Dánsko se Spojenými státy vede takový spor o Grónsko, které si USA nárokují. Nelze tak vyloučit další eskalace přestože Dánsko stále považuje Spojené státy za svého nejbližšího spojence.
První gravitační úložiště elektrické energie chce v Česku vybudovat skotská společnost Gravitricity. Pokud bude technologie úspěšná, mohla by vzniknout na dalších místech.
Ministerstvo řeší možnosti, jak zrychlit stavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Podle návrhu evropské taxonomie by státy s jadernými elektrárnami měly úložiště zprovoznit do roku 2050.
Podle předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost je při jednání o úložištích odpadu potřeba brát obce a komunity jako partnery. Odvolávat se na případné negativní důsledky ale nelze, říká Drábová.
V tisku se ve čtvrtek dočtete, že myslivci na Vysočině zamíří na neobvyklou škodnou – norky, nutrie i psíky mývalovité. Díky nové vyhlášce mohou myslivci jejich počty snadněji regulovat, píše Mf Dnes.
Žalobu na ochranu proti nekalé soutěži podala Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu v roce 2014. Týkala se úložišť Hellshare a Hellspy, která provozují firmy se sídlem v Praze.
V zúženém seznamu zůstaly dvě lokality na Vysočině, kromě Hrádku i Horka na pomezí Třebíčska a Žďárska. Průzkumné práce by se měly dělat také v lokalitě Janoch u Temelína a Březový potok na Klatovsku.
Správa na přípravě vybudování úložiště jaderného odpadu pracuje už více než 23 let a investovala přes 1,8 miliardy korun. Přitom ale stále není jasné, kde přesně ho stát vybuduje.
Úložiště má výkon čtyři megawatty, což je čtyřnásobek výkonu dříve postavených úložišť. Průměrná česká domácnost by z instalovaných baterií mohla napájet svá elektrická zařízení až jeden rok.
Projekt, jež má být dokončen do roku 2020, nese název BigBattery Lausitz a celková investice má dosahovat hodnoty 25 milionů eur, což je asi 644 milionů korun.
Obyvatelé Jaroměřic nad Rokytnou na Třebíčsku se v sobotu vyslovili proti výstavbě hlubinného úložiště použitého jaderného paliva v katastru obce. Výsledek referenda je pro zdejší samosprávu závazný.
Lékaři mají za sebou první měsíc povinného předepisování eReceptů. Za leden jich centrální úložiště eviduje asi 4,5 milionu. Řada doktorů si stěžuje třeba na to, že systém je občas pomalý a zdržuje.
Do výběru lokality hlubinného úložiště jaderného odpadu by se mohly v budoucnu víc zapojit obce. Počítá s tím návrh zákona, který má na programu vláda. Podle Legislativní rady vlády a některých ministerstev by ale zákon v této podobně mohl být protiústavní.
Do areálu ve středočeské Nelahozevsi má veřejnost vstup zakázán. Za dvojitým plotem se totiž nachází 16 obřích nádrží s ropou. Úložiště patří státnímu podniku Mero, který mimo jiné spravuje a skladuje státní hmotné rezervy černého zlata.
Starostové z lokalit pro jaderné úložiště míří do Prahy. Budou apelovat na ministra průmyslu, aby geologické průzkumy nechal na všech sedmi původně vytipovaných místech. Zhruba před dvěma týdny ministerstvo oznámilo, že chce zúžit výběr pouze na dvě lokality. Podle ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiřího Slováka ale průzkum bude pokračovat na všech místech, až potom se vybere to nejlepší pro uskladnění.
Na sedmi místech Česka dnes lidé protestovali proti stavbě trvalého úložiště radioaktivních odpadů. To má v Česku vzniknout do roku 2065. Správa úložišť radioaktivních odpadů chce ze současných sedmi lokalit vybrat místo pro stavbu kolem roku 2025. Odpůrci se bojí třeba o bezpečnost nebo dopad na životní prostředí.
Na jaře začnou geologové zkoumat lokality v Česku, které jsou vytipované pro plánovanou stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Jednou ze sedmi oblastí je i Březový potok na Klatovsku. Jak budou geologické práce probíhat, ukazovali zájemcům pracovníci Správy úložišť radioaktivních odpadů na prezentaci v Horažďovicích.
Správa úložišť radioaktivních odpadů poslala před koncem roku do obcí na Lubenecku dohromady deset milionů korun. Jde o kompenzaci za geologické průzkumy, které mají napovědět, kde v České republice vznikne sklad jaderného odpadu. Dvě ze čtyř obcí s průzkumy nesouhlasí, peníze ale využijí všechny.
Na rizika stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu na Lounsku dnes chtějí upozornit jeho odpůrci. Spolky SOS Lubenec a Za záchranu kostela Sv. Jiljí proto pořádají v Lubenci veřejnou konferenci. Na programu je více než třináct přednášek, promítání dokumentů a diskuze s odborníky ze Správy úložišť radioaktivního odpadu.
Do roku 2025 musí Správa úložišť radioaktivního odpadu stanovit finální lokalitu pro stavbu hlubinného úložiště. Ve hře je sedm míst v České republice, mezi nimi i Čertovka u Blatna na Lounsku. Odborníci tam začnou na jaře příštího roku s průzkumem. Jak bude vypadat, přiblížili v neděli všem zájemcům v kulturním domě v Blatně.
Finsko jako první na světě staví hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. V provozu by mohlo být v roce 2022. Na rozdíl od dočasného řešení takzvaných meziskladů jde o finální řešení radioaktivního odpadu. Podobné úložiště by mohlo v budoucnu vzniknout i v Česku.
Obyvatelé sedmi českých obcí dnes protestovali proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu. Uspořádali pochody, koncerty a podepisovali petice. Odpůrci se sešli v obcích na Vysočině, v jižních Čechách a Plzeňském kraji.
Stát hledá místo, kam začne zhruba za 50 let ukládat vyhořelé palivo z jaderných elektráren a další radioaktivní materiál. Ve hře je sedm lokalit. V pěti z nich ministerstvo životního prostředí letos povolilo provést první průzkumy. Jedním z vytipovaných území je Čertovka na pomezí Plzeňského, Středočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Některé obce už se proti průzkumu odvolaly.
Lidé v Lubenci na Lounsku bojují proti geologickému průzkumu v souvislosti s možnou stavbou úložiště jaderného odpadu. Úložiště by mělo sloužit od roku 2065. Obec podala proti povolení k průzkumu námitku, ministerstvo životního prostředí ji zamítlo.
Rakousko využije vůči Česku všechny politické a právní prostředky kvůli možnosti budování trvalého úložiště jaderného odpadu blízko hranic s Rakouskem. Kancléř Werner Faymann o tom dnes informoval ve Vídni po schůzi vlády. Podle agentury APA Faymann hrozí i žalobou. České úřady hodlají hlubinné úložiště vybrat ze sedmi lokalit, některé z nich leží nedaleko hranice s Rakouskem.
