavět společná evropská budoucnost. Pro Stoibera bylo tradiční setkání landsmanšaftu posledním, na kterém se představil jako zemský premiér.
Projevem bavorského premiéra Edmunda Stoibera vyvrcholí dnes v Augsburgu tradiční Sudetoněmecký sraz. Letošní setkání poválečných vysídlenců z Československa je posledním, na kterém se Stoiber představí ve funkci předsedy zemské vlády. Podle expertů může být odchod předsedy bavorské CSU z vrcholné politiky pro landsmanšaft vážnou ztrátou.
K politickému dialogu s Českem o sudetoněmecké otázce je připraven bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber. Řekl to na sudetoněmeckých dnech v Norimberku s tím, že nevylučuje ani cestu do Prahy. Představitelé Sudetoněmeckého krajanského sdružení taky letos ocenili některé kroky české strany ke zlepšení vzájemných vztahů.
Evropský soud pro lidská práva odmítl stížnost 90 sudetských Němců, kteří si stěžovali na konfiskaci jejich majetku nebo majetku jejich předků na základě Benešových dekretů. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna soud označil stížnost za nepřijatelnou.
Česká vláda dnes symbolicky ocenila zásluhy někdejších československých občanů německé národnosti, kteří za války aktivně vystupovali proti nacismu a zůstali loajální republice. Vláda vyjádřila politování nad tím, že poválečný režim jejich zásluhy neuznal, a omluvila se za způsobená příkoří. S žádným finančním odškodněním toto gesto nepočítá.
Plánovaný návrh premiéra Jiřího Paroubla na gesto vůči sudetoněmeckým antifašistům se stává příčinou slovní přestřelky mezi předsedou vlády a prezidentem. Václav Klaus odmítl , že by Paroubkovu iniciativu nepochopil a kritizoval premiérovy výroky na jeho adresu.
Do kritiky Benešových dekretů se opět pustili účastníci srazu německých vyhnanců v Ausburgu. Předseda bavorské vlády a patron sudetských Němců Edmund Stoiber spoléhá na novou evropskou ústavu, že se s bezprávím dekretů vyrovná. Také proto předseda landsmanšaftu Bernd Posselt vyzval českého prezidenta Václava Klause, aby ustal s tím, co označuje za agresivní antipropagandu.
V bavorském Augsburku v sobotu začalo 56. setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Pod rudo-černými sudetskými vlajkami a za zpěvu bavorské hymny zahájil Bernd Posselt tradiční dny Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce na základě rozhodnutí spojenců a Benešových dekretů. Sudetoněmecké dny probíhají už několik let podle zaběhlého scénáře.
Pod heslem "Překonat vyhnání - dosáhnout vyrovnání!", začíná dnes v bavorském Augsburku sudetoněmecké krajanské dny. Mluvčí landsmanšaftu, bývalý předseda bavorského zemského sněmu v předvečer 56. srazu vyzval opět českou vládu k dialogu s bývalými čs. občany.
V bavorském Norimberku dnes začíná 55. sraz Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Němci odsunutí po druhé světové válce z českých zemí se sjedou z celého světa, aby po roce zavzpomínali na starou vlast a své tradice. Mnozí přijíždějí tradičně také příkrými s soudy České republiky a Benešových dekretů, které jim, jak tvrdí, protiprávně upřely právo na vlast.
