Společenství latinskoamerických a karibských států zahrnuje tradiční spojence Moskvy, jako Nikaragua, Kuba nebo Venezuela. Spory o znění společného prohlášení zdržely konec zasedání o několik hodin.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa žádal Mezinárodní trestní soud, aby Putina během summitu nemusel kvůli obvinění z únosů ukrajinských dětí do Ruska zatknout, protože to by hrozilo válkou.
NATO má poprvé od konce studené války podrobný návod, jak se bránit případnému útoku Ruska. Co přinesou nové obranné plány, popsali pro iROZHLAS.cz český velvyslanec v NATO a šéf české armády.
„Ať se nám to líbí, nebo ne, lidé chtějí vidět vděčnost,“ řekl Wallace novinářům na summitu. Dodal, že Ukrajina přesvědčuje ostatní země, aby se vzdaly vlastních zásob zbraní.
Stoltenberg prohlásil, že Ukrajina a NATO jsou si blíž než kdy dřív, a uvítal rozhodnutí skupiny velkých ekonomik G7 nabídnout Ukrajině dlouhodobou bezpečnostní spolupráci.
Výsledek summitu Severoatlantické aliance (NATO) ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, neví se, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války.
„V tomto je prezident Erdogan mistr, jakékoliv další natahování by mohlo naopak popudit partnery a mohl by i ty zisky ztratit,“ říká v rozhovoru slovenský generálporučík v záloze Pavel Macko.
Podle programu je na středu plánovaná společná tisková konference Zelenského s generálním tajemníkem NATO. Uskuteční se po jejich dvoustranné schůzce a před jednáním Rady NATO-Ukrajina.
Další summit NATO začne už v úterý ve Vilniusu. Měla by na něm Ukrajina dostat jasnou pozvánku do NATO? Jaký názor na to má bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda a analytik David Stulík?
Jaký bude program summitu NATO ve Vilniusu, jaké garance nabídnou členské státy Ukrajině a co očekávat od Ruska? O tom mluví v rozhovoru pro iROZHLAS.cz litevský velvyslanec Laimonas Talat-Kelpša.
„Potřebujeme moderní stíhačky. Nejde jen o součást naší protiofenzivy, ale je to i záležitost ochrany našeho vzdušného prostoru, logistiky a především Ukrajinců,“ řekl prezident Zelenskyj.
Pro Zelenského je cesta do Moldavska první osobní návštěvou sousední země od ruského útoku na Ukrajinu v únoru loňského roku. Kromě účasti na jednání summitu jej čeká také řada bilaterálních jednání.
Do zámku Bulboaca na summit Evropského politického společenství má přicestovat až padesát prezidentů a premiérů z celé Evropy. Cílem je také vyjádření solidarity zemi čelící ruským hrozbám.
„Unie má už některé sankce předpřipravené. Měly by se týkat hlavně lidí spojených s ruským režimem, jde o další sankční seznam na zákaz vycestovat,“ popisuje Zdechovský.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání uvedla, že spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckim zahájila iniciativu pro návrat ukrajinských dětí unesených do Ruska.
Lídři bukurešťské devítky (B9) přijali deklaraci, ve které slibují podporu Ukrajině. Jednal s nimi před vydáním deklarace také americký prezident Joe Biden.
„Londýn, Paříž, Brusel - tam všude jsem v posledních dnech mluvil o tom, jak posílit naše vojáky. Dosáhl jsem velmi důležitých ujednání,“ řekl Zelenskyj v pravidelném večerním projevu.
Prezidenti a premiéři států Unie také vedli diskuse o přijímání lodí se zachráněnými migranty či o pravidlu, podle něhož organizuje azylovou proceduru země, přes níž cizinci do Unie přicházejí.
Na dotaz, jestli bude na summit pozváno Rusko, ukrajinský ministr zahraničí řekl, že nejprve bude muset být tato země mimo jiné stíhána u mezinárodního soudu za válečné zločiny, které má na svědomí.
Viktorovi Orbánovi, který v minulých deseti letech v Maďarsku ukázal, že jsou mu pravidla demokracie a právního státu úplně fuk, je nyní úplně jedno i osud Ukrajiny.
Předseda klimatické konference OSN a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí předtím řekl, že zasedání dospělo k rozhodujícímu okamžiku a vyzval delegáty ke schválení navrhovaných závěrů.
Česko letos na summitu zastupuje také celou Evropskou unii. Úkolem české delegace je tak koordinovat společný postup sedmadvacítky. Situaci letos zkomplikovala mimo jiné i ruská invaze na Ukrajinu.
Kancléř Olaf Scholz oznámil, že Německo hodlá nad svou ekonomikou roztáhnout „obranný deštník“ za 200 miliard eur. Trumfnout takovou sumu může v Evropě málokdo.
Na summitu se neoficiálních jednání účastnili také zástupci znepřátelených zemí Arménie a Ázerbájdžánu. Za přispění dalších státníků se dohodli, že v Bruselu spolu opět zasednou k jednacímu stolu.
Podle poradce premiéra Petra Fialy budou setkání s jistotou pokračovat. Nyní jsou již vybrané tři nadcházející země, v nichž se summity uskuteční. Země by se měly setkávat dvakrát do roka.