Prezident Miloš Zeman před několika dny překvapivě oznámil, že nebude čekat na výsledky referenda v sociální demokracii, kde se hlasuje o tom, zda jít do vládní koalice s hnutím ANO.
Donald Trump na sociální síti twitter nesmí blokovat jiné uživatele kvůli odlišným názorům. Rozhodl o tom soud v New Yorku s tím, že takové chování je ze strany prezidenta USA protiústavní.
Ve jménu stability a budoucnosti Ruska navrhl čečenský parlament změnit ústavu a umožnit hlavě státu vládnout tři období po sobě místo dosavadních dvou. Znamenalo by to konec kouřových clon.
Prezident republiky Miloš Zeman vypustil do veřejného prostoru informaci o tom, že v Česku byl vyráběn a testován Novičok. Tedy látka, kterou byl otráven bývalý dvojitý agent Skripal.
Maďarská vládní strana Fidesz chce rozšířit ústavu o dodatek zakazující přesidlování migrantů organizované Evropskou unií. Ve čtvrtek to prohlásil nový předseda poslaneckého klubu strany Máté Kocsis.
Pražský hrad si na Nový rok připomene 25 let od vzniku České republiky. Lidé si budou moci prohlédnout třeba originál Ústavy a pro prvních 5000 z nich bude připraven pamětní list.
Bývalý český premiér a předseda Senátu Petr Pithart tvrdí, že je třeba dát pozor na další směřování zahraniční politiky. Největší obavy má ale o veřejnoprávní média a o moc zákonodárnou a výkonnou.
Po výroku prezidenta Miloše Zemana, že vláda bez důvěry Parlamentu je plnohodnotná, se objevily výroky odborníků, v nichž zaznělo i obvinění z ústavního puče.
Zavedení přímé volby prezidenta byla chyba, politická reprezentace ztratila vliv na to, kdo bude hlavou státu. Takový je názor právníka a spolutvůrce Ústavy České republiky Cyrila Svobody.
Tak je to konečně jasně venku. Prezident Miloš Zeman prohlásil v televizi Barrandov, že klidně nechá vládnout Andreje Babiše bez důvěry poslanecké sněmovny třeba celé čtyři roky.
Sestavování vlády nebude letos jednoduché. Z vyjádření stran, které se do sněmovny dostaly, vyplývá, že brzdou pro složení koalice může být obvinění Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka.
Policie uzavřela vyšetřování smrti známého advokáta Herczega. Odborník na trestní právo spáchal sebevraždu. Kriminalisté nezjistili cizí zavinění jeho pádu z okna a vyloučili i nešťastnou náhodu.
Španělský ústavní soud vyhověl žádosti Madridu a pozastavil platnost katalánského zákona, který představuje dočasnou ústavu pro případ, že se pro samostatné Katalánsko lidé vysloví v referendu.
Ve Venezuele začíná druhý den celonárodní stávky. Během prvního dne protivládních protestů zemřeli nejméně tři lidé. Celkový počet obětí demonstrací už za poslední čtyři měsíce překročil stovku.
Sněmovna se bude zabývat návrhem skupiny poslanců, kteří chtějí do ústavy doplnit větu o právu nabývat, držet a nosit zbraň k zajišťování bezpečnosti státu.
Dříve neprávem odsouzenému ruskému opozičnímu aktivistovi Ildaru Dadinovi moskevský soud uložil pokutu 20 000 rublů (asi 8000 Kč) za čtení ruské ústavy na Rudém náměstí v ruské metropoli.
Podle prezidenta Miloše Zemana se demise premiéra nerovná demisi vlády. Odvolával se přitom na názor ústavních právníků Václava Pavlíčka a Jiřího Hřebejka. Oba ale toto tvrzení vyvrátili.
Thajský panovník Ráma X. ve čtvrtek podepsal novou ústavu, která by měla otevřít cestu k volbám a ukončit tak vládu armády, informovala agentura Reuters. Vojenská junta v zemi vládne od roku 2014 a podle kritiků si díky nové ústavě zachová moc i nad dalšími zvolenými vládami.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podepsal kontroverzní návrh ústavního zákona, který výrazně posílí jeho pravomoci. Musí jej však nejprve schválit občané v referendu, které Erdogan stanovil na 16. dubna, píše agentura AFP. Kritikové zákon považují za další krok směrem k vládě jediného muže, zatímco podle jeho zastánců jen zefektivní vládu stejně, jako je tomu ve Francii nebo Spojených státech. Co se má podle navrhovaného zákona vlastně změnit?
Rusko předložilo znepřáteleným stranám syrského konfliktu návrh nové syrské ústavy. Seznámilo je s ním před týdnem na jednání v hlavním městě Kazachstánu Astaně, píše ruský novinář Leonid Beršidskij na serveru Bloomberg View. Třebaže ústavu zřejmě všichni odmítnou, tento krok Kremlu poněkud osvětluje jeho cíle v Sýrii.
Turecký parlament v noci na sobotu schválil kontroverzní ústavní reformu, která by měla výrazně posílit prezidentovy pravomoci. Zákonodárný sbor tak otevřel cestu k uspořádání referenda o ústavních změnách, které je plánováno na jaro. Prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi dávají změny šanci zůstat v úřadu do roku 2029.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pravděpodobně brzy dostane nové pravomoci. Parlament v neděli v prvním čtení totiž schválil změny ústavního zákona, které posilují jeho pravomoci. Opozice se ale obává, že tato ústavní změna by mohla zemi ohrozit rostoucím autoritářstvím hlavy státu, napsala agentura Reuters.
Návrh na změnu ústavy o jednodušším vysílání vojáků do zahraničí bude v pondělí projednávat vláda. Na dobu kratší než 60 dnů by ji mohla vyslat bez souhlasu parlamentu. Vláda se staví k návrhu neutrálně.
Italský premiér Matteo Renzi po těžké porážce v nedělním referendu o reformě ústavy ohlásil, že dnes podá demisi. V televizním vystoupení řekl, že výsledky referenda jsou naprosto jasné a že přebírá plnou odpovědnost za porážku. Dosavadní průběžné výsledky ukazují, že Italové v referendu poměrem zhruba 59 ku 41 procentům hlasů jasně odmítli reformu ústavy, která měla zjednodušit systém vládnutí v zemi. Panují také obavy z politické nejistoty v zemi a následných negativních dopadů na Evropskou unii.
Itálie v referendu rozhoduje o ústavnách změnách. Hlasovací místnosti se otevřely v sedm hodin ráno našeho času. Referendum prosadil premiér a předseda vládnoucí Demokratické strany Matteo Renzi. Jeho návrh omezuje vliv Senátu a naopak posiluje Poslaneckou sněmovnu. Předseda vlády by v případě schválení navíc získal nové pravomoci, ať už směrem k parlamentu nebo prezidentovi. Pokud ale neuspěje, může to znamenat pád vlády a konec jeho politické kariéry.
Itálie bude už v neděli rozhodovat v referendu o ústavních změnách. Hlasování vyvolal premiér a předseda vládnoucí Demokratické strany Matteo Renzi. Jeho návrh omezuje vliv Senátu a naopak posiluje Poslaneckou sněmovnu. Předseda vlády by v případě schválení navíc získal nové pravomoci, ať už směrem k parlamentu nebo prezidentovi. Pokud ale neuspěje, může to znamenat konec jeho politické kariéry.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Rozumím | Další informace
