K paradoxům současné situace patří, že se v Bagdádu střetli nikoli sunnité se šíity, ale převážně šíitští ozbrojenci s jinými šíity. Jedni na straně Muktady Sadra a druzí proti němu.
Po zabití Solejmáního hrozí v regionu vypuknutí dalšího kola sektářského a etnického násilí. Toho se obává bývalý velvyslanec v Izraeli a prorektor Vysoké školy Cevro Tomáš Pojar.
Z toho nejméně deset zůstává ve vážném stavu. Spekuluje se, že s částí poutníků spadla lávka, což ale dva nejmenovaní činitelé podle agentury AP odmítli.
Nově zvolený prezident Barham Sálih už krátce poté, co přestal přijímat gratulace, jmenoval nového premiéra Abdala Mahdího – ten teď bude mít měsíc na to, aby sestavil vládu.
„Byli by rádi dorazili, nedokázali jsme jim však zajistit dostatečně korektní podmínky,“ okomentoval fiasko zvláštní zmocněnec OSN pro Jemen Martin Griffiths.
Tělocvična, kde se odpálil sebevražedný útočník, se nachází v části města, kde žijí převážně příslušníci etnické menšiny Hazárů, kteří se hlásí k šíitské větvi islámu.
Vojáci mezinárodní koalice v čele se Saúdskou Arábií dobyli letiště v jemenském přístavním městě Hudajdá, které se již několik dní snaží ovládnout s pomocí sil loajálních exilové vládě.
V Iráku v sobotu začaly parlamentní volby, které jsou první od porážky Islámského státu (IS) na iráckém území. Za mírného favorita voleb je považován současný premiér Hajdar Abádí.
Irácký premiér Núrí al-Málikí odmítá výzvy Západu k rozhovorům se sunnitskou opozicí. Washington dokonce tímto dialogem podmínil svou vojenskou pomoc. Irácký premiér ale naopak vyhlásil vůči opozičním politikům ze sunnitského tábora tvrdý postup a obvinil Saúdskou Arábii z podpory šíitské genocidy ve své zemi.
Deset lidí přišlo o život při přestřelkách v druhém největším libanonském městě Tripolisu. Konflikt se vyostřil mezi místní sunnitskou a alavitskou komunitou.
Syrská občanská válka už trvá skoro dva a půl roku. Boj proti vládě prezidenta Bašára Asada přitom není jen bojem proti diktátorskému režimu. Stále důležitější roli hraje v syrské občanské válce i příslušnost bojujících stran k jednotlivým náboženským skupinám.
Američané tajně v Iráku organizovali šíitská komanda pro boj proti sunnitským povstalcům. Tyto šíitské milice se přitom dopouštěly rozsáhlého mučení i vraždění, a uspíšily tak vypuknutí krvavé občanské války. V mnohaměsíčním vyšetřování to rozkryl britský deník Guardian ve spolupráci s BBC.
Desítky tisíc sunnitských Arabů protestovaly v Iráku proti šíitské vládě premiéra Málikího. Sunnité tvrdí, že v zemi čelí stále většímu útlaku. Mezi oběma stranami zuřil před několika lety krvavý konflikt, který si vyžádal tisíce mrtvých. Tentokrát je roznětkou protestů zatčení několika bodyguardů. K dobré atmosféře nepřispívá ani zhoršující se situace v Sýrii.
Dvě bomby explodovaly v převážně šiítské části irácké metropole Bagdádu na severovýchodě města. Výbuch podle policie zabil nejméně šest lidí a další dvě desítky zranil. Jedna z bomb byla namontovaná na zaparkované motorce, druhá zase na silničním zařízení. O dvě hodiny později došlo údajně k dalšímu výbuchu v jiné části Bagdádu.
Arabské jaro je označení pro vlnu revolucí, které v arabském světě smetly řadu letitých vůdců. Ne všude se ale podařilo tažení proti diktatuře dotáhnout do úspěšného konce.
Arabský svět vnímá politickou krizi v Bahrajnu stále více jako střet mezi dvěma hlavními proudy islámu. Bahrajnský režim ovládaný sunnitským králem tvrdě potírá převážně šíitské demonstranty a pozval si kvůli tomu na pomoc stovky vojáků z dalších sunnitských zemí.
Z Bahrajnu přicházejí zprávy o tvrdém zásahu proti odpůrcům tamního režimu. Opozice mluví přímo o „vyhlazovací válce“. Bahrajnci demonstrují od poloviny února kvůli nespokojenosti většinových šíitů s vládou sunnitské rodiny Chalífů.
