Pořád je možné se dostat k necenzurovaným informacím. Problém ale je, že většina lidí získává informace primárně z televize a další zdroje nevyhledává.
Elnaz Mohammadiovou v neděli propustili z vazby na kauci. Její zadržení následovalo krátce po zadržení dalších tří íránských novinářek, které policie v Teheránu odvedla krátce po sobě, během 48 hodin.
Podle organizace Reportéři bez hranic nový žebříček dokládá, že informační chaos způsobený neustálým tokem zpráv v on-line prostoru má katastrofální dopad na svobodu médií.
Podle novely zákona nesmí mít nadpoloviční podíl v žádné polské rohlasové nebo televizní stanici vlastník mimo Evropský hospodářský prostor. Opozice se pokusila hlasování blokovat, ale neuspěla.
Nezávislá novinářka Larysa Ščyrakovová uvedla, že ji předvedli k výslechu po hodinové prohlídce jejího bydliště v Gomelu, který se nachází asi 300 kilometrů jihovýchodně od Minsku.
„Ruská vláda usiluje o to zbavit se nezávislých médií. Nechtějí vypadat tak drsně a brutálně jako Lukašenko, proto využívají označení zahraniční agent,“ říká ruský novinář pro iROZHLAS.cz.
Televize TVN 24 varovala, že zavedení daně bude znamenat „oslabení až likvidaci části médií působících v Polsku, což společnosti značně omezí možnost výběru“.
Rozhlasová stanice obnovuje své vysílání v Maďarsku z důvodu zmenšování svobody médií probíhající od nástupu k moci prezidenta Viktora Orbána před deseti lety.
Podle statistik organizace jde už sedmého novináře, který letos v Afghánistánu přišel o život. Mezi zabitými novináři je i bývalá televizní reportérka a aktivistka za ženská práva Mína Mangalová.
Podle Británie je to kvůli aktivní roli obou médií v šíření dezinformací. Cílem akce mezinárodní diskuze a spolupráce na poli svobody médií, čehož se týká i šíření dezinformací.
Nezapomínejme, že jednou z prvních věcí, kterou diktatura dělá, je odstranění svobody sdělovacích prostředků nebo její předstírání,“ uvedl mimo jiné papež František.
„Nepřátelské chování politických vůdců vůči médiím vedlo ke stále častějším násilným činům,“ uvádí organizace. Novináři podle RSF žijí „v nebezpečí a ve strachu“.
Politkovská, Baburová a Ščekočichin – nejznámější ze 6 zavražděných zaměstnanců ruského deníku Novaja gazeta. Práci redaktorů sledoval měsíce režisér Askold Kurov, v Praze představil dokument Novaja.
Například guvernér Polské národní banky Adam Glapiński vyhrožoval novinářům z liberálního deníku Gazeta Wyborcza, že jejich list zažaluje kvůli aféře kolem úřadu pro regulaci finančního sektoru.
Na tři tisíce novinářů ztratilo podle německé diplomacie v důsledku zavírání médií svou práci, množství jich na základě vykonstruovaných obvinění sedí ve vězení.