Ruský prezident si svými častými pobyty v opevněném venkovském sídle (hlavně během pandemie) vysloužil přízvisko „bunkrový děda“ a zároveň i pověst člověka, který se panicky bojí kdečeho.
Olga Zinovjevová vyzvala Putina, aby se podíval na zoubek Ústavu filozofie Ruské akademie věd, ten je podle ní „posledním útočištěm darebáků, zrádců, cizích agentů, přeběhlíků, rusofobů a extremistů“.
Pokud se chystáte navštívit Rusko, vězte, že připravuje pro cizince povinný závazek loajality, který musí podepsat a souhlasit s tím, že nezpochybní to, co Kreml označil za základy russkogo mira.
Leninovo mauzoleum je symbolem nového náboženství a kvůli tomu na ně byla už od 30. let podniknuta řada útoků. Buď přímo na stavbu, anebo dokonce na jejího jediného nabalzamovaného obyvatele.
Mauzoleum na Rudém náměstí v centru Moskvy se terčem útoků stalo opakovaně. Nejkrvavější byl sebevražedný atentát z 1. září 1973, podniknutý na zahájení školního roku, kdy mauzoleum bylo plné školáků.
Na sklonku existence Sovětského svazu odvysílal satirický pořad podvratnou epizodu, jež ohromila diváky. Nezávislý server Moscow Times popisuje paralelu mezi pořadem z 90. let a aktuální situací.
Kdo a kdy přijde po Putinovi? Na to, jak se v Rusku mění vládci, je třeba se podívat do minulosti. Server iROZHLAS.cz přináší přehled odcházení vládců.
Naposledy loni v prosinci se proti přesunu nabalzamovaných ostatků Vladimira Iljiče Lenina vyslovil prezident Vladimir Putin. S Leninem totiž podle něj spojuje svůj osud řada Rusů.
Krajně levicová strana Komunisté Ruska podala žalobu na petrohradského poslance Vladimira Petrova, který navrhl letitou mumii komunistického vůdce Vladimira Uljanova-Lenina, nahradit figurínou.
Vladimir Iljič Lenin je asi to poslední, co se vám vybaví, když myslíte na Vánoce. Přesto se sedmitunový soudruh stal neoddělitelnou součástí adventních trhů v americkém Seattlu.
Sté výročí bolševické revoluce se v současném Rusku setkalo s velmi různorodými reakcemi politiků a veřejnosti. Poměrně velkou dávku pozornosti přitáhl další osud Vladimíra Iljiče Lenina.
Převrat, který v Rusku začal před sto lety, si vysloužil řadu přívlastků. „Revoluce nejsou záležitostí jednoho dne,“ říká v pořadu Pro a proti redaktor kulturního čtrnáctideníku A2 Matěj Metelec.
