Událost se odehrála v červenci 1989. Thomasi Bartschovi tehdy bylo 23 let, byl občanem NDR a chtěl se dostat za železnou oponu. Příslušníci pohraniční stráže mu prostřelili koleno.
Západní sankce drasticky zhoršily stav ruské ekonomiky. Více jak 20 milionů lidí se v současnosti nachází pod hranicí chudoby a mnozí vzdělaní Rusové zemi buď opustili nebo to plánují.
„To, co se teď děje v Rusku, je děs. Je to návrat do období stalinismu – postupně, ale nezvratně. Zatím je to autoritářský režim, který směřuje k totalitárnímu,“ řekl Plusu Alexej Kelin.
Když byl Zdeněk Klíma kluk, bylo mu divné, že doma nemají skoro žádné věci, které by připomínaly rodinnou minulost. „Ptal jsem se maminky – a řekla, že její rodina o všechno přišla,“ vzpomíná.
Historie očkovacích kampaní v Československu skrze audio rozhlasový archiv: Bylo očkování i v minulosti tak úzce propojené s politikou jako dnes? Jakou roli v něm hraje patriotismus a národní hrdost?
EU zvažuje sankce proti lídrům režimu v Bělorusku, kteří se podíleli na potlačení protestů po prezidentských volbách. Jaké sankce jsou ve hře? Jak účinnou metodu představují? A kde stojí Česko?
Před 70 lety vyvrcholil justiční vraždou Milady Horákové nejvýznamnější politický proces v komunistickém Československu. Jak dopadl na život jejích nejbližších?
A tak jako si kdysi komunisté zvolili Horákovou coby symbol vyřizování účtů s politickými rivaly, dodatečně se stala symbolem odporu vůči totalitě. Skoro až zástupkyní veškerých tehdejších obětí.
„Právní stát je velmi důležitý. Například ve východní části Německa byli po pádu Berlínské zdi vyměněni skoro všichni soudci. U nás jsme neměli většího bratra, odkud bychom brali nové posily.“
Česká advokátní kancelář připravila unikátní multimediální projekt, kterým chce představit zapomenuté nebo méně známé osudy advokátů a obhájců působících v době komunistické éry Československa.
„Porotci vyjednávali pět hodin a pak řekli, že se jinak rozhodnout nemohli. Obě oceněná díla zpracovávají společensky stejně důležitou látku a jsou stejně kvalitní,“ říkám amerikanistka Ulmanová.
Letošní ročník měl dva termíny. Minulou sobotu se běželo v Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích a Ústí nad Labem a tuto sobotu v Praze, Brně, Plzni, Hradci Králové, Třebíči a Uherském Hradišti.
Stanislav Kolíbal nejnovější výstavu pro Benátky nazval Bývalé nejisté tušené a vrací se v ní k hlavním tématům své tvorby. Tu označuje jako konceptuální.
Současní i bývalí členové Ústavu pro studium totalitních režimů se postavili za kolegu Petra Blažka. Ten upozorňoval na údajně účelovou reorganizaci ústavu v roce 2015.
Organizace Post Bellum chce do tří let otevřít v centru Prahy Institut Paměti národa. Pomoct jí má tým složený z historiků, odborníků na vzdělávání i zážitkové expozice, architektů, scénografů a dalších. Veřejnosti chce nabídnout místo, které by poutavě a s využitím nových technologií představovalo zkušenosti s totalitními režimy 20. století. Cílit by měla především na mladou generaci, ale také na zahraniční turisty.
Několik stovek mladých lidí z Jindřichova Hradce, Českých Budějovic, Prahy, Brna, Plzně a řady dalších měst pozná, jaké to je žít v totalitě. V sobotu odstartovala třítýdenní hra s názvem Velký Bratr. Pro hráče ji připravila skupina studentů, kteří se sdružují kolem jindřichohradeckého projektu STOP TIME.
„Paže tužme! Vlasti služme!“ To je stručný a jasný program Sokola. Tělovýchovná organizace vznikla před 155 lety, 16. února 1862. Od té doby neodmyslitelně patří k historii českého národa. Dokázala se vzpamatovat i po dvou totalitních režimech, kdy její tradice udržovaly sokolské obce v zahraničí. V dnešní době má Sokol asi 180 tisíc členů.
Svazy sdružující bývalé příslušníky Pomocných technických praporů, známé jako "pétépáci", ukončí svou činnost. Důvodem je vysoký věk jejich členů. O rozpuštění organizace ke konci roku dnes rozhodli delegáti Českého svazu Pomocných technických praporů - Vojenských táborů nucených prací v Domě armády v pražských Dejvicích.
Když se v srpnu 1968 v ulicích Československa objevily tanky armád Varšavské smlouvy, světové mocnosti se nezmohly na odpor. Víc odvahy mělo osm sovětských občanů, kteří se pokusili demonstrovat na Rudém náměstí v Moskvě. Za trest strávili léta ve vězeních nebo ústavech. Mezi nimi i překladatelka a novinářka Natalja Gorbaněvská. Jedna z „osmi statečných" se narodila právě před 80. lety.
Soubor sedmi výstav nazvaný Kde domov můj připomíná v rámci festivalu proti totalitě Mene Tekel osudy vězňů z 50. let, ale i jejich rodin. Na slavnostní vernisáži byly oceněny také práce dětí, které se mohou každoročně zapojit do výtvarné soutěže. Letos se sešlo na 800 soutěžních děl.
Desátý ročník festivalu proti totalitě Mene Tekel dnes v Praze začíná vernisáží sedmi výstav sdružených v rámci projektu Kde domov můj. Malířka Helga Hošková-Weissová například představí své dětské kresby z Terezína. Festival potrvá do neděle a nabídne také koncerty, besedy nebo filmy.
Nadační fond Stránský odhalil na pražském Pětikostelním náměstí nový pomník Milady Horákové. V místech mezi Senátem a Poslaneckou sněmovnou připomíná boj proti totalitě. Pomník má podobu řečnického pultíku, před kterým Horáková stála při zmanipulovaném politickém procesu.
Lékaři jim vzali právo mít další děti. Řeč je o desítkách žen, které podstoupili takzvanou nucenou sterilizaci. Často přitom ani nevěděly, co to znamená. Zákroky se prováděly zejména za minulého režimu. Tehdejší komunistická vláda tak chtěla programově snížit porodnost, a to převážně u romských žen. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD chystá zákon, kterým stát ženy odškodní.