Celý západ po Buči rozhořčeně mluvil jedním hlasem – až na maďarského premiéra Viktora Orbána. Tehdy řekl, že je třeba všímat si všech válečných zvěrstev.
„(Viktor) Orbán se bude snažit lavírovat mezi západními strukturami NATO a EU na jedné straně a Ruskem s Čínou na straně druhé,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz výzkumník z Maďarska Daniel Hegedüs.
Jeho lídři se sice pravidelně setkávají a často se po společných summitech chlubí tím, jak se jim podařilo společnými silami zmařit tu či onu iniciativu Bruselu, zejména na poli migrace.
Založení Visegrádské skupiny bylo před třiceti lety od premiéra Maďarska Józsefa Antalla a prezidentů Československa Václava Havla a Polska Lecha Walesy prozřetelným činem.
„Dnes V4 žádnou společnou pozitivní agendu nemá,“ konstatuje ve Dvaceti minutých Radiožurnálu bývalý vládní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (dříve ČSSD).
Vůdkyně francouzských nacionalistů Marine Le Penová, která usiluje o zrušení evropského integračního procesu a o obnovení politických a ekonomických bariér, se prý necítí ve svém boji v mezinárodní politice osamocena. Jako spojence vnímá příštího prezidenta USA Donalda Trumpa, britskou premiérku Theresu Mayovou, populistického kandidáta na rakouského prezidenta Norberta Hofera i země visegrádské čtyřky Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko.
Karlovy Vary hostí dvoudenní summit prezidentů zemí Visegrádské 4. I přes počáteční zpoždění se už jednání rozproudila. Tématy první schůzky byly například energie nebo eurozóna.
Na mezinárodním energetickém regulačním fóru v Praze se jedná o energetické bezpečnosti České republiky a také o spolehlivosti dodávek. Odborníci také jednají o využívání nových technologií v energetice a o vývoji spotřeby energií v budoucnu.
Země visegrádské čtyřky jednají od dvou hodin v Budapešti o energetické bezpečnosti. Českou republiku zastupuje na summitu premiér Jan Fischer. Klíčovým tématem bude propojení energetické infrastruktury těchto zemí a států západního Balkánu.
