Jde o pozůstatek doby, kdy si mohly firmy před rokem 2016 účtovat za úvěr klidně desetinásobek částky. „Kdybychom udělali tlustou čáru po roce 2016, dluhy by narůstaly mnohem méně,“ říká odborník.
Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Analytici byli před čtvrtečním jednáním bankovní rady rozděleni, část očekávala, že centrální banka už zahájí snižování úroků.
„Naše vlastní pravidla by nás stejně podle prognóz Národní rozpočtové rady dohnala. Na dluhovou brzdu bychom narazili někdy kolem roku 2028,“ říká Dominik Stroukal, člen Národní ekonomické rady vlády.
Ponechání úrokových sazeb naznačují také poslední vyjádření některých členů bankovní rady v médiích. Podle nich totiž v sedmičlenném orgánu mají nadále převahu stoupenci stability sazeb.
Mělo jít o zhodnocení peněz jako z pohádky. Investice například do bankovních garancí měly měsíčně generovat až 5% úroky z vkladu. Jenže společnost obdržené peníze nikam neinvestovala.
V dubnu byl objem poskytnutých úvěrů 17,5 miliardy korun, což je pokles o 40 procent oproti březnu, a meziročně dokonce o 60 procent. Úroková sazba zároveň u nově poskytnutých hypoték vzrostla.
Česká národní banka zřejmě přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Její rada by to měla schválit v červnu, tedy ještě před plánovanou částečnou personální obměnou.
Naposledy australská centrální banka navýšila úrokové sazby v listopadu 2010. Teď chce jejich navýšením přispět ke snížení míry inflace, která je nejvyšší za posledních 20 let.
Úroky ze státních dluhopisů chtěla Moskva uhradit v rublech poté, co nemohla použít své prostředky zmražené západními sankcemi. Transakce v rublech by však byla porušením smluvních podmínek.
Zvýšení úročení je reakcí na další růst úrokových sazeb České národní banky. Ta zvedla úročení spořících účtů na pět procent kvůli rostoucí inflaci, která v březnu vyskočila na 12,7 procenta.
Americká centrální banka (Fed) dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od konce roku 2018.
„Musím ale rovnou zdůraznit, že vysoký výnos je vždy spojen s vysokým rizikem. Rodina si musí rozmyslet, jak moc si může dovolit riskovat,“ říká ekonom Pavel Peterka v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Hospodářské noviny informují o snaze Prahy regulovat krátkodobé nájmy. Deník E15 píše, že TV Šlágr prodává svým divákům pochybné akcie. Více se dočtete ve výběru z médií, sestaveném Radiožurnálem.
„Schovávat se za růst cen a myslet si, že my jsme schopni růst světových cen změnit, je iluzorní představa,“ říká premiér Andrej Babiš (ANO). Ivan Bartoš (Piráti) napsal, že ČNB neměla jinou možnost.
Sněmovna rozhodla o zastavení dlouhodobých bezvýsledných exekucí. To může začít od roku 2023. Částečně se omezí zabavování movitých věcí, změní se navíc pořadí splácení dluhu.
Práva věřitelů vládní novela brání tím, že současně zavádí ručení zákonného zástupce za dluhy, které přesahují jmění nezletilého. Novelu dostane k posouzení prezident.
„Pokud se projekt odloží, určitě nebudeme zatím nabírat další lidi. A ty, kteří teď pracují na části výběrového řízení, bychom buď propustili nebo je museli převést na jinou práci,“ říká Pavel Cyrani.
Poslanec SPD podle soudu nepředložil žádné námitky, které by mohly pravomocný verdikt zvrátit. Navíc také nevyvrátil, že s ním spojené firmy naplňovaly znaky lichvy.
Naposledy bankovní rada změnila úrokovou sazbu v květnu, kdy ji snížila o 0,75 procentního bodu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku.
