Z vyjádření šéfa sněmovny Borise Kollára vyplynulo, že o návrhu na samotné zkrácení stávajícího volebního období by sněmovna mohla začít jednat už ve čtvrtek.
Volební seriál Radiožurnálu Otázka dne přinese pro Babiše a Pavla dotazy, které položí známé osobnosti. Třetí dotaz kandidátům položil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
„Když vezmeme v úvahu okolnosti a časový rámec zhruba dvou měsíců Zemanova působení jako prezidenta, tak jmenování Hladíka náměstkem je vlastně nejrozumnější řešení,“ soudí Vít Hloušek.
Nejvyšší správní soud navíc doporučil politikům zvážit změnu registračního procesu pro volbu prezidenta. Systém sběru a ověřování podpisů je podle soudu těžko udržitelný.
Nelze jim upřít zásadní podíl na transformaci české společnosti směrem k demokracii a tržnímu hospodářství. O to smutnější je pohled na aktivity obou politiků v poslední době.
Obyvatelé Chile rozhodovali, zda přestane platit ústava z roku 1980. Hlasovali o návrhu, který připravovalo shromáždění vybrané lidmi ve volbách. Většinu tvořili zástupci levice a nezávislí.
Válka zkomplikovala život ukrajinským ženám a mužům, kteří žijí ve stejnopohlavních párech. Ukrajinský prezident Zelenskyj vydal prohlášení k petici, která požaduje legalizaci manželství pro všechny.
Poslanecká sněmovna se kvůli opozičním obstrukcím nedostala k návrhu, aby bylo ve volbách možné hlasovat ze zahraničí korespondenčně. Jaké výhody a jaká rizika korespondenční volba má?
„Je to prostě bohužel rozhodnutí, se kterým se neumím vnitřně ztotožnit jako občan, ani jako politik, ani jako místopředseda vlády,“ řekl Vít Rakušan o nejnovější milosti prezidenta.
Wintr připomíná, že velká změna Ústavy a přímá volba prezidenta proběhla v roce 2012 – a taky se změnily podmínky pro podání ústavní žaloby na prezidenta. Do té doby byla potřeba většina senátorů.
Miloš Zeman oznámil, že nejmenuje kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského. Designovaný premiér Petr Fiala reagoval, že je třeba, aby otázku kompetencí „jednou provždy“ vyřešil Ústavní soud.
Totožnost kupce nebyla zveřejněna. Slavný čtyřstránkový dokument je považován za předobraz ostatních demokratických konstitucí světa a zůstává základním zákonem, ovlivňujícím život v USA.
Horní komora by podle komise měla bezodkladně rozhodnout o dočasném převodu pravomocí hlavy státu, pokud Zeman podle sdělení lékařů nebude schopen zastávat prezidentský úřad.
„Otázkou je, jestli mu zpráva byla poskytnuta k tomu, aby byla zveřejněna, nebo mu byla poskytnuta k tomu, aby byli informováni jiní ústavní činitelé,“ řekl Radiožurnálu právník Aleš Gerloch.
„Máme dopis, ve kterém je napsáno, že prezident není schopen vykonávat svůj úřad. Je tak naší povinností jako zákonodárce s tím něco dělat,“ řekl Radiožurnálu předseda Senátu Miloš Vystrčil.
„Je potřeba, abychom věděli, jestli je Miloš Zeman způsobilý k tomu, aby vykonával úřad prezidenta,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
„Exprezident Václav Havel byl také ve vážném zdravotním stavu, komorami tehdy nebylo navrhováno, aby jeho pravomoce přešly na někoho jiného,“ připomíná Aleš Gerloch v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Polský ústavní soud ve čtvrtek po několika odkladech rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Zpochybnil tak nadřazenost práva EU nad tím polským.
„Konečná podoba ústavních změn zřejmá není, nicméně bude odpovídat kompromisu mezi tím, co by chtěl Lukašenko – tedy udržet si moc, ideálně absolutní moc – a tím, co mu dovolí Moskva,“ míní expert.
Odpor proti jeho jednání se tento týden podle Reuters nicméně rozšířil. Vlivný tuniský odborový svaz ve středu uvedl, že hrozí monopolizace moci ze strany prezidenta.
„Chceme zjistit progres protilátek očkovaných seniorů v čase. Je zřejmé, že klesají, ale to neznamená, že ti lidé nejsou chráněni,“ popsal Radiožurnálu Eduard Ježo, který oba zdravotní ústavy vede.