Při 15hodinovém zákroku mu vyměnili žaludek, játra, dvanáctník, tenké střevo a dočasně i slezinu. Ponechali mu ale břišní stěnu z původní transplantace od jiného dárce.
Nad úmrtím pacienta nemocnice v prohlášení vyjádřila hluboký smutek a kondolovala rodině. Zároveň uvedla, že nemá žádné informace, které by naznačovaly, že Slayman zemřel v důsledku transplantace.
„Mé srdce, které nebylo schopno vůbec pracovat, bylo vyměněno za nové srdce. Byl mi darován nový život,“ řekl po transplantaci srdce pro Československý rozhlas před 40 lety technik Josef Divina.
Aaron James přišel při pracovním úrazu o levé oko a další části obličeje. Lékaři u něj tedy provedli transplantaci celého obličeje, při které došlo k první transplantaci lidského oka na světě.
Jan Marek je profesor, uznávaný zejména za svoje působení v oblasti dětské kardiologie. „Získat dárce malého srdce je strašně složité,“ popisuje v rozhovoru problémy spojené se zákroky u dětí.
Hlavním poselstvím knihy plné rozhovorů je poděkování moderní transplantační chirurgii. Před pěti lety sama autorka totiž prodělala transplantaci ledviny a slinivky.
Renata Kalenská se ve své knize Orgány nepatří do nebe věnuje formou rozhovorů tématu transplantací. „Měla jsem strašné bolesti,“ popisuje v rozhovoru pro Radiožurnál svoji osobní zkušenost.
Asi 35 dětí ročně podstoupí na Klinice dětské hematologie a onkologie v pražském Motole transplantaci kostní dřeně. Jedním z nich byl i osmiletý Radek, pro kterého našli dárce v německém registru.
Ve skutečnosti méně než jedno procento všech dárců v registru daruje, ale registr potřebujeme tak široký, aby každý případný pacient svého dárce našel, objasňuje primář Pavel Jindra.
Virtuální obraz nádoru, 3D model jater nebo brýle, které promítají obraz orgánů přímo během operace.
Přesně to umožňují technologie v pražském IKEM, které teď budou lékaři využívat ještě více.
Podle agentury ANSA šlo o transplantaci od nejstaršího dárce na světě vůbec. Předchozí rekord v Itálii držela žena, která se loni stala dárkyní orgánů ve věku 97 let a sedm měsíců.
„Bylo by dobré kdyby alespoň polovina nebo třetina našich pacientů našla dárce v Čechách. Bylo by to levnější a organizačně jednodušší než vozit sem dřeň z ciziny,“ vysvětluje lékař.
František Senz z Ostravy se před patnácti lety stal nejmladším pacientem, kterému lékaři v pražském IKEM transplantovali játra. Tehdy šlo o unikátní zákrok, dnes už jsou u miminek běžné.
Do Prahy Američané zavolali proto, že nenašli vhodného příjemce ledviny ve Spojených státech, v západní Evropě, ani v NDR. Tam ale měli i československou čekací listinu pacientů.
Moderní kryosklad obsahuje čtrnáct objemných kontejnerů pro uchovávání štěpů, které jsou určeny k transplantaci. V každém z kryokontejnerů může být skladováno několik tisíc vzorků.
Přesně před 60 lety lékaři v tehdejším Československu poprvé transplantovali ledvinu. Na tu dobu přelomovou operaci provedli odborníci ve Fakultní nemocnici Hradec Králové.
Lékaři odebírají pacientům krvetvorné buňky, které jim pak vrací zpátky do těla. Můžou jim pak podat vysoké dávky chemoterapie, které by jinak byly pro člověka smrtelné.
Šedesátiletému muži selhaly plíce po těžkém průběhu koronaviru. 200 dní byl připojený na mimotělním oběhu. Bylo zřejmé, že není šance na to, že by se jeho plíce zotavily.
„Říct, že pacienti po transplantaci určitě budou profitovat z třetí dávky, je přinejmenším neseriózní,“ oponuje přednosta anesteziologické kliniky v pražském Motole Tomáš Vymazal.
Potřeba testovat každého potenciálního dárce i příjemce orgánů nebo přeplněné nemocnice. Tyto a další důvody způsobily pokles provedených transplantací.
„Je to celosvětový problém. Ve všech registrech je téměř 38 milionů dárců. Pro záchranu pacientů by bylo potřeba, aby toto číslo bylo dvojnásobné,“ říká mluvčí Českého registru dárců.
