Do roku 2023 evropská vězení opustí desítky teroristů a země na to zatím nejsou připravené. Varuje před tím průběhová zpráva o evropských džihádistech od think tanku GLOBSEC.
Nejméně 25 let by měl v britském vězení strávit příznivce teroristické organizace Islámský stát (IS), který se podle soudu snažil vytvořit „armádu dětských bojovníků“.
Speciální jednotky německé policie ve středu v Karlsruhe zatkly devětadvacetiletého muže, který podle vyšetřovatelů zvažoval v tomto městě na jihozápadě Německa útok vozem.
Maročan podezřelý z pátečního útoku nožem ve finském Turku byl vzat do vyšetřovací vazby. Ve výpovědi před soudem v úterý přiznal, že zabil dvě ženy a osm lidí zranil. Popřel ale, že šlo o terorismus.
Podezřelý, který byl zatčen v souvislosti se sobotním nálezem výbušného zařízení v centru Osla, je sedmnáctiletý občan Ruska, který v Norsku žádal o azyl. Sdělila to norská policie a státní zastupitelství. Podle vyšetřovatelů zatím není jasné, zda plánoval teroristický útok. Policie v noci zařízení kontrolovaně odpálila a uvedla, že podomácku vyrobená bomba mohla způsobit jen omezené škody.
Venezuelský terorista Iljič Ramírez Sánchez, známý pod přezdívkami Carlos či Šakal, v úterý u soudu v Paříži dostal doživotní trest za atentát z roku 1974. Už v minulosti dva doživotní tresty dostal. Odpykává si je ve francouzském vězení.
Čtyři lidé včetně útočníka zemřeli, 29 lidí bylo po útoku v centru Londýna hospitalizováno, sedm z nich je v kritickém stavu. Mezi oběťmi je i přílušník londýnské policie. Okolí britského parlamentu je nadále uzavřeno. Útočník ve středu nejdřív narážel do lidí a pak zaútočil na policisty hlídkující u vstupu do parlamentu. Policie zatím identitu útočícího muže nezveřejnila. Policie v souvislosti s útokem podnikla domovní prohlídky na šesti adresách v Birminghamu, Londýně a dalších místech. Scotland Yard prosí novináře, aby jméno útočníka zatím nezveřejňovali. Podle premiréky Theresy Mayové nebyl útočník tajným službám neznámý. Shrnujeme, co je o útoku do této chvíle známo.
Terorista Iljič Ramirez Sánchez v pondělí opět stanul před francouzským soudem. Tentokrát kvůli atentátu v centru Paříže v roce 1974. Sedmašedesátiletý venezuelský terorista známý také jako Carlos nebo Šakal si již ve Francii odpykává dva doživotní tresty za řadu vražd a útoků. Podívejte se na 10 zajímavostí ze života známého teroristy.
Že se v Česku pohybuje muž spojovaný s islamistickými teroristickými organizacemi? "Takovou informaci neměl prezident zveřejňovat," myslí si Josef Kraus, politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity. Podle jeho slov tím hlava státu ztížila práci bezpečnostním složkám. Na druhou stranu se ale může jedna o fabulaci, kterou Zeman rád používá, myslí si Kraus.
Po České republice se pohybuje muž, kterého zpravodajské služby důvodně podezřívají ze spolupráce s islamistickými teroristickými organizacemi. V exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Plus to řekl prezident Miloš Zeman.
Belgická policie v úterý v rámci vyšetřování činnosti teroristických skupin zadržela a k výslechu předvedla 15 podezřelých osob. Čtyři z nich už obvinila z financování teroristické organizace či verbování jejích nových členů, informoval list La Libre. Úterní protiteroristická akce podle federální prokuratury nesouvisí s březnovými atentáty v Bruselu.
Francouzská Státní rada, nejvyšší francouzská správní instance, dnes zamítla žádost Salaha Abdeslama, aby ho ve vězení ve Fleury-Mérogis přestali nepřetržitě snímat kamerami. Abdeslam je pravděpodobně jediným přeživším přímým účastníkem loňských teroristických útoků v Paříži, které si vyžádaly 130 obětí. Už před dvěma týdny jeho žádost zamítl francouzský soud. Nyní tedy neuspěl s odvoláním.
Informace o identitě jednoho z útočníků v Paříži zasáhla Německo, které díky vstřícné politice Angely Markelové přijalo nejvíc migrantů. Parlamentní strany se za kancléřku postavily a varují před ukvapenými kroky. Bezpečnostní úřady dosud nepovažovaly za pravděpodobné, že by takzvaný Islámský stát své lidi posílal mezi uprchlíky. Jeden z teroristů ale pravděpodobně přišel před několika týdny do Evropy právě s uprchlickou vlnou.
Hrdinové z rychlovlaku Amsterdam-Paříž obdrželi nejvyšší francouzské státní vyznamenání. Řád čestné legie dostali tři Američané a jeden Brit od francouzského prezidenta Francoise Hollanda za to, že minulý týden vlastními silami zneškodnili teroristu. Odzbrojili ho a pak ho drželi až do příjezdu policie.
Norové si připomenuli nejhorší masakr v poválečných dějinách. Před čtyřmi roky zavraždil extrémní nacionalista a odpůrce muslimů Anders Breivik 77 lidí. Většina jeho obětí byli nezletilí účastníci tábora sociálně-demokratické mládeže na ostrově Utoya.
Americká armáda údajně při speciální letecké operaci v Libyi zabila jednoho z vůdců severoafrických teroristů. O smrti Mochtara Belmochtára informovala mezinárodně uznávaná libyjská vláda, která má pod kontrolou jen část země bez hlavního města Tripolisu.
Známý terorista Šakal je znovu u francouzského soudu. Odvolal se proti doživotí za zločiny z let 1982 až 1983, při kterých ve Francii zemřelo 11 lidí. Kromě toho si známý terorista odpykává ještě jeden doživotní trest.
V indonéském hlavním městě Jakartě dnes začal soud s jedním z nejhledanějších teroristů. Umar Patek je souzen za spolupráci při útoku na noční klub na ostrově Bali. V roce 2002 tam při explozi zemřelo přes dvě stě lidí, především cizinců. Media odhadují, že by Patek mohl dostat trest smrti nebo doživotí.
Americká vláda nezveřejní posmrtné fotografie Usámy bin Ládina. Rozhodl o tom prezident Barack Obama. Nechce prý publikací hrůzných záběrů jitřit vášně muslimů a vyvolávat ještě hlubší nenávist příznivců Al Káidy vůči USA. V samotných Spojených státech, jak mezi politiky, tak veřejností, vyvolalo nejnovější rozhodnutí Obamy smíšené reakce.
Švédská policie si je téměř jistá, že zná pachatele sobotních výbuchů v centru Stockholmu. Má jít o muslima Taymoura Abdela Wahaba, který bydlel v anglickém Lutonu, v hrabství Bedfordshire. Policejní vyšetřovatelé prohledali jeho dům, zajímají je stopy k případným společníkům.
Americký úřad pro vyšetřování FBI obvinil Američana pákistánského původu z přípravy teroristických útoků. Farůk Ahmed měl nastrčeným agentům vydávajícím se za členy teroristické sítě Al Káida navrhovat útok na stanici washingtonského metra.
První proces s vězněm z Guantánama se komplikuje. Ahmed Khalfan Ghailání je obviněný z přípravy teroristického útoku na americké velvyslanectví v Tanzanii v roce 1998. Jako vůbec první vězen z Guantánama není souzený vojenskou komisí, ale civilním soudem na americkém území.
Americký soud na Manhattanu odsoudil Fajsala Šahzáda k doživotí. Americký občan narozený v Pákistánu se v květnu pokusil o teroristický útok nedaleko rušného Times Square.
Nechci obhájce! To dal překvapivě najevo Nigerijec Umar Farúk Abdulmutalláb, podezřelý z pokusu vyhodit do povětří americké dopravní letadlo. Měl se ho dopustit loni o Vánocích, když se na lince Amsterodam - Detroit neúspěšně snažil odpálit nálož skrytou ve spodním prádle.
Navzdory prognózám lékařů a přání patrně většiny příbuzných obětí atentátu na letoun nad skotským městem Lockerbie, atentátník Abdal Basat Migrahí, žije. Od jeho propuštění z vězení na základě skotského zákona, že umírající může dožít doma, pokud mu zbývají méně než tři měsíce života, uplynul už rok.
Mezi Spojenými státy a Británií pokračuje nová kontroverze kolem libyjského teroristy Abd al-Báseta al Mikrahího. Objevilo se totiž podezření, že ho skotská justice pustila na svobodu i z popudu ropné společnosti BP, a nikoli ze zdravotních důvodů.
Může někdo spáchat válečné zločiny v 15 letech? To je jedna z otázek, o které začne právě dnes rozhodovat americká vojenská komise na Guantánamu. Stane před ní dnes třiadvacetiletý Omar Khadr, kterého Američané viní z konspirace a přípravy teroristických útoků v Afghánistánu a už skoro osm let ho drží v nejpřísněji střežené věznici.
