Kulaté výročí událostí února 1948 zůstalo letos bez výraznějších výroků i oficiálních akcí. Sedmdesát let od komunistického puče v Československu nereflektoval žádný z nejvyšších ústavních činitelů.
Pochod vysokoškoláků k Pražskému hradu byl před sedmdesáti lety jediným veřejným protestem proti komunistickému puči. Proti demonstrantům tehdy zasáhly bezpečnostní síly a pochod rozehnaly.
Na demonstraci za svobodu, demokracii a svobodné podnikání na Václavském náměstí se sešly stovky lidí. Někteří z nich měli transparenty s protikomunistickými hesly nebo kritikou premiéra Babiše.
Studentský pochod, který se odehrál před 70 lety a který potlačila bezpečnost, si v neděli v pražské Nerudově ulici připomněli jeho účastníci, studenti, akademici i politici.
Poválečná polodemokracie v Československu končí. Komunisté využívají chyb svých politických rivalů a konečný zápas přesouvají na ulici. Sledujte retro online reportáž Únor 1948.
Jásající fotografie davu při Gottwaldově projevu, to bylo jedno ze základních sdělení, které se vázalo k osudovým únorovým dnům v roce 1948. Zdá se, že všichni občané komunistický puč vítali.
Osud politických vězeňkyň během komunismu byl v něčem horší než osud mužů. Zákony vězeňského života jim určovaly kriminálnice ze skutečného podsvětí a vyšetřovatelé ani dozorci neměli zábrany.
Den vítězství československého pracujícího lidu, tak označovali komunisté 25. únor. Přesně před 67 lety se v tehdejším Československu chopili moci a zemi na více než 40 let uvrhli do totalitního režimu.
Přesně před šedesáti šesti lety se v tehdejším Československu chopila moci komunistická strana. Proti se ten den otevřeně postavil jen průvod vysokoškolských studentů, který policie násilím rozehnala.
Před čtvrt stoletím Československo naposledy povinně oslavovalo únorové události roku 1948. Pro komunistický režim byl 25. únor po čtyři desetiletí den vítězství pracujícího lidu. Přestože v lednu 1989 během Palachova týdne lidé proti režimu demonstrovali.
Přesně před 65 lety, 25. února 1948, ovládli Československo komunisté. Vyvrcholil jejich puč, který plánovali pod taktovkou sovětské tajné policie. Atmosféra strachu panovala v Československu už od roku 1947, v únoru pak vyvrcholila vládní krize. Demokratičtí ministři podali demise a spoléhali na to, že prezident Edvard Beneš přinutí komunisty ke kompromisu. To se ale nestalo.
Při vyrovnání s církvemi nedojde k prolomení restituční hranice 25. února 1948. Prezidenta Václava Klause o tom dnes ujistil premiér Petr Nečas. K ujištění se dopisem připojily i Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a Federace židovských obcí.
U pamětní desky v pražské Nerudově ulici si dnes lidé připomněli 64. výročí pochodu studentů za svobodu a demokracii. Studenti se tehdy pod hrozbou komunistického puče vydali Malou stranou na Pražský hrad, aby vyjádřili podporu prezidentu Benešovi a demokratickému vývoji v poválečném Československu.
V pražské Nerudově ulici si dnes lidé připomenou 64 let od pochodu studentů za svobodu a demokracii. U pamětní desky se zastaví i přímí účastníci protestů z února roku 1948.
Poslankyně KSČM Marta Semelová u hrobu Klementa Gottwalda prohlásila, že převrat zahájil nejúspěšnější období v dějinách země. Setkání na Olšanských hřbitovech uspořádala pražská rada KSČM.
Pietní akce odpůrců i stoupenců někdejšího komunistického režimu dnes v Česku připomínají výročí 25. února 1948. Dne, kdy začal definitivní nástup tehdejší komunistické strany k moci.