Na summitu v Paříži se bude podle Fialy večer jednat o budování dlouhodobých kapacit zbrojního průmyslu v Evropě i na Ukrajině a o pomoci s výcvikem ukrajinských vojáků.
Vondra uvedl, že je otázkou, jak by se změnily postoje Spojených států, pokud by se příštím prezidentem znovu stal Donald Trump nebo pokud by došlo k otevřenému konfliktu s Čínou.
Země skupiny G7 oznámily mezinárodní rámec, který Ukrajině otevírá cestu k dlouhodobým bezpečnostním zárukám, jež mají posílit její obranu proti Rusku a odradit Moskvu od budoucí agrese.
„Zelenskyj by byl přirozeně rád, kdyby se Ukrajina stala členskou zemí kvůli bezpečnosti země i kvůli tomu, že by to bylo během jeho prezidentství,“ doplňuje ukrajinistka Lenka Víchová.
Stoltenberg prohlásil, že Ukrajina a NATO jsou si blíž než kdy dřív, a uvítal rozhodnutí skupiny velkých ekonomik G7 nabídnout Ukrajině dlouhodobou bezpečnostní spolupráci.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ uvádí se v prohlášení, na němž se v úterý vedoucí představitelé aliance shodli. Integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství.
„Ukrajina pomalu získává území, pravděpodobně stále hledají slabá místa v ruské obraně. Stále nenasadili významné síly, které připravili,“ míní český prezident Petr Pavel.
„V tomto je prezident Erdogan mistr, jakékoliv další natahování by mohlo naopak popudit partnery a mohl by i ty zisky ztratit,“ říká v rozhovoru slovenský generálporučík v záloze Pavel Macko.
Evropa nechápe, že přibližování infrastruktury NATO k ruským hranicím je chybou, prohlásil podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Jednatřicet aliančních lídrů čeká jednání o další pomoci Ukrajině nebo o nových plánech na obranu Západu. Českou delegaci vede prezident Petr Pavel. Očekává se, že dorazí i Volodymyr Zelenskyj.
„Prezident Erdogan souhlasil s tím, že co nejdříve předá přístupový protokol pro Švédsko národnímu shromáždění a bude s ním úzce spolupracovat na zajištění ratifikace.“
Podle programu je na středu plánovaná společná tisková konference Zelenského s generálním tajemníkem NATO. Uskuteční se po jejich dvoustranné schůzce a před jednáním Rady NATO-Ukrajina.
Jaký bude program summitu NATO ve Vilniusu, jaké garance nabídnou členské státy Ukrajině a co očekávat od Ruska? O tom mluví v rozhovoru pro iROZHLAS.cz litevský velvyslanec Laimonas Talat-Kelpša.
Ruská invaze na Ukrajinu měla jednotu Západu zničit. Dokázala pravý opak. Nedávný summit NATO v Madrdiu byl tím nejjasnějším příkladem toho, že západní jednota našla opět smysl života.
Jedním z hlavních výsledků summitu v Madridu je formální přizvání Finska a Švédska k jednáním o vstupu do aliance, které umožnila dohoda obou severských zemí s Tureckem.
„Státy NATO jsou připraveny odpovědět na případný útok na jednoho ze členů ve východní Evropě, bezesporu,“ komentuje Landovský rozmístění sil v alianci.
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o které Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí.
O návrhu na vyslání mírové mise na Ukrajinu se zmínil při cestě do země i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński. Podle něj by mise měla být schopná se sama bránit.
Lídři aliančních zemí zároveň ve společném prohlášení tvrdě odsoudili ruskou invazi a označili krok prezidenta Vladimira Putina za „hrozivou strategickou chybu“.
Kromě toho alianční státy řešily další témata jako rozšiřování rozpočtu aliance a národních investic do obrany. Shodly se také na přípravě strategie, do které bude patřit i obrana vesmírných satelitů.
Severoatlantická aliance se na summitu potýká s několika problémy. Hlavním aktérem je Turecko, které chce nakoupit zbraně od Ruska a nesouhlasí s určením aliance, kdo je a kdo není terorista.
Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor. Naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit.
„Donald Trump říká: kupujte naše zbraně, budete tak plnit procenta a snížíme deficit. Ta logika z toho vyplývá, i když takto explicitně to neřekl,“ poznamenal ke slovům šéfa Bílého domu premiér Babiš.
Trump na závěr summitu NATO v Bruselu řekl, že si nepřeje, aby byl Putin pro Evropu bezpečnostní hrozbou. Právě od toho podle něj existuje Severoatlantická aliance.
Donald Trump po mimořádném jednání aliančních států uvedl, že slíbily navyšovat své vojenské rozpočty mnohem rychleji. Angela Merkelová diskuzi označila za zásadní.
Summit NATO se uskuteční 11. a 12. července v novém komplexu alianční centrály v Bruselu. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka se Miloš Zeman zúčastní summitu první den – tj. 11. července.