Podle údajů Českého statistického úřadu tady pracují většinou muži mezi 30 a 40 lety. Řadu cizinců, hlavně Ukrajinců, si tady za stejnou práci vydělá i pětinásobek toho, co doma.
Každý lékař ze země mimo Evropskou unii musí nejdřív složit takzvanou aprobační zkoušku, jinak v Česku pracovat nemůže. Úspěšných absolventů ale ubylo.
V Lidových novinách se zase dozvíte, jak si dvanáctka expertů představuje budoucnost Česka za 30 let. A regionální Deník si všímá obchodních center. Více v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
V rámci vládního programu mimořádných pracovních víz by mělo do Česka přijít na čtyři a půl tisíce Ukrajinců. Největší teleskop světa vyroste na vrcholu havajské hory Mauna Kea.
Na Ukrajině je téměř sečteno. První Volodymyr Zelenskyj získal důvěru více než 5,6 milionů voličů. Na druhého Petra Porošenka tak má náskok 2,6 milionu hlasů.
Podle Julije z Doněcku jsou všichni uchazeči o post ukrajinského prezidenta stejně špatní. Aby lidé žijící na území separatistů odvolili, musí se zaregistrovat na území kontrolovaném Kyjevem.
Zaměstnavatelé shánějí hlavně obráběče kovů, obsluhu ke strojům, řemeslníky a řidiče. I proto od léta 2016 funguje tzv. Režim Ukrajina, který urychluje najímání zájemců z této země.
V Česku loni žilo 648 400 cizinců a jejich počet od roku 2014 rostl výrazně zrychlujícím se tempem. Čechů v zahraničí přibývá od roku 2013, loni jich bylo 466 900, uvádí ČSÚ.
Opatření se ale netýká nejproblematičtějších oblastí. O mezinárodní ochranu tak budou moct dál žádat lidé z Ruskem anektovaného Krymu nebo Luhanské či Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.
Loni bylo za celý rok uloženo zaměstnavatelům za nelegální zaměstnávání 440 pokut za zhruba 85,7 milionu korun. Letos už je pokut jen za dobu do konce července přes 270 za celkem 76,6 milionu.
Podezřelí jsou údajně členy skupiny FIN7, zvané též Carbanak, považované experty za jednu z nejnebezpečnějších organizací ve světě počítačového zločinu.
V Česku je nyní přes 300 tisíc neobsazených pracovních míst. Firmy se napjatou situaci snaží řešit i zaměstnáváním lidí z ciziny. Příchod ukrajinských pracovníků do Česka prospívá firmám i důchodcům.
Zdravotnická záchranná služba není připravená na případnou krizi. A Asociace romských podnikatelů nabízí pomoc s kůrovcem. Více naleznete v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Příběh Iráčanů, kteří odmítli český azyl a uprchli do Německa, nakonec uspěli. Politici se přou ohledně Šlachty ve vyšetřování OKD. Víc v přehledu tisku, který připravil Radiožurnál.
Polské ministerstvo zdravotnictví chce do země přilákat více lékařů z Ukrajiny a dalších zemí. Navrhlo, aby si v budoucnu nemuseli na polských lékařských fakultách nechávat uznávat své vzdělání.
V Česku ke konci roku 2016 pobývalo 493 400 cizinců, což je nejvíc od roku 1993. Nejpočetnější skupinou cizinců byli Ukrajinci, následovali Slováci a Vietnamci.
Truhláři, tesaři, podlaháři nebo kameníci. To jsou profese, kterých je v Česku velký nedostatek. Část pracovních míst pokrývají Ukrajinci. Hospodářská komora teď navrhuje spolupráci s další zemí.
Od začátku letošního roku kontroloři v Česku odhalili přes tisíc nelegálních pracovníků. Víc než polovina z lidí pracujících takzvaně na černo byli cizinci - nejvíc Ukrajinci.
Pravidla pro zaměstnávání cizinců v Česku nejsou podle Asociace pracovních agentur (APA) přehledná. Upozornila na to v souvislosti se zásahem ve firmě Rohlík.cz. Ve skladu firmy policie zadržela 85 cizinců, převážně Ukrajinců s polskými vízy, kteří v Česku nemají povolení pracovat. Jak uvedl pro Zpravodajský web Českého rozhlasu člen výboru APA René Kuchár, nejde o první takový případ a celá kauza jen odkrývá téma tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání.
Pořadníky běloruských žadatelů o česká víza má na starosti firma napojená na ruského oligarchu Olega Děripasku, potvrdil v rozhovoru pro Radiožurnál ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Podle něj ovšem nelze smlouvu rozvázat. Děripaska je blízký ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Zaorálek se v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vyjádřil i k vízovému systému na Ukrajině. Nevidí v něm žádný problém, ačkoliv Ukrajinci tvrdí opak.
Administrativní zátěž nebo jazyková bariéra - právě to jsou nejčastější překážky v zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii v Česku. Přestože by tuzemské firmy rádi obsadily desítky tisíc volných pracovních pozic - nemají kým. V roce 2015 pobývalo v Česku rekordní množství cizinců - téměř 465 tisíc. Největší zastoupení cizinců tu měli Slováci, Ukrajinci a Vietnamci.
Neobvyklou situaci řeší Správa pražských hřbitovů. Kvůli ostatkům významného ukrajinského básníka Oleksandra Olese došlo ke sporu mezi Ukrajinci přímo u hrobu. Do něj bylo totiž uloženo tělo majitele, ale kosterní pozůstatky básníka a jeho manželky uložené do speciálních vaků se tam už nevešly. Hrobníci hádku vyřešili tím, že vyzvednuté ostatky nedali nikomu. Oleksandr Oles byl na Olšanských hřbitovech pohřbený v roce 1944.
Českým podnikům chybí zaměstnanci do výroby. Původně jim měl pomoct pilotní vládní projekt, který odstartoval před půl rokem. Jeho cílem bylo, aby zahraniční pracovníci, hlavně z Ukrajiny, snadněji získali v Česku pracovní víza. A to v případě, že pozice ve firmě zůstává nejméně 30 dnů neobsazená. Pak by na toto místo mohl podnik přijmout dělníka z ciziny. Zástupci zaměstnavatelů si ale stěžují, že k žádnému zlepšení nedošlo.
