Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se chystají debatovat o zvyšování cen ropy a s tím spojené dopady na české podniky. Projedná se také snížení závislosti Česka na dovozu energií z Ruska.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by měli jednat o aktuální situaci a o zmírnění válečných dopadů na českou ekonomiku, firmy i zaměstnance. Věnovat by se měli také podpoře a integraci uprchlíků.
Vláda začala ve středu návrh rozpočtu projednávat. Ministr financí Zbyněk Stanjura minulý týden avizoval, že očekává, že kabinet návrh schválí. Česko nyní hospodaří v rozpočtovém provizoriu.
Celkové příjmy rozpočtu by měly být 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Úspory na užších provozních výdajích, tedy na energiích, nájmech nebo nákupech služeb, činí 13 miliard korun.
Babiš poukázal na nepříznivý dopad na rozpočet i na firmy. Připomněl i to, že průmyslové podniky nyní ve velkém testují své zaměstnance. Podle premiéra se o tom ještě povede diskuse.
Podle odborového předáka Josefa Středuly bylo na jednání jasně řečeno, že se nepočítá s navýšením ošetřovného na 80 procent základu výdělku. Odbory zvýšení považují za nutné.
Praha||Veronika Sedláčková, lup|Ekonomika|Interview Plus
„Velmi dobře hodnotíme celý program Antivirus, který je absolutně nejpovedenější,“ říká v Interview Plus předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Tripartita se na výši minimální mzdy nedohodla, hlavní slovo proto má vláda. Ministerstvo práce připravilo původně tři varianty růstu, a to o 1150, 1350 a 1650 korun.
V Česku se od jara 2017 na všechny maturitní obory kromě uměleckých dělají jednotné státní přijímačky. O přijetí ale dál rozhodují ředitelé středních škol.
Zavedení bodového minima pro přijetí na střední školu by podle Roberta Plagy z ANO nevedlo ani k většímu zájmu o učiliště. Ministr to řekl ve vysílání Radiožurnálu.
Minimální mzda se od ledna v Česku zvýší o 1150 korun na 13 350 korun. Dohodli se na tom zástupci koaličních stran ANO a ČSSD. Po jednání tripartity to oznámila ministryně práce Jana Maláčová z ČSSD.
Tripartita se ve středu opět nedohodla na podobě proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Se zrušením karenční doby dál zásadně nesouhlasí zaměstnavatelé.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o státním rozpočtu na příští rok. Podle podnikatelů je návrh, který připravilo ministerstvo financí a projednává kabinet, politický a nesystémový.
Zástupci odborů, zaměstnavatelů a vlády se na pondělní schůzce neshodli na podobě rozpočtu pro příští rok. Budou o něm proto znovu jednat ve druhé polovině září.
Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se v pondělí na jednání nedohodli na zvýšení minimální mzdy. Jelikož se ale tripartita na částce nedohodla, rozhodne vláda.
Prezident Miloš Zeman navrhl na pondělním zasedání tripartity zrušení podpory výrobcům energie z obnovitelných zdrojů. Podle Zemana tržní cena silové elektřiny je koruna za kilowatthodinu, zatímco cena dotované solární elektřiny je 15 krát vyšší. Zaměstnavatelé však jeho výzvu na omezení podpory odmítli. Diskuze na pondělním zasedání ale skončila podle prezidenta kompromisem.
Propuštění horníci ze severních Čech by měli dostat stejné kompenzace jako horníci z OKD. Shodla se na tom tripartita. Návrh ministerstva průmyslu a obchodu počítá s příspěvkem až 8000 korun měsíčně po dobu několika let.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se neshodli, o kolik by se měla příští rok zvýšit minimální mzda. Českému rozhlasu to řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD. Ministerstvo práce navrhuje navýšení o 1100 korun, s tím nesouhlasí zaměstnavatelé ani šéf státní pokladny Andrej Babiš z hnutí ANO. Rozhodnutí tak bude na vládě.
Česko patří v EU k zemím s nejnižší minimální mzdou a také s nejnižším poměrem minimálního výdělku k průměrné mzdě. Při přepočtu na kupní sílu se ČR díky nižším cenám řadí mezi státy se střední minimální mzdou. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Vláda uvažuje o zvýšení minimální mzdy z nynějších 9900 korun na 11 tisíc, ale odboráři by chtěli až na 11 500. Naopak podle zaměstnavatelů je představitelný nárůst jen asi o 600 či 700 korun.
Tripartita – tedy zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů – se přestala dohadovat o novele zákoníku práce. Předlohu pustí do legislativního procesu, přestože se na některých sporných bodech neshodla. Neprošel třeba návrh na povinnou pětitýdenní dovolenou.
Odbory a zaměstnavatelé se na jednání tripartity shodli na pravidlech pro práci z domova. Projednávání novely zákoníku práce ale přerušili. Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) totiž odboráři přišli s dvaceti novými požadavky.
Změnami v zákoníku práce se dnes bude zabývat tripartita. Odbory jdou na jednání se zaměstnavateli a vládou s požadavkem, aby měli pětitýdenní dovolenou i zaměstnanci soukromých firem. Sporným tématem ale budou hlavně pravidla pro práci z domova.
Řidiči linkových autobusů trvají na zvýšení mezd. Dopravní tripartita se ale dnes neshodla, jak toho dosáhnout. Bude se proto jednat dál - 18. května na celostátní tripartitě i za účasti premiéra.
Budoucnost černouhelné společnosti OKD dnes řešila tripartita. Vláda získala podporu odborů i zaměstnavatelů. Stát by se podle nich měl v první řadě postarat o zaměstnance, nikoliv o zadluženou firmu. Vlastník OKD, skupina Ad Hoc Group, dala vládě ultimátum na uzavření dohody do dnešní půlnoci.
Státním zaměstnancům v kulturní sféře se nejspíš příští rok zvýší platy o deset procent, shodla se na tom tripartita. S požadavkem na navýšení přišly odbory, zástupci vlády i zaměstnavatelů s ním souhlasí. Odbory kromě toho ještě požadují zrušení tabulky, která obsahuje platy pod úrovní minimální mzdy.
Vysokoškolské vzdělání už pro zdravotní sestry v Česku zřejmě nebude povinné. Shodli se na tom ministři s odbory a zaměstnavateli na takzvané tripartitě. Teď musí studovat sedm let, ke střední škole je podmínkou bakalářský titul. Zjednodušení vzdělávání by mělo zvýšit zájem o obor a usnadnit sestrám život.