Kromě druhého místa pro radikální FPÖ zaujal především bezprecedentní výsledek komunistů. Ti skončili čtvrtí se ziskem 11,7 % hlasů, v samotném městě Salcburk jsou s téměř 22 % hlasů druzí.
Poslanci pravicově populistické Svobodné strany Rakouska při Zelenského projevu opustili na protest sál. Už předtím ohlásili, že jeho vystoupení nepodporují, protože ctí rakouskou neutralitu.
Snaha nestranit a být v lecčems druhým Švýcarskem v kontextu války na Ukrajině naráží na své limity, kdy se v řadě svých postojů Rakousko dostává do konfliktu se zbytkem Evropy.
Podle rakouské ministryně spravedlnosti Almy Zadičové ze strany Zelených je nutné trestat a netolerovat jakékoliv zlehčování holokaustu či jiných nacistických zločinů proti lidskosti.
„Rakouská prezidentská volba je stále ještě volbou v duchu pandemie. Rakouská společnost se v podstatě nachází v jakési postkrizové náladě,“ komentuje socioložka důvody protestních nálad v Rakousku.
Do boje o Hofburg se zapojí sedm kandidátů. Překonají tím rekordní počty uchazečů z let 1951 a 2016. Ani letos ale Rakousko nezvolí ženu. Na volebním lístku totiž žádná nebude.
V centru Vídně v sobotu demonstrovali odpůrci protiepidemických opatření, kromě nadcházejícího lockdownu jim vadí i nařízení povinného očkování, které schválila rakouská vláda.
Od konce příštího týdne budou moci tato místa v rakouské metropoli navštěvovat pouze lidé s potvrzením o očkování nebo o prodělání nemoci. Negativní test na koronavirus už stačit nebude.
Zákaz schválili loni poslanci obou stran tehdejší vládní koalice. Ačkoli norma konkrétně nezmiňuje, že zákaz se týká islámských pokrývek hlavy, z jejího znění to implicitně vyplývá.
Stejně jako ostatní akce s účastí veřejnosti, se i vídeňské volby o minulém víkendu odehrály v upraveném formátu. Korespondenčně hlasovalo celých 43 procent voličů.
Kurz dostal pověření k sestavení vlády po asi hodinovém rozhovoru s hlavou státu. Prezident po jednání konstatoval, že při rozhovorech s šéfy stran má dojem, že lidovci budou schopni vládu vytvořit.
Do parlamentu se dostalo celkem pět stran. Účast se vyšplhala na 75,6 procenta, a je tak druhá nejnižší od roku 1945. Oficiálně budou výsledky oznámeny až 16. října.
Předvolební průzkumy předpovídají jasné vítězství lidovců bývalého kancléře Kurze, kteří by mohli získat až 35 procent hlasů. S velkým odstupem na druhém místě zřejmě skončí sociální demokraté.
„Když vezmete, jak Sebastian Kurz vypadá, jak se chová, jak vystupuje a jak je to mladý 33letý člověk, tak to hraje u voličů silnou roli,“ říká akademička Anna Durnová před volbami v Rakousku.
Hofer nacionalistickou formaci prozatímně vedl od května, kdy kvůli skandálu s financováním strany odstoupil z předsednické funkce i z postu vicekancléře Heinz-Christian Strache.
Van der Bellen při pondělním slavnostním aktu vyjádřil potěšení nad tím, že Rakousko má poprvé kancléřku a že 12 vládních postů je rozloženo rovnoměrně mezi muže a ženy.
Rakousko až do jmenování nové vlády povede vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger z lidové strany (ÖVP). „Kurz může ze situace těžit,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz analytička Zuzana Lizcová.
Návrh SPÖ na vyslovení nedůvěry Kurzově vládě podpořili kromě socialistů také poslanci FPÖ a opozičního uskupení Jetzt. Proti byli Kurzovi lidovci a také liberální opoziční strana NEOS.
Prezident Van der Bellen rovněž potvrdil, že Kurz ho informoval o žádosti dalších ministrů za svobodné o zproštění vládních funkcí. Netýká se to pouze ministryně zahraničí Karin Kneisslové.
