Založení Visegrádské skupiny bylo před třiceti lety od premiéra Maďarska Józsefa Antalla a prezidentů Československa Václava Havla a Polska Lecha Walesy prozřetelným činem.
Duda podle českého prezidenta řekl, že na půdě Evropské rady pod německým předsednictvím se může dospět ke kompromisu, který by uspokojil polské i maďarské zájmy.
V obtížné koronavirové situaci polovina Visegrádu blokuje využití miliard, které jsou životně důležité pro Česko, Slovensko, Itálii, Španělsko i další země, včetně Polska a Maďarska.
Zájmy čtyř zemí visegrádského spolku se rozcházejí už nějaký čas, ale právě kolem zásadních bruselských jednání o obnově ekonomik a o budoucnosti unie to už bije do očí.
Polsko bylo a zůstává středoevropskou velmocí. O rozšíření Evropské unie před šestnácti roky se někdy říkalo, že to bylo rozšíření o Polsko a několik okolních států.
Kdysi vítanou a účinnou spolupráci Česka, Slovenska, Polska a Maďarska nepřipravila o život nemoc covid-19, ale mnoho jejích vlastních chronických chorob.
Čtyři visegrádské metropole, Praha, Budapešť, Varšava a Bratislava, v pondělí podepsaly v Budapešti, stále největším městě visegrádské střední Evropy, dohodu o spolupráci.
„Dnes V4 žádnou společnou pozitivní agendu nemá,“ konstatuje ve Dvaceti minutých Radiožurnálu bývalý vládní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (dříve ČSSD).
Při pohledu na země visegrádské čtveřice překvapuje, že po pěti letech, kdy předsedou Evropské rady, byl všeobecně respektovaný Polák Donald Tusk, nevypadají nynější vyhlídky nijak zářně.
Je jen velmi málo pravděpodobné, že se mezi kandidáty na nejdůležitější funkce Evropské unie, o kterých by měl jednat čtvrteční unijní summit, objeví někdo z visegrádské čtyřky.
Visegrád může být v ohrožení dokonce i v Polsku, kde se budou konat parlamentní volby, v nichž může vyhrát koalice stran vymezujících se proti současné vládě.
„Polsko-izraelské vztahy jsou mnohem více zatížené minulostí a jednou za čas to vybublá a dojde k roztržce,“ řekl bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Když Andrej Babiš vysvětloval svou neúčast na nedělní schůzce k migraci v Bruselu, měl v jedné věci pravdu. A to, že hrozí vytvoření paralelní Rady Evropské unie.
Sázka východoevropských lídrů na nacionalismus a suverenitu jednotlivých zemí je iluzorní. Celou oblast včetně České republiky už ovládl západní kapitál a nedovolí jiné směřování, píše Bloomberg.
Dva měsíce před volbami oznámil premiér Bohuslav Sobotka, že nechce, aby Česku ujel evropský vlak, a bude chtít být u jednání ministrů financí eurozóny. Udělat to plánuje pro naši zemi dost příznačně.
Před dvaceti lety vznikla takzvaná Visegrádská čtyřka a na den přesně se na výročním summitu v Bratislavě při té příležitosti sejdou premiéři Česka, Maďarska, Polska, a Slovenska. Přijede i německá kancléřka Merkelová, rakouský kancléř Faymann a ukrajinský premiér Azarov.
