Stanislav Kolíbal nejnovější výstavu pro Benátky nazval Bývalé nejisté tušené a vrací se v ní k hlavním tématům své tvorby. Tu označuje jako konceptuální.
Současní i bývalí členové Ústavu pro studium totalitních režimů se postavili za kolegu Petra Blažka. Ten upozorňoval na údajně účelovou reorganizaci ústavu v roce 2015.
Organizace Post Bellum chce do tří let otevřít v centru Prahy Institut Paměti národa. Pomoct jí má tým složený z historiků, odborníků na vzdělávání i zážitkové expozice, architektů, scénografů a dalších. Veřejnosti chce nabídnout místo, které by poutavě a s využitím nových technologií představovalo zkušenosti s totalitními režimy 20. století. Cílit by měla především na mladou generaci, ale také na zahraniční turisty.
Několik stovek mladých lidí z Jindřichova Hradce, Českých Budějovic, Prahy, Brna, Plzně a řady dalších měst pozná, jaké to je žít v totalitě. V sobotu odstartovala třítýdenní hra s názvem Velký Bratr. Pro hráče ji připravila skupina studentů, kteří se sdružují kolem jindřichohradeckého projektu STOP TIME.
„Paže tužme! Vlasti služme!“ To je stručný a jasný program Sokola. Tělovýchovná organizace vznikla před 155 lety, 16. února 1862. Od té doby neodmyslitelně patří k historii českého národa. Dokázala se vzpamatovat i po dvou totalitních režimech, kdy její tradice udržovaly sokolské obce v zahraničí. V dnešní době má Sokol asi 180 tisíc členů.
Svazy sdružující bývalé příslušníky Pomocných technických praporů, známé jako "pétépáci", ukončí svou činnost. Důvodem je vysoký věk jejich členů. O rozpuštění organizace ke konci roku dnes rozhodli delegáti Českého svazu Pomocných technických praporů - Vojenských táborů nucených prací v Domě armády v pražských Dejvicích.
Když se v srpnu 1968 v ulicích Československa objevily tanky armád Varšavské smlouvy, světové mocnosti se nezmohly na odpor. Víc odvahy mělo osm sovětských občanů, kteří se pokusili demonstrovat na Rudém náměstí v Moskvě. Za trest strávili léta ve vězeních nebo ústavech. Mezi nimi i překladatelka a novinářka Natalja Gorbaněvská. Jedna z „osmi statečných" se narodila právě před 80. lety.
Soubor sedmi výstav nazvaný Kde domov můj připomíná v rámci festivalu proti totalitě Mene Tekel osudy vězňů z 50. let, ale i jejich rodin. Na slavnostní vernisáži byly oceněny také práce dětí, které se mohou každoročně zapojit do výtvarné soutěže. Letos se sešlo na 800 soutěžních děl.
Desátý ročník festivalu proti totalitě Mene Tekel dnes v Praze začíná vernisáží sedmi výstav sdružených v rámci projektu Kde domov můj. Malířka Helga Hošková-Weissová například představí své dětské kresby z Terezína. Festival potrvá do neděle a nabídne také koncerty, besedy nebo filmy.
Nadační fond Stránský odhalil na pražském Pětikostelním náměstí nový pomník Milady Horákové. V místech mezi Senátem a Poslaneckou sněmovnou připomíná boj proti totalitě. Pomník má podobu řečnického pultíku, před kterým Horáková stála při zmanipulovaném politickém procesu.
Lékaři jim vzali právo mít další děti. Řeč je o desítkách žen, které podstoupili takzvanou nucenou sterilizaci. Často přitom ani nevěděly, co to znamená. Zákroky se prováděly zejména za minulého režimu. Tehdejší komunistická vláda tak chtěla programově snížit porodnost, a to převážně u romských žen. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD chystá zákon, kterým stát ženy odškodní.
Přesně před šedesáti šesti lety se v tehdejším Československu chopila moci komunistická strana. Proti se ten den otevřeně postavil jen průvod vysokoškolských studentů, který policie násilím rozehnala.
V noci na dnešek zemřel 96 letý Vasil Biľak. Bývalý vrcholný funkcionář Komunistické strany Československa byl posledním žijícím signatářem takzvaného zvacího dopisu, který měl obhájit obsazení země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Obžalovaný byl kvůli tomu z vlastizrady, soudy jeho vinu ale nikdy neuznaly.
Vychází kniha Ostrava za ostnatými dráty, která představuje tamní oběti a pamětníky totalitního bezpráví. Autor se snaží ukázat, že v ocelovém srdci republiky se aktivně bojovalo za svobodu, ale také popravovalo.
Nová historická čítanka chce středoškolákům v zemích Evropské unie představit hrůzy totalitních režimů. Kniha s názvem Abychom nezapomněli uvádí příběhy lidí z různých evropských zemí, kteří prožili nacismus a komunismus.
Jihlava zažila jedno z největších setkání politicky pronásledovaných lidí v zemi. Už podeváté jich na Vysočinu přijelo několik desítek. Lidé, kteří za komunistického režimu často pracovali v dolech, si dnes život užívají.
V Maďarsku roste počet ulic pojmenovaných po květinách. Není to ale na oslavu jara. Ruší se názvy, které nějak připomínají komunistickou totalitu. I jména jako Osvobození, které připomínají dnešní výročí konce 2. světové války, se dostala na index. Maďaři se na konec války dívají jinak - spíš jako na zlom, kdy fašistickou okupaci jen vystřídala okupace jiná, sovětská.
V Uherském Hradišti dnes začala výstava věnovaná obětem bývalého režimu. Putovní expozice Stopy totality ukazuje na příbězích konkrétních lidí, jak krutým dokázal být socialismus v Československu.
Dnes je tomu přesně 44 let, co Jan Palach podlehl následkům těžkých popálenin. Mladý student pražské filozofické fakulty se upálil na protest proti sovětské okupaci a nastupující komunistické normalizaci. Svým hrdinstvím se nesmazatelně zapsal do historie.
|Ladislav Dvořák, Věra Štechrová, Lucie Maňourová, Simona Bartošová, Mikuláš Kroupa|Historie
V pražském Muzeu Policie České republiky probíhá konference o působení kurýrů a převaděčů na státní hranici po komunistickém puči v roce 1948. Ti pomáhali lidem utéct před utužujícím se režimem a naopak zahraničním zpravodajům dostat se do Československa. Často za to oni i jejich pomocníci zaplatili životem nebo mnohaletým žalářem. Muzeum k tématu otevírá také výstavu.
Společnost Člověk v tísni zahajuje už osmý ročník vzdělávacího projektu Příběhy bezpráví. Jsou v něm zapojeny stovky českých škol, jejichž studenti se jeho prostřednictvím seznámí s vývojem v Československu v letech 1948 až 1989. Průzkumy totiž ukázaly, že představy mladých lidí o totalitě jsou značně zkreslené.
Je únosné, aby více než 20 let po svržení komunismu byly ve městech a vesnicích Leninovy ulice a Marxova náměstí? Zatímco u nás už drtivá většina podobných místních názvů zmizela, v Maďarsku je kolem nich v těchto dnech ostrá polemika. Otázku otevřela skupina poslanců, kteří předložili zákon o povinném zrušení podobných názvů.
Maďarský parlament se vzepřel Evropskému soudu pro lidská práva a trvá na zákazu rudé pěticípé hvězdy. Tu maďarské právo označuje za symbol totalitní moci a její veřejné nošení trestá. Štrasburk nařídil maďarskému státu zaplatit odškodné jednomu z odsouzených. Poslanci to ale odmítli. Na pokutu se místo státu složí politické strany.
Socha svatého Václava na Václavském náměstí v Praze je obehnaná ostnatým drátem. Až do neděle bude lidem připomínat utrpení obětí totalitního režimu. Organizace Člověk v tísni, která stojí za dlouhodobým projektem Příběhy bezpráví, ve středu připomněla Den památky obětí komunismu. U sochy se konal happening, kterého se zúčastnily stovky mladých lidí.
Královská mincovna v krušnohorském Jáchymově na putovní výstavě představila výsledky celostátního projektu nazvaného Stopy totality. Jeho cílem je pátrat po životních příbězích svědků historických událostí, zejména z pohnutého období 50. let minulého století. Do badatelské činnosti se zapojili mladí lidé od 12 do 19 let z celého Česka.