Soud ministerstvu nařídil, aby ženám za vzniklou škodu a nemajetkovou újmu zaplatilo necelých 60 tisíc korun a úroky z prodlení. Ministerstvo teď posuzuje, zda je za škodu odpovědný konkrétní úředník.
Koučka Klára Antonová Fischleinová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál uvádí, že ženy nechtějí mít děti později, ale často nemají vhodného partnera nebo kariérní zázemí.
Za patnáct let se průměrný věk ženy, která podstupuje umělé oplodnění zvýšil o téměř tři roky. U zdravých párů je pravděpodobnost otěhotnění při pravidelném nechráněném pohlavním styku 16 procent.
„U poruch příjmu potravy, které jsou často spojeny s úzkostí a neschopností regulovat emoce, přinesl covid obrovskou nejistotu. Nejistí byli i rodiče,“ líčí klinická psycholožka Tereza Maková.
„Personální stav je takový, že je obtížné udržet základní páteř a chybí tady kdokoli, kdo by měl ambici, chuť, volnou kapacitu další služby zřizovat,“ popisuje psychiatr Tomáš Kašpárek.
Klinických psychologů je v Česku dlouhodobě nedostatek. Podle některých psychologů za to může náročná atestace, kterou ročně projde v průměru jen 26 lidí v celé republice.
„Senioři mají duševní zdraví a mají emoce, které potřebují prožívat. A potřebují o nich mluvit,“ říká Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví.
Ročně si diagnózu rakoviny prsu v Česku vyslechne zhruba 7500 žen. V posledních letech ale vidí statistici každoroční nárůst o 100 až 150 případů. Proč to tak je, není jisté. Pacientek ale umírá méně.
„Celkem 159 milionů Kč vynaložených na plnění vybraných strategických cílů elektronizace zdravotnictví k jejich splnění nevedlo,“ konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad.
„Teď je to dané tak, že kdo něco zjistí, že třeba ten dárce přenáší nemoc, nebo že se narodilo dítě, které nese vadu po dárci, tak se to oznamuje anonymně e-mailem,“ říká odborník na umělé oplodnění.
„Nově se bere se v potaz, že to není pouze diagnóza v dětském věku, ale že i dospělí pacienti s ADHD mají své problémy,“ popisuje psychiatr Jiří Renka v rozhovoru pro web iROZHLAS.cz
Z dat, která získal web iROZHLAS.cz, vyplývá, že mezi lety 2010 a 2022 došlo ke zhruba padesátinásobnému nárůstu počtu dospělých s diagnózou ADHD. Stále však tvoří jen malou část pacientů.
Válek v neděli v televizní debatě také odmítl, že by lidé, kteří se nestarají o své zdraví, měli platit vyšší zdravotní pojištění. Cestou jsou podle něj spíše bonusy.
U dívek se ADHD projevuje nepozorností, občas impulzivitou, která není tolik zřetelná jako u chlapců, kteří jsou viditelně hyperaktivní, říká psychiatr Jiří Renka.
Před necelými deseti lety si nechala herečka Angelina Jolie odstranit ňadra a vaječníky. Dnes ji následují tisíce žen, kterým kvůli genetické mutaci BRCA 1 a 2 hrozí, že už v mládí onemocní rakovinou
Počet hospitalizovaných pacientů v nemocnicích roste, což může opět vést k restrukturalizaci lůžkových oddělení. Většina nemocných však intenzivní pomoc lékařů potřebuje jen krátkodobě.
V sobotu počet nově nakažených po téměř dvou týdnech poprvé klesl v mezitýdením srovnání. Počet hospitalizovaných i počet pacientů v kritickém stavu zůstává přibližně stabilní.
Covid začal nezvykle nabírat na síle už v letních měsících. Podle šéfstatistika Duška je důvodem nová varianta omikronu, která je mnohem nakažlivější než předchozí, ale za to má mnohem lehčí průběh.
Novou subvarianta BA.2.76 sleduje Státní zdravotnický ústav. Po dřívějším prodělání nemoci nemá proti ní tělo dostatečnou imunitu, a to ani po infekci omikronem.
Milan Kubek upozorňuje, že stávající rychlost očkování bude nutné zvýšit stonásobně. Doporučuje také, aby stát znovu začal proplácet PCR testy i bez žádanky od lékaře.
„Zatím nevidíme, že by šíření takzvané letní vlny mělo nějaký dramatický zdravotní dopad,“ uklidňuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Riziko hospitalizace seniorů nakažených variantou omikron po dvou dávkách očkování kleslo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky z února o 87 procent, proti nákaze o polovinu.