Válka začala 1. září 1939 po události v Gliwicích, kde nacisté sami inscenovali přepadení tamního rozhlasu Polskem. Týden po tom, co Molotov a Ribbentrop podepsali v Moskvě sovětsko-německý pakt.
Před 80 lety demonstrovalo Československo odhodlání bránit se hitlerovskému Německu. Vláda vyhlásila mobilizaci a pohraniční pevnosti obsadily tisíce vojáků. Německo hrálo o Sudety a stupňovalo tlak.
Veřejnoprávní média k 80. výročí Mnichovské dohody připravují řadu speciálních pořadů. Česká televize nabídne pořad Dnes před 80 lety, Českýho rozhlas pak bude vysílat speciál z Ústí nad Labem.
„Skládáme dohromady drobné informace, abychom zjistili, kdo a odkdy dokdy hrál jakou roli ve vražedném soukolí Adolfa Hitlera,“ vysvětluje státní zástupce Jens Rommel.
O ostudě, nepřijatelném úletu a poškozování Česka komentují někteří politici slova prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka. Mediální zástupce hlavy státu přirovnal Evropskou unii ke třetí říši.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo více než sto stran vojenských dokumentů z počátku druhé světové války. Odtajnilo unikátní spisy, ve kterých velitelé popisují první střety s nacisty v roce 1941.
Kola se musí točit pro vítězství, s tímto sloganem se nacistické Německo snažilo zvýšit kapacitu železnice během války. Kromě vojáků a zbraní ale jezdily po kolejích i transporty do koncentračních táborů. Dráhy se proto poté musely vypořádat s podílem na válečných zvěrstvech. Německé železnice to udělaly před několika lety. Po nich se přidaly i dráhy v Rakousku, které za války také patřily k třetí říši.
