Nárok na ubytování v penzionech a ubytovnách mají nadále všichni uprchlíci, kteří mají status dočasné ochrany méně než 150 dní. Výjimkou jsou zranitelné skupiny.
Pomoc uprchlíkům se od července zpřísní. Nárok na nouzové bydlení budou mít jen někteří a humanitární dávka bude nově pojata jako příspěvek na životní náklady.
„Situace se zhoršuje především proto, že zde neslyšíme silné odsouzení útoků, které se dějí. Bohužel to souvisí i s nástupem dezinformátorů,“ říká Petra Naskosová
Před vchodem do evangelického kostela ve vídeňské čtvrti Simmering vlaje duhová vlajka. Kostel založil sudetský němec vyhnaný z Brna. Teď ho vede farářka Anna Kamplová z Nové Paky.
„Pokud si budeme vyprávět příběhy o muslimské invazi, které neustále opakuje Viktor Orbán a francouzští extrémisté, pak vzniknou napříč Evropou nálady podobné antisemitismu z 19. století.“
„Velký migrační příběh letošního a minulého roku je ten ukrajinský,“ vysvětluje v první části rozhovoru Gerald Knaus, architekt migrační dohody Evropské unie a Turecka z roku 2016.
„Dobrovolný a bezpečný návrat syrských uprchlíků do jejich vlasti je absolutní prioritou,“ uvádí se podle AFP v závěrečném komuniké pondělního jednání z jordánské metropole.
Papež si také vyslechl příběhy některých uprchlíků a věřící vyzval, aby na chudé a potřebné nikdy nezapomínali. Podle papeže jsou totiž právě tito lidé ti, kteří nejvíce potřebují pomoc ostatních.
Milionové Dnipro je logistickým uzlem a průmyslovým, obchodním i vědeckým centrem východní Ukrajiny. A také dočasným útočištěm asi dvou set tisíc uprchlíků, upozorňuje jeho starosta Boris Filatov.
Policejní prezident připomněl, že policie loni zaznamenala zhruba 182 000 trestných činů, což bylo meziročně o 19 procenta více, ale méně než před omezeními mobility kvůli koronavirové epidemii.
Podle prokurátorky to ale nevypadá, že by za smrt Mahmúda mohla třetí osoba. Okresní prokuratura v Přemyšlu už zprávu převzala a bude vyšetřovat, jestli v zařízení nezanedbali zdravotní péči.
Její těhotná matka utekla v roce 2014 z doněckého Lymanu, kde začala válka. Útočiště našli nejdříve u Kyjeva, a když vloni Ruská armáda zaútočila na Ukrajinu, utekli do Prahy.
Těžko souhlasit s vládní kampaní, která je vidět na mnoha plakátovacích plochách. Na ní je otázka: „Začlenit 460 000 uprchlíků z Ukrajiny?“ a odpověď: „Zvládli jsme to společně.“
Solidární příspěvek zavedl loni takzvaný lex Ukrajina. Dávku je možné žádat na ubytování s prostorem na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, se záchodem a přístupem k pitné vodě.
Do českých škol se stále nepodařilo umístit všechny školou povinné děti ukrajinských uprchlíků. V Praze jich je mimo vzdělávací systém minimálně 650, upozorňuje nezisková organizace META.
„V detenčním zařízení jsem byl týden. Místnost bez oken 3x10 metrů, bylo nás tam 40. Na spaní na podlaze jsme se museli střídat, zbytek stál. Záchod byl v rohu, dělat jste to museli přede všemi.“
„Byli jsme svědky toho, jak mámu pětiletého kluka strhla prudká řeka, pak ji do hlavy udeřil kámen a na místě zemřela,“ popisuje cestu další z uprchlíků, kteří se z Venezuely rozhodli vydat do USA.
Někteří z nich překonali, z velké části pěšky, 4000 kilometrů. Ženy těhotné nebo s šestitýdenním miminkem. Nyní čekají v uprchlickém táboře na azyl. Co prožívají, zjistíme v dalším díle seriálu.
Dříve si celníci podle dobrovolnice otevřeně říkali o úplatky. Mexiko má ale pracovat s tím, aby byl přístup poctivější. Z rozhovorů s lidmi na hranicích plyne, že lze jen těžko říct, kam peníze jdou.
Na začátku krize se vyplácela humanitární dávka zhruba 2,5krát vyššímu počtu ukrajinských uprchlíků. „Pomoc klesá, uprchlíci si hledají práci, chtějí se sami o sebe postarat,“ říká Jurečka.
Peníze hnutí vybíralo na cesty na ukrajinské hranice, odkud přiváželo uprchlíky. Podle středočeského krajského úřadu ale hnutí nedoložilo, že veškeré dary použilo opravdu pouze k tomuto účelu.
Obavy u českých občanů podle Černého pramení z frustrace. „Desetina populace má mnohočetné exekuce a stát je nechce pustit do nějakého rozumného oddlužení,“ soudí.
Iryna do Polska přijela evakuačním vlakem 8. března. Bez manžela, těhotná a s pětiletou dcerou. „Chtěli jsme jet na Ukrajinu. Ale asi před dvěma týdny přiletěla nedaleko raketa,“ říká.
Už od dubna předloha převede asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na ministerstvo vnitro. Uzákoní navíc také například evidenci všech pracovních dohod ukrajinských běženců.
„Návrat na Ukrajinu bude těžký, není kam se vrátit. A zároveň uprchlíky na Česku přitahuje to, že je tady klidné prostředí, kvalitní systém, vidí tady perspektivu svých dětí,“ vysvětluje Drbohlav.