Žijeme v éře, která po dekádách liberalismu a neoliberalismu, individualismu a hédonismu, obrací směr k posilování státu, už jen kvůli nebezpečím globalizace.
Pravicový blok vynesly k vítězství obavy Švédů o bezpečnost podpořené růstem násilí zejména na předměstích velkých měst, což je spojováno s otázkou migrace, ale například i neúspěšné reformy policie.
Švédští demokraté se těší ze silné vyjednávací pozice pro sestavování nové vlády – přestože není jisté, že v ní usednou. Co lze očekávat? Server iROZHLAS.cz nabízí analýzu parlamentních voleb.
Švédský premiér Stefan Löfven v pondělí oznámil rezignaci. Stalo se tak týden poté, co jeho vláda přišla o důvěru v parlamentu. Sestavení nové vlády se bude snažit zajistit předseda parlamentu.
Švédská vláda padla poté, co jí většina poslanců vyhlásila nedůvěru. Ve Stockholmu mají menšinovou vládu a za sebou složitý rok. Přesto je švédská politická krize trochu překvapivá a hodně poučná.
Hlasování vyvolala pravicově populistická strana Švédští demokraté poté, co klíčový partner vlády ohlásil, že již kabinet nepodporuje. Löfven je v čele Švédska od roku 2014.
Až dosud se politické strany shodly na tom, že spolupráce se stranou Švédští demokraté nepřichází v úvahu. Zrodili se totiž jako krajně pravicová organizace, v jejích řadách působili neonacisté.
Po úterním zamítnutí Kristerssona může předseda parlamentu navrhnout kandidáta na premiéra ještě třikrát. Pokud žádný z uchazečů nezíská podporu zákonodárců, budou vypsány nové volby.
