Od března 2019 podle SOHR přišlo při těchto střetech o život více než 1300 bojovníků režimu a 145 členů proíránských milicí, proti tomu zahynulo přes 750 džihádistů z IS.
„Tohle není správný čas na to ukázat slabost... Kdybych měl svázané ruce, Írán by měl volné pole působnosti. Vysílá to velmi špatný signál,“ napsal prezident USA na twitteru.
Král ve svém každoročním projevu uvedl, že je načase zarazit „chaos a destrukci“, kterou Írán vytváří, informovala agentura Reuters. Šíitský Írán je hlavním geopolitickým rivalem Saúdské Arábie.
Už na začátku křehkého příměří bylo zřejmé, že bude trvat jen tak dlouho, dokud ho Ankara bude chtít. Vzhledem k rozložení sil je zřejmé, kdo by z nové války těžil nejvíce.
Podle Saúdské Arábie byl útok na ropná zařízení z veden ze severu. Severně od Saúdské Arábie se přitom nacházejí především Írán a Irák a nikoliv Jemen, jehož povstalci se k útokům přihlásili.
Ozbrojenci byli podle policejního mluvčího patrně členy islamistické skupiny Tavhíd Džamáat (NTJ), jíž místní úřady připisují nedělní útoky, při nichž zemřelo nejméně 253 lidí.
Protest pod heslem „Stop krvavým košilím“ začal v sobotu v 18.00 a zhruba po dvou hodinách v klidu zase skončil, byť hesla na některých transparentech demonstrantů svědčila o velké nespokojenosti.
Mluvčí francouzské vlády si ve středu stěžoval na nedostatek „elementární slušnosti“ ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa po jeho úterní sérii tweetů kritizujících Francii.
Nejméně 37 příslušníků afghánských bezpečnostních sil zabili v noci na pondělí při útocích na severu země povstalci z řad islamistického hnutí Tálibán.
Německá policie zatkla vojáka, kterého podezřívá z přípravy útoků na přední politiky. Podle žalobců Maximilian T. útoky chystal s dvojicí již dříve zatčených mužů Francem A. a Mathiasem F.
Kvůli obavám o bezpečnost se dnes v Bruselu neuskuteční plánovaný pochod proti strachu. Organizátoři čekali účast tisíců lidí, kteří měli dát najevo, že se nezaleknou hrozby terorismu. Na výzvu úřadů ale pochod na poslední chvíli zrušili.
Celosvětově počet obětí teroristických útoků v posledních třech letech prudce vzrostl. Nejhůř na tom jsou země Blízkého východu, Nigérie a Pákistán. Západní Evropě se globální trend až dosud vyhýbal.
Západní Anglie se v posledních týdnech potýká s nepříjemnými útoky racků. Zpráva, která vypadala provinčně, se v okurkové sezoně stala skoro celostátní agendou. K tématu se totiž vyjádřil i sám britský premiér David Cameron. Drzost racků podle místních přesáhla všechny meze a na pobřeží se prý dějí věci jako z Hitchcockova hororu.
Internetem se v Brazílii šíří zvláštní kampaň. Na sociálních sítích se objevily fotografie žen, které mají obnažené určité části těla a zakrývají je papíry se vzkazy „nezasloužím si být znásilněna" nebo „nezasloužím si osahávání". Autorkami jsou ženy, které zažily sexuální obtěžování.
V Sýrii stále pokračují krvavé represe. Vládní jednotky dál ostřelují čtvrti Baba Amr ve městě Homs. Mezinárodní společenství je připravené Sýrii poskytnout humanitární pomoc. A to do 48 hodin. Podmínkou je ale konec násilí. V opačném případě chtějí zpřísnit sankce vůči Damašku. Vyplývá to z návrhu rezoluce, kterou by měla v Tunisu schválit skupina zemí zvaná Přátelé Sýrie.
Keňská metropole Nairobi se obává opakování teroristických útoků. Včera explodovaly ve městě dvě nastražené výbušniny - na diskotéce a zastávce autobusu. Zemřel jeden člověk a nejméně 20 dalších bylo zraněno. Spekuluje se o tom, jestli nejsou útoky odvetou za vojenskou operaci Keňi vůči sousednímu Somálsku.
V Norsku stále pokračuje vyšetřování teroristických útoků z 22. července. Vyšlo najevo, že atentátník Anders Breivik sám telefonoval na policii, aby ji informoval o tom, že ukončil svou operaci. Měl přitom na mysli zběsilou střelbu na ostrově Utöya. Existují také dohady o tom, že měl v úmyslu zabít členy své rodiny.
Zásah policie při pátečních útocích v Norsku i bezpečnostní opatření prověří norské úřady. Vyšetřování ale začne až po období smutku. Uvedl to premiér Jens Stoltenberg. Přivítal také debatu o bezpečnosti v zemi s tím, že povede ke zvýšenému zájmu o politiku v norské společnosti. Mimo to potvrdil, že do vyšetřování pátečního masakru, ke kterému se přiznal Anders Breivik, jsou zapojeny zpravodajské služby jiných evropských zemí.
Mezinárodní operace v Libyi pokračuje už desátý den. Velení převzala NATO, která má dohlížet na dodržování rezoluce Rady Bezpečnosti OSB číslo 1973 o bezletové zóně nad touto severoafrickou zemí. Ta má chránit především civilní obyvatelstvo. Na místa útoků Kaddáfího sil se podíval náš zvláštní zpravodaj v Libyii Martin Dorazín.
Skoro sedmdesát lidí zahynulo v Iráku při několika povstaleckých a teroristických útocích. Stovky dalších Iráčanů utrpěly zranění. Dnešek se tak podle agentur zapsal do iráckých statistik jako nejkrvavější den letošního roku.
Rusko drží den smutku za oběti teroristických útoků na moskevské metro. Počet mrtvých přes noc stoupnul na 39. V nemocnicích stále zůstává přes sedm desítek lidí. K zodpovědnosti za čin se dosud nikdo nepřihlásil. Podle vyšetřovatelů ale stopy pachatelů vedou na Severní Kavkaz. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv ale prohlásil, že strůjci atentátů budou „dopadeni a zničeni".
Hned dva politici na Slovensku se stali terčem útoku. Na krajského poslance v Hurbanově někdo vystřelil a šéfovi krajského úřadu v Bratislavě vyhodili do vzduchu automobil. Od loňského listopadu je to třetí útok na krajského poslance nebo úředníka.