Indický Národní úřad pro evidenci kriminality zaznamenal v roce 2020 více než 1700 případů obchodování s lidmi. Podle odborníků je to ale jen špička ledovce.
„Na jedné straně ženy a děti umírají kvůli ruskému ostřelování. Na druhé straně Rusko tvrdí, že je nezabíjí, ale stará se o ně,“ říká Mykola Kuleba, bývalý dětský ombudsman Ukrajiny.
Ruský režim násilně deportoval obyvatele z anektovaných území na Ukrajině, uvádí nová zpráva organizace Amnesty International, jejíž pracovníci vyslechli svědectví 88 ukrajinských obyvatel.
Pákistánská armáda nemíří zdaleka jen na ty, kteří proti pákistánskému státu pozvedli zbraně – z měst, vesnic a univerzitních kampusů systematicky mizí aktivisté, studenti, lékaři, učitelé a další.
Případem se z iniciativy současné vlády zabývala i zvláštní komise, která v srpnu zveřejnila předběžné závěry, v nichž zmizení 43 studentů nazvala „státním zločinem“.
Policie osvobodila rukojmí ve městě Ondo poté, co si jedna z matek stěžovala, že jsou její děti pohřešované a domnívala se, že jsou v kostele. Někteří lidé tam zřejmě strávili několik měsíců.
Únosu se věnoval i jeden z dílů propagandistického seriálu 30 případů majora Zemana. Hlavního únosce vykreslil jako narkomana. Komunisté událost zneužili k tažení proti undergroundové kultuře.
Gangy únosců působí hlavně na severu země a unesly v minulých letech tisíce lidí. Mezi roky 2011 a 2020 vláda a rodiny za osvobození rukojmích zaplatily přes 18 milionů dolarů (421 milionů korun).
Podle státního zastupitelství v Koblenci bylo cílem zadržených mužů zničit zařízení na dodávky elektřiny a způsobit dlouhodobý výpadek proudu s cílem vytvořit „podmínky podobné občanské válce“.
Vicepremiérka Iryna Vereščuková upozornila, že Rusové si přejí výměnu zajatců pouze na základě parity, tedy zajaté vojáky za zajaté vojáky, pohraničníky za pohraničníky nebo námořníky za námořníky.
„Siddíkíová není v USA příliš známá, v Pákistánu to je ale velké jméno – mnozí ji považují za nevinnou oběť,“ říká analytik o Pákistánce, jejíž propuštění požadoval únosce z texaské synagogy.
V srpnu 2019 Salvini několik dní odmítal lodi se 147 běženci přidělit přístav, kde by mohla zakotvit. Vylodění nakonec povolil až po téměř třech týdnech, když to nařídila sicilská prokuratura.
„Usilujeme o propuštění bez zaplacení výkupného. To je první krok. Přiznejme si upřímně, že když jim dáme požadované peníze, tak je použijí na další zbraně a munici,“ uvedl ministr Quitel.
Násilí a únosy nejsou v této chudé karibské zemi neobvyklé, i místní úřady ale překvapilo, že tentokrát jde o tak velkou skupinu. V posledních dvou měsících navíc frekvence únosů na Haiti zesílila.
Wayne Couzens, který pracoval jako ostraha diplomatických budov, unesl Sarah Everardovou v březnu. Z Londýna ji odvezl na odlehlé místo, kde ji znásilnil, uškrtil a její tělo spálil.
Osmačtyřicetiletý Couzens se k únosu, znásilnění a vraždě třiatřicetileté ženy už dříve doznal, nyní se proces s ním nachýlil ke konci, soudce vynese rozsudek zřejmě ve čtvrtek.
Důvodem výzvy k výpovědi je, že se Andrej Babiš mladší vrátil do České republiky. Policie dříve Babiše nemohla vyslechnout, protože byl dlouhodobě v zahraničí.
Více než 270 převážně křesťanských studentek bylo uneseno v roce 2014 z internátu vládní střední školy v severovýchodním bornojském městě Chibok. Dosud se podařilo stovku z nich osvobodit.
Kuo Kang-tchang ve snaze nalézt svého ztraceného potomka údajně projel na motocyklu 20 čínských provincií. Při dopravních nehodách si prý zlomil několik kostí a poškodil deset motorek.
„Využíval veškerých možností, ať bund, kapuci, mikiny, kšiltovky, brýle. Nechal si narůst vousy, využíval vozidla s tmavými skly,“ popsal Prokopovy taktiky podplukovník.
