Velká Británie se chystá kriminalizovat zveřejňování intimních snímků osob na internetu bez jejich souhlasu. Pachatelům, kteří zpravidla svým někdejším partnerům chtějí takto způsobit újmu, mají hrozit až dva roky vězení.
Maďarský parlament schválil novelu trestního zákona, která výrazně zvyšuje trestní sazby v případech, kdy poškození jsou staří a nemocní lidé či invalidé. Novela také rozšiřuje možnosti oprávněné sebeobrany při útoku, krádeži, loupeži či jiném způsobu poškozování majetku. Média už píší o tom, že po americkém vzoru bude možné lupiče nebo útočníka zastřelit bez soudních následků.
Státní zástupce bude moci uzavřít dohodu o vině a výši trestu s obviněným, který se k činu přizná. Dohoda ale nebude možná u zvláště závažných zločinů s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let vězení. Zavedení dohody umožní vládní novela trestního zákona, kterou schválila sněmovna. Novela také posiluje institut takzvaného spolupracujícího obviněného.
Podmínku pro porodní asistentku Ivanu Königsmarkovou potvrdil odvolací soud. Rozsudek navíc počítá s pokutou 2,5 milionu korun a pětiletým zákazem činnosti.
Radnice Prahy 10 podala žalobu na společnost Key Investments. V minulosti jí svěřila 200 milionů korun, o které se začátkem roku začala obávat. Vyzvala proto firmu, aby jí peníze vrátila. Žalobu zvažuje i šestá městská část. Ta nechala společnosti ve správě 190 milionů.
V médiích se objevily informace, že kontroverzní podnikatel Tomáš Pitr, který byl v Česku pravomocně odsouzen a kterého švýcarská policie zadržela loni 26.července ve Svatém Mořici, bude možná příští týden na svobodě. Zprávu přinesl jako první server ParlamentníListy.cz. Odvolal se na curyšského právníka, podle kterého federální zákon z roku 1994 ukládá, že ve vazbě nemůže být člověk déle než rok. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil Rádiu Česko ale řekl, že ve Švýcarsku úprava jednoroční lhůty pro vazbu není.
|Veronika Sedláčková, Miroslav Motejlek, Lenka Rafaelová|Zprávy z domova
Ministerstvo financí podalo trestní oznámení na bývalého ministra dopravy, Aleše Řebíčka. Protikorupční útvar policie se nyní zabývá prodejem akcií firmy Viamont. Prodat je měl exministr ještě před tím, než nastoupil do úřadu a to za 260 milionů. Existuje ale podezření, že prodej byl pouze fingovaný.
Exministr vnitra Ivan Langer obvinil svého následovníka Martina Pecinu, že zasahoval do kauzy Petra Žídka. Bývalý šéf kanceláře projektů a evropských fondů na Policejním prezidiu čelí podezření z braní úplatků.
Ministr dopravy Gustáv Slamečka podá za své ministerstvo trestní oznámení na odboráře Jaromíra Duška. Slamečka obvinil Duška z homofobní rétoriky a šíření nepravdivých informací o situaci ve vedení ministerstva dopravy a Českých drah.
Starosta brněnské čtvrti Žabovřesky Aleš Kvapil byl včera odpoledne zatčen kvůli vyprovokování úplatku. Podle informací Českého rozhlasu měl Kvapil dělat obstrukce investorům stavby multifunkčního centra Sonoprojekt a tím investory vyprovokovat k předání úplatku. Investor se ale obrátil na protikorupční policii a ta Kvapila zatkla. Spolu s ním zřejmě policisté zadrželi i bývalého tajemníka úřadu městské části Brno-střed Radovana Novotného.
Česko bude mít už brzy prvního vězně, který si svůj trest odsedí doma. Soudy mají totiž podle nového trestního zákoníku, který platí od začátku letošního roku, možnost trest domácího vězení udělit. Otázkou ale je, jak často a jestli vůbec budou soudci k takovémuto alternativnímu trestu sahat.
Věznice opustilo na Nový rok méně lidí, než se původně čekalo. Na svobodu se dostalo celkem 296 osob, které byly odsouzeny nebo vazebně stíhány za kriminální činy zrušené novým trestním zákoníkem. Ten nabyl účinnosti 1. ledna.
Stovky českých vězňů se připravují na své propuštění. Od nového roku totiž začne platit nový trestní zákoník, který ruší některé trestné činy a lidé, kteří byli za tyto činy odsouzeni, budou díky novele osvobozeni.
Nejméně 1619 vězňů se dočká po Novém roce propuštění. Důvodem je nový trestní zákoník, který vchází v platnost 1. ledna. Zákoník ruší některé trestné činy a mění délku trestu u jiných.
Za předání nebo přijetí úplatku bude od nového roku hrozit trestní stíhání bez ohledu na to, jestli se následně půjdete udat policii nebo ne. Z nového trestního zákoníku totiž zmizí takzvaná účinná lítost u tohoto činu. Policie opatření kritizuje.
Italský ústavní soud bude rozhodovat o zákonu, který zaručuje trestní imunitu premiérovi, prezidentovi a předsedům obou komor italského parlamentu po dobu trvání jejich funkce. Pokud označí zákon za protiústavní, může znovu začít vyšetřování odložených případů premiéra Silvia Berlusconiho.
Podnikatel Radovan Krejčíř, který utekl před českou policií do Jihoafrické republiky, se zřejmě může těšit na významnou finanční vzpruhu. Podle serveru Aktuálně.cz prodal Krejčíř či jeho blízcí dům na Karlově náměstí v Praze za 90 milionů korun.
Trestní odpovědnost se nejspíš snižovat nebude. Rozhodli o tom dnes poslanci. Souhlasili totiž s novelou trestního zákoníku, která ji ponechává na hranici 15 let. Normu bude muset ještě posoudit Senát. Nový trestní kodex, který začne platit až příští rok, by jinak hranici trestní odpovědnosti snížil na 14 let.
Zůstane do budoucna trestní odpovědnost na hranici patnácti let nebo se o rok sníží? O tom nejspíš příští týden definitivně rozhodnou poslanci. Dnes novelu nového trestního zákoníku, která by měla hranici ponechat na současných patnácti letech, poslali k závěrečnému hlasování. V případě, že by se ji nepodařilo prosadit, tak by se hranice od ledna snížila na čtrnáct let. Zajistil by to nový trestní zákoník, který začne příští rok platit.
Do sporů kolem šumavského národního parku se vložil expremiér Miloš Zeman. Spolu se členy Sdružení přátel Miloše Zemana a občanským sdružení Zachraňme Šumavu požaduje zrušení parku, zároveň podává dvě trestní oznámení.
Úřad pro ochranu osobních údajů podal trestní oznámení na Fond ohrožených dětí. Důvodem má být neoprávněné nakládání s osobními údaji a porušení mlčenlivosti. Předsedkyně fondu Marie Vodičková ale odmítá, že by porušili zákon. Případem se teď zabývá státní zastupitelství.
Rada Evropy kritizovala Česko a dalších sedm svých členských států za nepřijetí smlouvy o Mezinárodním trestním soudu. Ten začal fungovat před šesti lety v nizozemském Haagu a může soudit například zločiny proti lidskosti a válené zločiny. Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku vyzvalo 8 evropských zemí, aby statut soudu neodkladně ratifikovaly.
Senátoři dnes podle očekávání podpořili nový trestní zákoník. Kodex, který má nahradit více než 40 let starou normu, do trestního práva zavádí řadu novinek, mimo jiné zpřísňuje tresty za násilné zločiny a snižuje hranici trestní odpovědnosti z 15 na 14 let.
Poslanci poslali v úterý do dalšího legislativního procesu smlouvu o uznání Mezinárodního trestního soudu. Jeho posláním je stíhat a trestat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a agresi. Česká republika je poslední zemí Evropské unie, která takzvaný Římský statut ještě neratifikovala.
Senátoři by dnes měli rozhodnout, jestli vydají svou kolegyni za hnutí Nezávislí Lianu Janáčkovou trestnímu stíhání kvůli výrokům na adresu Romů. Imunitní výbor horní komory tento krok senátorům nedoporučil. O zbavení imunity ale musí rozhodnout celé plénum.
|Veronika Malá, Martin Hromádka, Jitka Pilbauerová|Zprávy z domova
Za konkrétní trestné činy by se měly děti trestat už od 14 let. Za ostatní prohřešky by i nadále byly odpovědné až od patnácti. S takovým návrhem dnes přišla sociální demokracie. Mohl by to totiž podle ní být kompromis, který by vyřešit spor mezi zastánci a odpůrci snižování hranice trestní odpovědnosti.
