„Pro mě to je uzavření jedné éry, která začala tím, že představitelé této garnitury byli zváni do Lidového domu k vysokému představiteli sociální demokracie,“ říká Pavel Žáček.
V tisku se ve středu dočtete, že banky zareagovaly na rychle rostoucí základní úrokovou sazbu České národní banky a během dubna začaly opožděně zvyšovat úročení na spořicích účtech, píše deník E15.
Místo biflování dat, hledání odpovědí na otázku proč – nová učebnice dějepisu pro 9. třídy nabízí badatelskou metodu. Žáci tak mají možnost si sami utvořit názor na události 20. století.
Rada ústavu vyhlásila výběrové řízení na nového ředitele instituce počátkem loňského prosince. Odůvodnila to tím, že je po osmi letech vhodné otevřít instituci změnám na nejvyšších místech.
Samostatnost ukrajinského národa je podle Putina nepředstavitelná, Rusové a Ukrajinci tvoří podle něj jeden národ. Hostem Interview Plus je historik a ukrajinista David Svoboda.
Historik Eduard Stehlík považuje rozhodnutí za skandální, náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka za špatnou zprávu, která zcela jasně vypovídá o směřování Ruska.
Před pětadvaceti lety začal platit zákon o zpřístupnění svazků Státní bezpečnosti. Někteří lidé z dokumentů zjistili, že s StB spolupracovali i jejich blízcí.
Ravensbrück měl v komunistické historiografii zvláštní postavení právě proto, že tam byly vězněné manželky pozdějších vysoce postavených komunistů, kteří po únoru 1948 ovládli Československo.
„Máme ještě komunální politiku. Třeba strana lidová také jeden čas nebyla v Parlamentu, ale zacílila na komunální politiku a zase se dostala zpátky,“ říká bývalý ministr vnitra František Bublan.
Nejznámějším je zřejmě spor šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který byl podle soudu vědomým spolupracovníkem Státní bezpečnosti. To ale Babiš odmítá a soudní pře stále není u konce.
Odpovědi na otázky spojené se soudobými dějinami nemusí být vždy jednoznačné. Než žákům podsouvat své názory, chtějí s nimi učitelé diskutovat a ukázat, že na historii lze pohlížet z různých úhlů.
Nová výstava ukazuje zájemcům důležité okamžiky ukrajinských dějin až do současnosti. Venkovní expozici na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze připravil Ústavu pro studium totalitních režimů.
„O Velké vlastenecké válce jsme zvyklí vyprávět především hrdinské příběhy, ale na ty o podpoře okupačního režimu jsme trochu zapomněli. Odkrývají se až v posledních letech,“ míní historik Mrňka.
Dne 10. listopadu 1951 byli v Praze na Pankráci popraveni (přesněji zavražděni) Alfréd Plocek, Miloslav Franc a Jaroslav Peške. Patřili k představitelům československé technické inteligence.
Zemřel někdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. Komunistickému politikovi by bylo v srpnu 98 let. Jakeš byl jedním ze symbolů konce komunistického režimu v bývalém Československu.
Prokurátoři Josef Urválek nebo Ludmila Brožová Polednová hráli zásadní roli v procesu s doktorkou Miladou Horákovou. Nikdy neprojevili lítost nad tím, co udělali.
V květnu 1950 stanulo před soudem 13 obžalovaných, mezi nimi doktorka Milada Horáková. Vykonstruovaný politický proces komunisté dlouho a pečlivě připravovali. Nakonec komunisté Horákovou popravili.
Externí účetní firma odeslala podklady se zpožděním dva dny a platby sociálního a zdravotního pojištění tak měly několik dní zpoždění. Spolek proto formálně nesplňoval podmínku bezdlužnosti.
Kromě Blažka v radě skončili také Jan Kalous, slovenský historik Norbert Kmeť i předseda redakční rady Ladislav Kudrna, který je podle Blažka jediným docentem v ústavu.
Zhruba 300 Čechoslováků skončilo po druhé světové válce v pracovních táborech a věznicích v Sovětském svazu. Mezi lidmi odvlečenými sovětskou kontrarozvědkou byli zejména ruští a ukrajinští emigranti.
Mezi digitalizovanými dokumenty jsou i ty týkající se krajanů, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky, za druhé světové války spolupracovali s nacisty či se podíleli na pronásledování Židů.
Na videu je vidět historika Pinkase, jak sedí na své chalupě obklopen knihami a šedesátiminutový webinář prokládá ukázkami filmů. Vyžaduje to větší přípravu, ale stojí to za to.
Činnost odbojové skupiny bratří Mašínů vnímal Hradec jako snahu bránit nezávislé Československo jako svobodný stát před komunistickou zvůlí. Režim ho za zradu poslal na deset let do ve vězení.
Informace o deportacích českých občanů do gulagů a o jejich vraždách. To bude pravděpodobně možné najít v archivech na Ukrajině, které se badatelům ještě více otevřou.
