První útok od 10. června mezinárodní média připisují Izraeli, který ale své vojenské operace v Sýrii obvykle nekomentuje, a neučinil tak ani ohledně sobotního útoku.
Několik nákladních vozů s obilím, které Rusové ukradli farmáři Dmytrovi, mělo namontované GPS sledovací zařízení. Pomocí těchto údajů se podařilo zjistit, že jely na Krym a pak dál do Ruska, píše BBC.
Skutečnosti, že Židko převzal velení, nasvědčuje fakt, že v neděli během porady o ruských pozemních silách seděl vedle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua.
„Izraelské fotbalové fanoušky nenávidím úplně nejvíc. Nemohu je tolerovat, nevyměním si dresy s vrahy,“ citovala televize Ronalda. Portugalská fotbalová hvězda však žádné takové tvrzení neřekla.
Rusko během června výrazně zesílilo provokace proti americkým spojencům v Sýrii. Pro americký list Wall Street Journal to uvedl nejmenovaný vládní zdroj ve Washingtonu.
Od začátku současné fáze války na Ukrajině, která začala 24. února, se Turecko snaží zastávat pozici mediátora. Další konflikt v jeho blízkosti se mu vůbec nehodí.
„Sdílená kultura a historie usnadňují vcítění se do obětí,“ vysvětluje v rozhovoru ředitel neziskové organizace ADRA Michael Kruger obrovskou vlnu solidarity s Ukrajinou.
Stoupenec Asadova režimu je odpovědný za mučení a omezování osobní svobody během války v Sýrii. Německý soud ho loni odsoudil za zločiny proti lidskosti na čtyři a půl roku.
BBC uvedla, že politické priority dostávají přednost před prioritami vojenskými. Moskva se bude snažit dosáhnout nějakých úspěchů do 9. května, tedy do každoročních oslav konce druhé světové války.
Lékaři bez hranic jsou organizací neutrální, a tak se i přes komunikační obtíže snaží s ruskou stranou domluvit. Aktuálně dodávají do některých ukrajinských nemocnic zásoby zdravotnického materiálu.
Podle agentury OSN pro uprchlíky je více než 50 procent obyvatel Sýrie stále vysídleno ze svých domovů. Konec 11 let trvající války je přitom v nedohlednu.
Poradce ukrajinského prezidenta také uvedl, že přichází v úvahu několik možností dalšího vývoje závisejících na tom, kolik vojáků se Rusko rozhodne na Ukrajinu vyslat.
Do druhé dekády vstupuje válka v Sýrii. Zemi drtí nestabilita. Zastánce vládního režimu – Rusko – zaměřuje síly na Ukrajinu. V obou případech přitom uplatňuje obdobnou taktiku.
„Bennettovo úsilí nepřineslo nic než detaily ruských požadavků a poznatek, že Putin je stále odhodlán dosáhnout svých zvrácených cílů za jakoukoli cenu,“ uvádí komentátorka Gita Zbavitelová.
Izrael zaujal k válce na Ukrajině mnohem zdrženlivější postoj než většina ostatních zemí. Podle analytičky je ale vláda premiéra Bennetta pod tlakem například ze strany USA, aby svůj postoj zostřila.
Současná uprchlická ukrajinská vlna je ještě větší než ta syrsko-irácká. V Evropě dnes naštěstí nejsou žádní tehdejší Češi, Maďaři, Poláci a Slováci, kteří by před běženci z války drátovali hranice.
Jak ruskou invazi na Ukrajinu vnímá svět za hranicemi Evropy a může obvinění z dvojího metru ovlivnit i to, jak se ostatní svět přikloní k západním sankcím proti Rusku?
Zatímco ukrajinskou armádu podporují dodávkami zbraní a dobrovolníky státy NATO, ruská válečná koalice je menší. Speciální operace ale na Ukrajině provádí také jednotky Vagnerovců nebo Čečenců.
Podobnou taktiku podle Británie Rusové použili i v Čečensku v roce 1999 a v Sýrii v roce 2016, kdy stejně jako nyní oblasti ostřelovali ze země i ze vzduchu.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila velký problém Izraeli – je nejen přítelem této země, ale i s Moskvou pěstuje přátelské vztahy, z nichž má navíc významný prospěch, takže si ji nechce rozhněvat.
Armáda si není jistá tím, zda bombu, která explodovala ve vyšším patře domu, aktivoval sám Kurajší, což krátce po akci Washington tvrdil. Jisté ale je, že ji odpálil někdo v domě v patře.
Válka, která do okolních zemí i do Evropy vyhnala miliony lidí, stále není u konce. Přestože poslední velká ofenziva proběhla před dvěma lety, řešení konfliktu není na dohled.
Jednotky syrských Kurdů ve středu vyhlásily vítězství nad pokusem džihádistů otevřít věznici. Situace se ale zkomplikovala. V areálu se podle kurdských vojenských sil nadále brání až 90 ozbrojenců.