Schválený text mimo jiné ukazuje na odpovědnost tajemníka čínské komunistické strany v Sin-ťiangu, člena mocného politbyra Čchen Čchüan-kua, za „hrubá porušování lidských práv“ muslimských menšin.
Výrobky značek jako je Apple, Dell nebo Samsung mohou pocházet z továren, které využívají nucené práce. Celkem se jedná o 23 továren po celé Číně, ve kterých pracuje muslimská ujgurská menšina.
Pro tvrdší postup hlasovalo 407 zákonodárců, jeden byl proti. K tomu, aby zákon vešel v platnost, jej ale musí ještě schválit Senát a podepsat prezident Donald Trump
Čína systematicky vymývá mozky statisícům muslimů drženým v přísně střežených táborech na severozápadě země. Vyplývá to z uniklých dokumentů, které ale čínská vláda označuje za podvrh.
Dokumenty akcentují mimo jiné nutnost vyžadovat pokání a přiznání, podporovat studenty v opravdové transformaci a kladení důrazu na ozdravné studium mandarínštiny.
Čínský telekomunikační gigant Huawei stále trvá na tom, že její technologie není bezpečnostní hrozbou. A to přesto, že byla i v České republice vyřazena z několika výběrových řízení.
Prominentní ujgurský právník byl odsouzen na doživotí. Čínský soud uznal Ilhama Tohtiho vinným ze separatismu. Podle ochránců lidských práv jde o další případ útlaku ze strany komunistického vedení, Tohti prý totiž vždy odsuzoval násilí. K jeho propuštění navíc vyzývají Evropská unie a USA. Ujguři žijící v autonomní oblastí Sin-ťiang obviňují Peking ze systematického útlaku, kvůli nepokojům v této v části Číny jen vloni zemřely stovky lidí.
Za teroristický útok označila čínská policie pondělní výbuch v Pekingu. Pět lidí, které bezprostředně poté zatkla, označila za spolupachatele. Všichni pochází z ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Při pondělní havárii auta a následném výbuchu na náměstí Nebeského klidu zemřelo pět lidí a 38 dalších utrpělo zranění.
Čínská policie rozšířila pátrání po osobách údajně zapojených do pondělního sebevražedného útoku v centru Pekingu. Hledá sedm ujgurských muslimů a jednoho Číňana. Oficiální místa se k události zatím nevyjádřila a z velké části mlčí i státní média.
Až 18 mrtvých si podle západních médií vyžádaly víkendové střety v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na západě Číny. Nepokoje začaly v sobotu ubodáním 7 lidí v Kašgaru, v neděli pak městem otřáslo několik výbuchů. Jen tento měsíc se v Sin-ťiangu jedná již o druhý konflikt mezi čínskou policí a původním muslimským obyvatelstvem.
Čínský soud poslal na doživotí za mříže ujgurského novináře. Oznámil to Světový kongres Ujgurů, podle kterého utajovaný verdikt padl už v dubnu. Memetjan Abdulla, pracující pro čínský rozhlas, zveřejnil informace o masakru v Urumči, při kterém zahynulo téměř 200 lidí. Podle verdiktu ale podněcoval k etnickým násilnostem.
Bombový útok v čínském Sin-ťiangu mají zřejmě na svědomí Ujguři. Cílem atentátu, při kterém zahynulo sedm lidí a dalších 14 utrpělo zranění, byly podle úřadů bezpečnostní jednotky. Policie jednoho z pachatelů zadržela, incident ale zatím nevyšetřuje jako teroristický čin.
Mimořádná bezpečnostní opatření v čínském Sin-ťiangu mají negativní vliv na obchod i turismus. Ujguři si zároveň stěžují, že je Číňané nechtějí zaměstnávat. Nevraživost mezi oběma etniky tak zůstává, přestože se první výročí etnických střetů, při kterých zahynulo téměř dvě stě lidí, obešlo bez vážnějších incidentů.
Mají zahraniční zkušenosti, mluví anglicky i japonsky, přesto doma marně hledají práci. Řeč je o mladých Ujgurech, kteří obviňují čínské úřady z diskriminace. Mají totiž minimální šanci získat dobře placená místa, ve státních i soukromých společnostech, které dávají přednost Číňanům. I to je jeden z důvodů nesnášenlivosti mezi oběma etniky v Sin-ťiangu.
Před rokem vypukly v čínské autonomní oblasti Sin-ťiang krvavé etnické střety. 5. července se po rozehnání demonstrace ujgurských studentů obrátil hněv muslimů proti Číňanům, kteří se rozhodli následující den pomstít.Výsledkem bylo podle oficiálních údajů téměř 200 mrtvých a na 1700 zraněných. V Urumči proto platí nejpřísnější bezpečnostní opatření.
Na západě Číny platí mimořádná bezpečnostní opatření. Blíží se totiž 1. výročí vypuknutí násilných střetů mezi Ujgury a Číňany v autonomní oblasti Sin-ťiang, při kterých oficiálně zahynulo na 200 lidí a na 1800 utrpělo zranění. Pod přísným dohledem byly hlavně páteční mše, kterých se účastní tisíce muslimů, v celém Urumči je pak instalováno na 40 tisíc kamer. Ve městě natáčel zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš.
Čína odhalila teroristickou buňku. Podle Pekingu jde o muslimy operující v autonomní oblasti Sin-ťiang na západě země. Oznámení přichází krátce před prvním výročím nejhorších etnických střetů mezi Ujgury a Číňany, při kterých zemřelo na 200 lidí.
Čínský soud poslal na popraviště další čtyři Ujgury. Podle rozsudku se vloni v červenci podíleli na rozpoutání násilností, při kterých zahynulo na 200 lidí a dalších více než 1600 utrpělo zranění. Peking z jejich rozpoutání viní představitele ujgurského exilu.
|Robert Mikoláš, Igor Maňour, Marika Táborská|Zprávy ze světa
Čínský soud vynesl za násilnosti v Sin-ťiangu dalších šest trestů smrti. Odsouzeným dává za vinu rozpoutání násilností, při kterých na začátku července zahynulo na 200 lidí a dalších více než 1600 utrpělo zranění.
Čínská policie zatkla šest Ujgurů podezřelých z přípravy bombových útoků. Peking také zveřejnil, že u mužů zadržených v autonomní oblasti Sin-ťiang , bylo objeveno velké množství materiálu na výrobu náloží.
Česko-čínské diplomatické vztahy jsou napjaté. Čínské velvyslanectví protestuje proti tomu, že do Prahy přicestuje Rebíja Kadírová. Vůdkyně Ujgurů se zúčastní konference Mír, demokracie a lidská práva v Asii.
Čína má situaci v Sin-ťiangu zmítaném etnickými násilnostmi pod kontrolou. Tvrdí to vláda ujgurské autonomní oblasti, kterou zasáhly největší násilnosti v posledních několika desetiletích. Podle oficiálních údajů zahynulo 156 lidí a více než tisíc utrpělo zranění. Mezi oběťmi jsou jak muslimští Ujguři, tak i Číňané.
Čína chce popravit osoby, odpovědné za vyvolání násilností v Sin-ťiangu. Krvavé střety si dosud vyžádaly nejméně 156 mrtvých a přes tisíc zraněných. Podle ujgurské opozice je ale obětí několikanásobně víc. Většinu z nich prý mají na svědomí bezpečnostní jednotky. Peking toto tvrzení odmítá.