Česko se v žebříčku svobody médií umístilo na čtrnáctém místě. Polepšilo si o šest míst v porovnání s loňským rokem. Nejlépe se umístilo Norsko, naopak nejhůře dopadly KLDR nebo Čína.
Novináři z Hongkongu, kteří byli nuceni opustit zemi kvůli rostoucímu čínskému vlivu na místní média, zakládají nové zpravodajské weby v zahraničí. Dál se snaží nezávisle pokrývat dění v Hongkongu.
Elnaz Mohammadiovou v neděli propustili z vazby na kauci. Její zadržení následovalo krátce po zadržení dalších tří íránských novinářek, které policie v Teheránu odvedla krátce po sobě, během 48 hodin.
Nezávislá novinářka Larysa Ščyrakovová uvedla, že ji předvedli k výslechu po hodinové prohlídce jejího bydliště v Gomelu, který se nachází asi 300 kilometrů jihovýchodně od Minsku.
Devětašedesátiletý Žen na jaře napsal esej, v níž reagoval na projev prezidenta z 23. února. Kritizoval
mimo jiné i absenci svobodu tisku, která podle něj přispěla k rozšíření koronaviru.
V Maďarsku byl vyhozen šéfredaktor jednoho z posledních nezávislých médií, zpravodajského portálu Index. Na protest následovala většina redakce a v ulicích Budapešti se demonstrovalo za svobodu tisku.
Pětičlenný tým novinářů a mediálních odborníků mimo jiné varuje před příliš úzkými vazbami českého premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO na některá média.
Podle Británie je to kvůli aktivní roli obou médií v šíření dezinformací. Cílem akce mezinárodní diskuze a spolupráce na poli svobody médií, čehož se týká i šíření dezinformací.
„Respektovaný stát a respektovaný národ nemůže připustit, aby se většina médií nacházela v cizích rukou. To je úkol, který stojí před naší vládou, pokud budeme vládnout dál,“ prohlásil Jarosław Gowin.
V poslední době se novinář zabýval třeba dělbou zisků z pohřebního byznysu v Moskvě a moskevské oblasti mezi mafií, představiteli silových struktur a správními úředníky.
Santiago Enríquez vyučoval jazyky původních mexických obyvatel a hájil jejich práva. Byl zakladatelem lokální rozhlasové stanice El Cafetal, v jejímž vysílání často kritizoval místní úřady.
„Nepřátelské chování politických vůdců vůči médiím vedlo ke stále častějším násilným činům,“ uvádí organizace. Novináři podle RSF žijí „v nebezpečí a ve strachu“.
Politkovská, Baburová a Ščekočichin – nejznámější ze 6 zavražděných zaměstnanců ruského deníku Novaja gazeta. Práci redaktorů sledoval měsíce režisér Askold Kurov, v Praze představil dokument Novaja.
,Shawkan je volný.‘ Na zprávu, která se v pondělí objevila na twitterovém účtu egyptského fotoreportéra, čekala nejen jeho rodina, ale i mnoho příznivců a ochránců práv po celém světě.
Egyptská policie Mahmúda Abú Zajda zadržela v polovině srpna 2013. Chtěl tehdy zdokumentovat protesty na káhirském náměstí Rabaa. Od té doby uplynulo pět let - až nyní přišel rozsudek.
Na tři tisíce novinářů ztratilo podle německé diplomacie v důsledku zavírání médií svou práci, množství jich na základě vykonstruovaných obvinění sedí ve vězení.
Prokuratura uvádí, že novináři nelegálně získali „významné tajné vládní dokumenty vztahující se k bezpečnostním silám s cílem sdílet je se zahraničními médii a poškodit národní bezpečnost“.
Řidič dodávky v úterý brzy ráno v Amsterodamu záměrně najel do vstupu do redakce největšího nizozemského deníku De Telegraaf. Nizozemský premiér Mark Rutte incident označil za facku svobodnému tisku.
Míra svobody tisku se loni nejvíce snížila v Evropě. Vyplývá to ze zprávy Reportérů bez hranic. Na starém kontinentu se nachází čtyři z pěti zemí, které se nejvíce propadly - mezi nimi i Česko.
„Prezident si musí uvědomit, že bez svobodného tisku nedojde k žádnému reálnému rozvoji Uzbekistánu,“ řekla v rozhovoru pro iROZHLAS.cz novinářka v exilu Galima Bukharbaevová.
Thajský premiér Prajutch Čan-Oča překvapil v pondělí novináře, když před ně postavil svou maketu vyřezanou z kartonu a vzkázal jim, aby politické otázky směřovali na ni.
Kdybych měl shrnout trochu ironicky výsledek zasedání v Bruselu, řekl bych: ČR se chová standardně, donutila Babiše vzdát se řízení svých firem a dokonce ho odvolala z funkce ministra.
Německá kancléřka Angela Merkelová považuje současnou situaci v Turecku za znepokojivou a alarmující. Není možné omezovat svobodu tisku a zatýkat tisíce lidí, ani když bojujete proti terorismu, řekla Merkelová poslancům Spolkového sněmu.
Dolní komora ruského parlamentu schválila další omezení svobodného šíření informací. Tentokrát se zaměřila na tzv. agregátory zpráv. Tedy na portály, které přinášejí odkazy na stránky jiných médií.
Turecká policie vnikla do istanbulského sídla opozičního deníku Zaman. Účastníky demonstrace na podporu listu před tím policisté rozehnali za použití vodního děla a slzného plynu. Tamní soud v pátek rozhodl, že oblíbené noviny kritické k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi přejdou pod kontrolou státu.