Senátorům vláda obvykle vstříc nevychází. V pondělí 13. července však po bouřlivé diskusi vyhověla. Šlo o novelu ústavní Listiny základních práv a svobod České republiky.
Hlasování o změnách ruské ústavy dopadlo dle očekávání. Šéf Kremlu Vladimir Putin může být spokojen, přestože regulérnost celého hlasování je vzhledem k rozsáhlým manipulacím snadno zpochybnitelná.
„Něco takového jsme v Rusku nevídali,“ říká odborník k ruskému hlasování o změnách ústavy. Podle organizace Golos se přitom hlasování jeví jako jedno z „nejméně transparentních“ za posledních 20 let.
Ve čtyřech z moskevských okrsků podalo žádost o elektronické hlasování víc lidí, než je tam registrovaných voličů. Podle volební komise šlo o technickou chybu.
Senát chce ústavní novelou rozšířit Listinu základních práv a svobod o ustanovení, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“.
Norma se označuje jako zákon o uspořádání sídel v Judeji a Samaří a přijata byla v roce 2017. Měla pomoci zlegalizovat osady vystavěné bez povolení na soukromých palestinských pozemcích.
Dnešní politici by se měli učit od Winstona Churchilla, který se i za druhé světové války pevně držel demokratických pravidel. Šlo o stovky tisíc životů.
Ruský prezident Vladimir Putin připustil, že termín všelidového hlasování o ústavních změnách by z 22. dubna mohl být při nepříznivém vývoji koronavirové krize posunut na pozdější dobu.
Už rok si domácí i světoví politologové lámou hlavu tím, jak to Putin udělá, aby u moci zůstal i po roce 2024, kdy by i podle jeho vlastního výkladu ruské ústavy nebylo možné, aby se o úřad ucházel.
Ve středu ráno přes 380 členů dolní komory parlamentu hlasovalo pro změnu ústavy. Ta by umožňovala ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi znovu kandidovat. Proti návrhu nehlasoval žádný člen.
29. února 1920 přijalo Národní shromáždění jednohlasně první československou ústavní listinu. Ústava potvrdila položila základy demokratického parlamentu i občanských práv a svobod.
Pro novelu Ústavy hlasovalo 138 poslanců, zapotřebí jich byla ústavní většina, tedy 120. Pro změnu hlasovali poslanci z klubů ANO, KSČM, Pirátů, SPD, ČSSD a po jednom poslanci z klubů KDU-ČSL a STAN.
Ruský prezident hovořil o změnách ve svém poselství o stavu země. Na pořad Státní dumy se má návrh dostat 23. ledna, druhé čtení by mělo následovat v únoru, kdy se rozhodne i o termínu referenda.
„V Kremlu sice mohou rozehrát velké divadlo ohledně změn ústavy, nemusí to ale vypovídat vůbec nic o tom, jestli se změní i reálné fungování Ruska,“ říká Jan Šír.
Zákon o zvláštním postavení byl přijat v roce 2014 a mezitím byl několikrát prodloužen. Zákon má pomoci urovnání konfliktu. Separatisté ale požadují, aby autonomii Donbasu zakotvili přímo do ústavy.
Po Johnsonovi a v moderní době Nixonovi a Clintonovi je Trump teprve čtvrtým prezidentem Spojených států, který musí čelit přípravě impeachmentu. Nejen Amerika je zvědavá, jak to celé dopadne.
Moralesovu iniciativu zrušit ústavní omezení dvou mandátů pro volené funkce Bolivijci v referendu v roce 2016 odmítli. Příslušnou změnu ústavy ale nakonec prosadil s pomocí ústavního soudu.
„Andrej Babiš je ve specifickém postavení,“ říká ústavní právník Jan Kysela k případné abolici, o níž uvažuje prezident v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo.
Sněmovna bude žalobu projednávat ve čtvrtek 26. září. Očekává se, že souhlas s jejím podáním horní komoře nedá a žaloba se k Ústavnímu soudu nedostane.
Do Ústavy ČR pravděpodobně nebudou zasahovat. Vytvoření samostatného ústavního zákona jim doporučili experti z Právnické fakulty Univerzity Karlovy jako jednu z variant.
