Vznikající vláda Petra Fialy bude muset i kvůli předsednictví v Radě EU vztahy V4 důkladně promyslet. Pokud k tomu chce Lipavský přispět, měl by se od Zemana dočkat pochvaly.
Výsledky českých voleb nejsou dobrou zprávou pro polskou vládu, která už nebude moci spoléhat na podporu celé Visegradské skupiny v ostrém sporu s Bruselem o nadřazenost ústavy nad unijním právem.
„Já jsem horník, kdo je víc?“ Starší generace si nejspíš ještě pamatuje tohle propagandistické heslo z dob komunistického režimu, k němuž lidová tvořivost lakonicky dodávala: „Dva horníci!“
„Jediný, kdo kvóty opravdu zarazil, jsem byl já s Viktorem Orbánem na Evropské radě v červnu 2018. Bylo to náročné, západní státy na nás hodně tlačily,“ řekl Babiš.
Jeho lídři se sice pravidelně setkávají a často se po společných summitech chlubí tím, jak se jim podařilo společnými silami zmařit tu či onu iniciativu Bruselu, zejména na poli migrace.
Přijetí Černé Hory a Srbska, které jsou v přístupových rozhovorech nejdál, ale i Albánie, Severní Makedonie, Kosova i Bosny a Hercegoviny by bylo pro Unii přínosné, stejně tak pro země Visegrádu.
Při odstraňování ekonomických následků pandemie hodně pomůžou peníze z evropských fondů obnovy, uvedla ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová.
Svůj slib splnilo z Visegrádské skupiny pouze Maďarsko. Česká republika, Slovensko a Polsko neposlaly žádný příspěvek. Podobně svůj slib nedodrželo ani zmiňované Portugalsko nebo Slovinsko.
Založení Visegrádské skupiny bylo před třiceti lety od premiéra Maďarska Józsefa Antalla a prezidentů Československa Václava Havla a Polska Lecha Walesy prozřetelným činem.
„V Bělorusku se nesmí stát to, co u nás v roce 1968. Evropská unie musí být akční. Proto se v tom angažuju, a proto v tom také V4 s pobaltskými zeměmi musí hrát svoji roli,“ uvedl český premiér.
„Dnes V4 žádnou společnou pozitivní agendu nemá,“ konstatuje ve Dvaceti minutých Radiožurnálu bývalý vládní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (dříve ČSSD).
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve čtvrtek při návštěvě Budapešti nepřímo kritizovala politiku premiéra Viktora Orbána a chválila liberální demokracii.
V čele Evropské komise by podle premiérů zemí V4 neměl být nikdo z takzvaných spitzenkandidátů, zopakoval po jednání předsedů vlád Česka, Slovenska, Polska a Maďarska to řekl premiér Andrej Babiš.
„Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise,“ řekl před jednáním Andrej Babiš, podle něhož by se unie měla spíše soustředit na krátkodobější klimatické cíle stanovené k roku 2030.
Je jen velmi málo pravděpodobné, že se mezi kandidáty na nejdůležitější funkce Evropské unie, o kterých by měl jednat čtvrteční unijní summit, objeví někdo z visegrádské čtyřky.
O tom, kdo nahradí Jean-Claude Junckera na pozici šéfa Evropské komise, bude jednáno ve čtvrtek. Ministr Petříček by na pozici rád viděl kandidáta zastupujícího V4 Maroše Šefčoviče.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se před úterním summitem Evropské unie, věnovaným výsledkům eurovoleb, sejde odděleně s několika evropskými politiky.
Pozvání na Hrad přijali kromě zahraničních delegací i bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madelaine Albrightová nebo někdejší generální tajemník NATO George Robertson.
„Polsko-izraelské vztahy jsou mnohem více zatížené minulostí a jednou za čas to vybublá a dojde k roztržce,“ řekl bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
O nejdůležitějších momentech, které Česko čekají v roce 2019, píše E15. Zmiňuje mzdy i předsednictví Visegrádské skupině. Více v přehledu tisku Radiožurnálu.