Můžeme se od fosilních paliv bez rizika odklonit do roku 2033, jak předpokládají ministři v energetické koncepci státu? Nebo bychom kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě neměli tolik pospíchat?
„Ano, těch 40 let pořád. Pořád fárám. Dělají si ze mě srandu, že jsem starší než černé uhlí,“ směje se Vladislav Žagan. Na šachtě pracoval jeho pradědeček, dědeček, otec i bratr.
Rozsáhlý důlní areál na povrchu využije obec Trojanovice. Budou na tom spolupracovat Ostravská univerzita i místní školy, vznikne zázemí pro rozvoj i pro bydlení. A najde se místo i pro těžní věže.
Rok 2033 je mezník, kdy by se v Česku podle plánů vlády mohlo přestat spalovat uhlí. Jak ale zjistil web iROZHLAS.cz a Radiožurnál, opozičním i některým koaličním politikům se tento termín nelíbí.
„Ceny se letos vrací k normálu a zisk proti loňsku tedy už tak neroste. To, co pak stojí za samotným poklesem čistého zisku ČEzu, tak to jsou zmíněné mimořádné daně a odvody,“ říká Jana Klímová.
Na konci května se Zemský správní soud ve Varšavě postavil na stranu ekologických organizací působících v Polsku, Německu a Česku. Rozhodnutí ale Nejvyšší správní soud zrušil.
„Pokud si srovnáte data z předchozího roku, tak došlo k poklesu ceny uhlí zhruba ze 400 dolarů za tunu na nějakých 160 dolarů za tunu v současné době,“ potvrdil ekonom.
„Myslíme si, že právě tento resort má zásadní vliv na to, jaký energetický mix u nás máme, a že je to právě tento resort, který by měl být nejvíc proaktivní,“ vysvětlil mluvčích studentů.
V zemědělství růst cen činil 11,6 procenta, zhruba o deset procentních bodů méně než v únoru. Stavební práce oproti loňskému březnu zdražily o 9,4 procenta a tržní služby pro podniky o 5,7 procenta.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck ubezpečuje, že i přes současnou krizi se země bez jaderných elektráren obejde a definitivní vypnutí reaktorů se tedy nemusí odkládat.
Podle ČEPS by už v roce 2030 výroba elektřiny spolu s běžným importem nestačila na pokrytí spotřeby Česka po dobu 105 hodin za rok. Tento „nedostatek“ jen přitom přípustný jen po dobu 15 hodin.
Německá společnost vnímá klimatickou krizi jako jednu z největších hrozeb. Po ruské invazi na Ukrajinu ovšem Německo muselo znovu aktivovat přibližně desítku hnědouhelných elektráren.
Česko se před třemi lety přihlásilo k programu Zelená energie. Ale při pohledu na české výsledky lze označit Green Deal za pouhou hračku politiků, případně nástroj energetiků na čerpání dotací.
Přípravné práce by trvaly šest let včetně zajištění pracovní síly. „Zapotřebí by na to bylo postupně přes dva tisíce kvalifikovaných pracovníků s praxí v dole,“ říká mluvčí Diama Jana Dronská.
Rusko je šestým největším producentem uhlí na světě. Teď, když více vývozu směřuje na východ do Asie místo na západ do Evropy, se však objevují logistické problémy.
Ceny uhlí rostou, přesto surovina z trhu rychle mizí, informuje Mf Dnes. A jedno ze šesti manželství se rozpadá kvůli domácímu násilí, píše Právo. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Desítky účastníků klimakempu hnutí Limity jsme my chtějí protestem v areálu koksovny upozornit na to, že provoz podle nich dlouhodobě znečišťuje ovzduší.
Zájem o soukromá letadla v Česku roste, píše deník E15. A podle Práva se hledá antarktický pokrývač. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Média, zámeček u Paříže i podíly v sítí obchodů. Český podnikatel Daniel Křetínský rozšiřuje své obchodní aktivity ve Francii. Co na českého miliardáře říkají francouzští zaměstnanci elektrárny?
S meziročním nárůstem cen energií se někteří vracejí k tuhým palivům. Je proto větší zájem o služby kominíků, kteří kontrolují spalinové cesty komínů tak, aby bylo vytápění bezpečné.
V Česku chybí vlakové vagony na převoz uhlí, píše deník E15. A až třetina ojetých aut dovezených ze zahraničí je po velké havárii, varují Hospodářské noviny. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.